75 let od zahájení Norimberského procesu

norimberk
20.11.2020 09:32
Německo si dnes připomíná 75 let od zahájení Mezinárodního norimberského procesu, který zúčtoval s nacistickými zločinci, kteří měli na svědomí miliony lidských životů. „Obviněnými byli krutí popravčí, jejichž teror napsal nejčernější stránku v historii lidstva. Smrt byla jejich nástrojem a život jejich hračkou.“ Těmito slovy hlavní prokurátor procesu Benjamin Ferencz - nedávno se dožil 100 let - charakterizoval vinu obžalovaných německých osobnostmi z politiky a armády.

Nebyla náhoda, že se proces konal v Norimberském soudním paláci. Právě v tomto městě od roku 1927 pořádala nacistická strana své pravidelné sjezdy.  Adolf Hitler po převzetí moci v roce 1933 označil  toto franské město jako „město stranických kongresů“. Proto zřízený spojenecký mezinárodní soud vítězných mocností pohnal právě zde nacistické zločince k odpovědnosti. K tomu  vytvořily v srpnu 1945 právní základ tak zvanou Londýnskou dohodu.  Poprvé tak v dějinách lidstva byli postaveni před soud osobně odpovědní za zločiny podle mezinárodního práva.

Na lavici obžalovaných zasedli členové bývalého stranického nacistického vedení, její vlády a představitelé mocenských složek a ozbrojených sil.Kromě hlavního procesu následně proběhlo  celkem dalších 13 procesů proti více než dvěma stům nacistických představitelů z politiky, armády, průmyslníky a obchodníky. Mimo to   USA si vyjednaly ještě dalších dvanáct následných procesů samostatně před svými vojenskými soudy a další desítky se konaly v Sovětském svazu a v nacisty okupovaných zemích včetně Československa. Na příklad u nás byli odsouzení a popraveni nejvyšší představitelé v tzv. Protektorátu Karl Hermann Frank a Kurt Daluege.

Samotné hlavní řízení v Norimberku bylo zahájeno    20. listopadu 1945  s 22 hlavními válečnými zločinci mající odpovědnost za druhou světovou válku v čele s  Hermannem Göringem,  Rudolfem Hessem a šéfem bezpečnostního nacistického aparátu  Ernstem Kaltenbrunnerem. Dvacet jedna zasedlo na lavici obžalovaných a pobočník Hitlera Martin Bormann byl souzen v nepřítomnosti. Původně byl považován za uprchlého, ale později byly nalezeny jeho ostatky v Berlíně, zřejmě zahynul na útěku. Hlavní obvinění byli žalováni za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Hlavní soud skončil dvanácti rozsudky smrti,  z nichž kromě jednoho byly vykonány. Göringovi se podařilo za nevyjasněných okolností spáchat sebevraždu, a  totéž se podařilo ve věznici až v roce 1987 Hessovi odsouzeného na doživotí. Dalších sedm osob bylo potrestáno tresty odnětí svobody až do dvaceti let a tři byli osvobozeni. V následných procesech bylo 24 dalších nacistů odsouzeno k smrti.

V roce 1950 předložila Komise pro mezinárodní právo návrh mezinárodního trestního zákoníku „Zločiny proti míru a bezpečnosti lidstva“. Stal se tak modelem pro zřízení  stálého Mezinárodního trestního soudu, což se podařilo až   padesát let po ukončení řízení v Norimberku  na základě usnesení Valné shromáždění Organizace spojených národů.  V roce 2002 zahájil svou činnost v Haagu, ale jeho uznání jednotlivými státy je  na základě dobrovolnosti.. Dodnes nezahrnuje   tři nejmocnější světové mocnosti USA, Rusko ani  Čínu.

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Medzinárodný trestný súd v Haagu bude Ruskom , Čínou a svetoobčanmi so zmyslom pre spravodlivosť , právo a pravdu -  rešpektovaný až potom, keď súd bude rozhodovať apoliticky, pod princípom : Padni komu padni.

Už počas II.ww Západ na čele s hitlerovcami mal snahu zničiť ZSSR a nie Hitlera. V 1945 Británia chcela využiť porazené nemecké jednotky na obrat vo vojne proti ČA. V roku 1946 vo Fultone Churchill vyhlásil Železnú oponu. Západ nikdy nemienil súdiť seba a svoje vojnové zločiny.  Medzinárodný trestný súd je pre každého, len nie pre amíkov, anglánov, austrálčanov......

Sudca je len človek, so všetkými pozitívnymi i negatívnymi vlastnosťami smrteľníka. Preto " náboženská " viera v nestrannosť súdnictva je viera z ríši pohádok.

Vrcholom tejto neférovosti je tlak Západu na všetky štáty, ktoré odmietajú, alebo sa zdráhajú vydať pred MTS " zločincov " proti " ľudskosti "  z Juhoslávie, Afriky.... 

Vieme ako cúvol MTS pod tlakom USA, keď len naznačil vyšetrovanie zločinov v Afganistane. Mimochodom, čerstvá správa z Austrálie je dôkazom zločinov zrelých pred MTS.