Američané nestojí o vojenské intervence

us army troop vietnam
9.1.2022 20:10
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané stále více pochybují o smyslu použití vojenské síly k něčemu jinému, než je obrana amerického území. A pokud jde o obranu demokracie, mají doma taky práce dost.

Před jednáním Ruska s Američany, s NATO a s OBSE, které proběhne v následujících dnech, je velice obtížné vyčíst ze zpravodajství, k čemu může vést. Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken nešetří hrozbami. Rusko přitom chce pouze písemné potvrzení toho, co kdysi slíbili američtí činitelé Gorbačovovi, a on naivně uvěřil, že jejich slovo platí.

Je však otázka, kdo určuje americkou politiku. Prezident Joe Biden zvažuje vyslovení závazku, že Spojené státy nepoužijí jadernou zbraň jako první. Proběhlo by to v rámci probíhající revize přístupu k jaderným zbraním, která má být vydána příští měsíc, informují Financial Times. To prý zneklidnilo spojence v Evropě i v Asii, volají po zachování odstrašujícího přístupu. Jenže jejich hlasy prý pronikají k Bidenovi nedostatečně. Také když rozhodoval o odchodu z Afghánistánu, nenechal se nikým zviklat.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané stále více pochybují o smyslu použití vojenské síly k něčemu jinému, než je obrana amerického území. Nezávislý web Consortium News poukazuje zejména na průzkum Eurasia Foundation Group (EFG), který sleduje postoje americké veřejnosti k těmto otázkám každoročně od roku 2018. Průzkum zjistil, že většina dotázaných Demokratů i Republikánů věří, že mír může být nejlépe dosažen a zachován, „když se zaměříme na domácí potřeby a zdraví americké demokracie a vyhneme se zbytečným intervencím mimo hranice Spojených států.“ Pro snížení vojenského rozpočtu bylo dvakrát víc dotázaných než těch, kdo podporují jeho zvýšení.

V průzkumu EFG 2020 už jenom 20 procent americké veřejnosti vyslovuje podporu tomu, aby Spojené státy jednostranně vojensky zasáhly proti porušování lidských práv v zámoří. Neznamená to návrat k izolacionismu. Naopak, podpora pro mezinárodní angažovanost v obchodu a diplomacii roste. Jako nikdy předtím jsou však Američané stále více nakloněni tomu, aby se vedly přímé rozhovory s protivníkem s cílem zabránit vojenskému střetnutí (59,4 procenta dotázaných), i kdyby to byly režimy porušující lidská práva, diktátoři nebo země poskytující území teroristům. Sílí přání, aby Amerika byla normální zemí, nikoliv světovým policajtem.

https://consortiumnews.com/2022/01/07/73457/

Nelze se divit, že Američané začínají mít větší starosti s tím, co se děje doma. Americký nezávislý web Truthout, který si zakládá na nejkvalitnější žurnalistice, pořídil obsáhlý rozhovor s Noamem Chomskym, jednou z nejvýznamnějších intelektuálních osobností Ameriky. Jeho vědecká práce je nesmírně rozsáhlá, zahrnuje lingvistiku, logiku, matematiku, matematickou informatiku, psychologii či mediální studia. Klasická je jeho analýza propagandy, kterou vydal společně s Edwardem Hermanem pod názvem Manufacturing Consent (Výroba souhlasu).

https://truthout.org/articles/noam-chomsky-gops-soft-coup-is-still-underway-one-year-after-capitol-assault/

Vybral jsem z tohoto rozhovoru pár myšlenek, které se vrací k výročí obsazení Kapitolu z 6. ledna 2020. Chomsky tu dochází k velice mrazivým závěrům:

Útok na Kapitol byl pokusem o puč, který se mohl povést, kdyby pár vysokých republikánských funkcionářů změnilo názor a zapojilo se a kdyby vojenské velení přijalo jiná rozhodnutí. Trump pro to udělal všechno, což určitě ocení velká většina republikánských voličů a vedení Republikánské strany, které se mu zbaběle plazí u nohou.

Jaké to bude mít důsledky, to se dá těžko odhadnout. Republikánská organizace – těžko už se dá mluvit o autentické politické straně – nyní vytváří základy pro příští úspěch, ať už volby dopadnou jakkoliv. Nikdo to ani neskrývá, jejich vůdcové to otevřeně vyhlašují. V diskusích, které zaznamenal Associated Press, zazněly výrazy jako „pomalé povstání“ nebo „antidemokratické síly“.

Není třeba vypočítávat spoustu velice dobře známých vad našeho formálního demokratického systému: radikálně nedemokratický Senát, obrovskou roli, kterou hraje koncentrované bohatství a soukromá moc pro určení výsledku voleb a zákonů, strukturální výhody poskytované tradicionalistické venkovské menšině, a mnoho dalších. Ale jsou tu širší otázky.

Co bylo progresívní v 18. století, je nyní tak zastaralé, že kdyby USA zažádaly o členství v Evropské unii, byly by pravděpodobně odmítnuty, protože nesplňují demokratické normy. To by si zasloužilo mnohem větší pozornost.

Ale i tento systém, který stále přežívá, nehodlají Republikáni tolerovat. Nic není vynecháno v jejich systematickém útoku na tuto křehkou strukturu. Metody sahají od „zmocnění se dosud přehlížené techniky voleb“ na nejnižší úrovni, přes zákony, které mají znemožnit hlasování „špatným lidem“, až po vytváření právního rámce, který by zahrnoval princip, že republikánští poslanci mohou „legálně“ provést výběr volitelů, bez ohledu na to, co chtěli bezvýznamní, irelevantní voliči.

Rozvracení voleb není pouhá hrozba. Děje se to v „měkkém převratu“, který probíhá právě teď. A posouvá se směrem k jakési formě fašismu. Jsou doklady o tom, že všeobecné postoje Trumpových voličů na řadu otázek jsou podobné postojům evropských voličů extrémně pravicových stran fašistického původu. A tyto sektory jsou nyní hnací silou GOP (Republikánské strany), konstatuje Noam Chomsky. 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.