Biden o ekonomice, Warrenová o zahraničí

biden warren
10.9.2020 11:52
Koronavirus notně přibrzdil tradiční formy kampaně před volbami v USA, a tak se pomaleji dozvídáme, co chystají kandidáti opozice. Biden konečně něco prozradil o daních v Detroitu a revue Foreign Affairs připomněla programový příspěvek Warrenové o zahraniční politice Demokratů.

Předpokládaná silná stránka republikánského prezidenta Donalda Trumpa v podobě ekonomických statistik, začíná být jeho slabinou. Podle jeho protikandidáta Joe Bidena bude mít Amerika po skončení prvního prezidentova funkčního období méně pracovních míst než na začátku. Něco takového se nestalo od časů prezidenta Hoovera za Velké krize 30. let. Biden upozorňuje také na obrovský obchodní schodek, který se poslední tři roky stále zvyšoval. V červenci byl dokonce nejvyšší za 12 let. A zopakoval kritiku daňové reformy z roku 2017, která představovala dárek pro korporace a skupinu těch nejbohatších.

Zajímavější byly Bidenovy návrhy na posílení domácí složky v průmyslové produkci Spojených států, které zazněly vůbec poprvé. Tohle bylo původně Trumpovo volební téma, ale způsob, jakým to prezident řešil – sankce, zákazy dovozu a prohibitivní cla – nepomohly. Například v automobilové výrobě Detroitu, kde Biden vystoupil krátce předtím, než se tam chystal Trump, v posledních letech klesl podíl domácích součástí.

Biden slibuje, že bude prosazovat takové změny korporátních daní, aby více zatížil americké společnosti, které vyrábějí v zahraničí, ale prodávají na domácím trhu. Podle informací z Bidenova volebního štábu, které získal Detroit Free Press, má jít o několik kroků. Kandidát Demokratů chystá zvýšení horní sazby korporátních daní (v USA mají progresívní daň z příjmů organizací, tedy to, čemu se premiér Andrej Babiš tak tvrdošíjně brání) a vedle toho ještě specifickou přirážku pro společnosti vyrábějící v zahraničí. Jejich celková sazba by tak vzrostla z 21 % na 28 %. To by snížilo jejich ziskovost na 30,8 procenta (nejspíš jde o hrubou marži, pak by byla na úrovni průměru soukromého sektoru v ČR). 

Zato těm, kdo vytvoří v USA nová pracovní místa nebo převedou výrobu ze zahraničí, by poskytl jako pobídku 10 procent daňového kreditu (odečet 10 procentních bodů z daňové povinnosti). Ještě zajímavější je to, že by tento kredit mohli použít předem, aby mohli změnu zainvestovat. Platilo by to jak pro obnovení výroby v zavřených továrnách, tak pro investice do zařízení, které jsou spojené s tvorbou pracovních míst.

Vůbec nejrychleji by pak měla zabrat exekutivní rozhodnutí prezidenta (prezidentské dekrety) v programu Kupujte americké, který by Biden spustil hned první týden ve funkci. Přinesla by zvýhodnění amerického zboží ve veřejných zakázkách a povinnost otevřeně informovat, odkud pocházejí další nabízené zboží nebo služby.

https://eu.freep.com/story/news/politics/elections/2020/09/09/joe-biden-michigan/5755797002/

Trump může čelit kritice tím, že hospodářský vývoj vypadá jinak z pohledu burzy, kde se akciové indexy znovu vrátily k rekordním hodnotám. Je však stále méně jasné, nakolik jde o zrcadlo reálné ekonomiky a nakolik jen odraz hráčské mentality nad kasínovým jackpotem. Trump také může vytáhnout statistiky z pracovního trhu, kde se v srpnu objevily signály zlepšení, přibylo 1,4 milionu nových míst. Jenže odhadovaná celková nezaměstnanost se blíží 40 milionům osob a její oficiální míra klesla z 10,2 procenta jen na 8,4 procenta. Koronavirová krize se přitom přesouvá z jihu na průmyslový Středozápad.

Avšak většinu Američanů nezajímají souhrnné ekonomické statistiky, ale konkrétní situace jejich domácnosti, ke které patří prohlubování nerovností. Ty pak Amerika šíří po světě, přisoluje si další významná osobnost tábora Demokratů, senátorka Elisabeth Warrenová, podle některých příští ministryně zahraničí. Svoji představu o mezinárodní roli USA publikovala už na začátku loňského roku v revue Foreign Affairs, tedy před startem demokratických primárek, kde usilovala o funkci kandidáta na prezidenta.

https://www.foreignaffairs.com/articles/2018-11-29/foreign-policy-all

Warrenová svou úvahu otevírá onímvelkým tématem nerovnosti, která „změnila vládu lidu ve vládu bohaté elity“. To trvá už několik desetiletí. Po skončení Studené války začaly USA exportovat zvláštní druh kapitalismu, který zahrnuje slabou regulaci, nízké zdanění bohatých a politiky ve prospěch nadnárodních korporací. Vedle toho tu byl taky export demokracie v podobě nekonečných válek a bezvýchodných konfliktů s chybnými nebo nejasnými cíli.

„Dopad těchto politik byl devastující. Nastavení mezinárodních hospodářských vztahů a obchodních dohod fungovalo skvěle ve prospěch elit po celém světě, ale pracující odrazovalo a znechucovalo. Snahy posilovat jen vlastní bezpečnost Spojených států spolkly obrovské finanční prostředky a destabilizovaly celé regiony, zatímco doma tiše erodovala někdejší technologická dominance. Nerovnost narůstala celosvětově a podněcovala spíše nacionalistické odpovědi než nějaké rozvíjení demokracie. Těžko se divit, že Američané dnes mají menší důvěru ve vlastní vládu než kdykoliv předtím. Ocitli jsme se v situaci, kdy je zaděláno na celá desetiletí krizí.“

Jak z toho ven?

Warrenová požaduje takové nastavení mezinárodních hospodářských vztahů, které „přináší zlepšení všem Američanům, nejen elitní hrstce. Bezpečnostní politika ať je silná, ale musí být zároveň pragmatická a posilovaná diplomacií. Důležité je zejména to, aby zahraniční a domácí politika přestaly být považovány za sféry, které spolu nesouvisí. Každé rozhodnutí, které vláda chystá, musí být založeno na vědomí, že co poškodí pracující americkou domácnost v této zemi, nakonec poškodí i postavení USA ve světě.“

Zajímavá je zmínka o potřebě mezinárodní spolupráce při sledování pohybu aktiv přes hranice. Řekněme, při ulévání zisků do daňových rájů. Kdyby do toho chtěly USA opravdu jít, jde o revoluci. Bez dostatečně širokých registrů finančního majetku, aby zahrnovaly alespoň ty největší hospodářské partnery, není možný boj proti daňovým únikům a budování korupčních zdrojů.

Další oblastí nezbytné mezinárodní spolupráce je ochrana osobních dat, se kterými zatím globální technologické společnosti vesele hospodaří ve svůj prospěch (a náš neprospěch). Protihrou může být rozčlenění velkých hráčů podobně, jako se v minulém století rozčlenil americký monopol na dálkové telefonní hovory na sedm regionálních „Baby Bells“. V ochraně klimatu pak žádá návrat k Pařížské dohodě, a v návaznosti na přístup na americký trh podmínit dodržováním environmentálních standardů.

Nejdůležitější pasáž se však týká ukončení nekonečných válek. „Mít silné zbrojené síly neznamená, že musí být pořád někde použity.“ Obrovské náklady válečných konfliktů v kombinaci se snižováním daní byly fakticky připsány „na kreditní kartu příštích generací“. V Afghánistánu už bylo dosaženo tolika „obratů“ ve vývoji války, že se nejspíš pohybuje v kruhu. „Po všech těch letech Afghánistán stěží připomíná funkční stát, produkce opia roste a vliv Talibánu také. Invaze do Iráku destabilizovala a rozdrobila celý Blízký východ … a mohutná uprchlická krize hrozí destabilizací Evropy.“

Jsou tu ještě další důsledky. „Soustředění na boj terorem nebezpečně ovlivnilo i vnitřní politiky v USA. Máme imperiální prezidenství, které ohýbá ústavu k nepoznání, aby ospravedlnilo použití síly bez ohledu na Kongres. Washington se stává partnerem zemí, které nesdílejí jeho cíle nebo ideály. Boj proti terorismu často potlačil jiné zahraničně politické priority, jako posilování civilní správy, vládu práva nebo lidská práva.“ To všechno jsou argumenty pro větší roli diplomacie a zahraniční rozvojové pomoci.

Ale začít se musí doma. „Společnost rozvrácená rasovou nespravedlností, politickou polarizací a ekonomickou nerovností činí zemi zranitelnou toxickým odvarem nenávisti a strachu. Nenávistná rétorika podněcuje domácí terorismus,“ napsala Warrenová do Foreign Affairs před rokem. Pocaď dobrý, chtělo by se říci, ale dál už se to čte s rostoucím trnutím, jak zesiluje protiruská a protičínská rétorika.

Kdybychom to brali doslovně, vzdálené nekonečné války by se mohly přenést blíže k našim hranicím. Ale snad jde jen o americký rituál, jako je křesťanské přežehnání křížem s preventivním Bůh s námi, a zlý pryč! Možná taky pomůže, když lidé, jejichž politické kompetence jsou jinak mimořádné, začnou také více cestovat.

(zf)

 

 

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zbynek-fiala

Myslím, že jste to trefil. Proti America First! stojí jakési Americans First! Nicméně poukaz na to, že aspoň doma by se vláda měla chovat slušně, je rozhodně nadějný. Avšak být vyvoleným národem je řehole. Co se stane s člověkem, který se vyvolí, ponechám na čtenáři. 

Jiří Volný st.

Jaké mají vůbec Biden a Warrenová heslo? Aha, už vím! "America really first"! nebo "America first just now"! Americký volič má možnost skvělého výběru mezi coca-colou a  pepsi-colou. A to platí celá desetiletí, možná už od občanské války.{#emotions_dlg.sealed}