Bradáčová for prezident?

bradacova 20
7.1.2020 14:31
Je čím dál zřejmější, že nám pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová něco tají. To něco jsou její prezidentské ambice. Z té plejády různých pravicových, liberálních a pražskokavárenských kandidátů, kteří se řadí pomalu do pelotonu příští prezidentské volby, má jedině ona jakýsi predikát na to, být českým Catanim. Tedy, neohroženou bojovnicí proti zločinu ať to stojí, co to stojí.

Jak je zřejmé, zejména díky vedení České televize má prakticky kdykoliv přístup do tohoto média. Je otázkou, zda je vhodné, aby si představitel státní správy vyměňoval své názory s nadřízeným ministrem spravedlnosti na televizní obrazovce. Podobným nešvarem ostatně trpí také předseda Ústavního soudu Rychetský. Nevšiml jsem si, že by například ve vyspělých západních demokraciích vystupovali předsedové nejvyšších soudních institucí, srovnatelných s českým Ústavním soudem, veřejně tak, jako to činí Rychetský. Myslím, že na to správně nedávno upozornil také prezident Zeman.

Předseda Rychetský také již zřejmě zapomněl na svůj někdejší slib, učiněný před začátkem druhého funkčního období, že v průběhu devíti let tohoto období pomůže vyhledat svého nástupce a odejde do důchodu. Teď chce sloužit až do roztrhání těla, i když popravdě je dnes spíše mediální hvězdou, než výkonným údem Ústavního soudu. Měl by udělat vše pro to, aby se Ústavní soud již do budoucna vyznačoval snížením délky čekání na svá rozhodnutí.

Ale zpět ke kandidátce na prezidenta Bradáčové. Ministryně Benešová správně upozornila a řekla to Bradáčové v televizi přímo do očí, že vrchní státní zástupkyně selhala při dozorování kauzy Čapí hnízdo. Šarádu, kterou poté mohl předvést nejvyšší státní zástupce Zeman, jíž jen pomohl zhruba na čtrnáct dnů zvýšit politické tenze v zemi, bychom si pak mohli ušetřit. Bradáčová je v určitém směru, byť to zatím málokdo tuší, ve velmi nepříjemné situaci. Po politickém tlaku, do něhož se zbytečně zapojil také prezident Zeman, došlo k revizi rozsudku vrchního soudu v kauze Davida Ratha, který de facto zrušil rozsudek soudu nižšího stupně s tím, že použití odposlechů, jako důkazního materiálu bylo nezákonné. Rozsudek, podle kterého byl David Rath poslán v dalším soudním jednání do vězení na sedm let, vrchní soud trval na svém předchozím rozhodnutí, že odposlechy nejsou použitelným důkazním materiálem.

Neakceptoval čtyři státním zastupitelstvím dokládané trestné činy, ale přesto sáhl po sedmiletém trestu. Pro mě poněkud nepochopitelně, pokud nemá žádné hmatatelné důkazy. Prostě soud došel k názoru. Teď se David Rath bude dovolávat u soudu vyšších stupňů. Předpokládám, že tyto soudy také pod společenským tlakem a na základě „společenské objednávky“ se budou se současným rozsudkem v podstatě solidarizovat. A tak přijde David Rath k Evropskému soudu pro lidská práva, který bude postupovat skutečně nezávisle. A který slabiny práce státního zastupitelství a tedy jmenovitě Bradáčové jistě dobře postřehne. Bude to pro republiku velmi nepříjemné. Velké rozčarování také pro část veřejného mínění a publicistů, kteří dělají z Ratha zločince, a pro Bradáčovou to bude stopka do prezidentské kampaně.

Bradáčová to ví, a proto se snaží… prostě se snaží to Rathovi, jak to říci, pěkně osolit. A tak ve věznici byla Rathovi po návštěvě jí vyslaných prokurátorů odebrána zdravotní matrace, kterou – i když na to má Rath potvrzení od odborného specialisty – prý používá nezákonně. Vedení teplické věznice se prý mohlo dopustit tímto skutkem trestného činu. Pokud toto říká Bradáčová veřejně, nestoudně manipuluje s veřejným míněním a snaží se zastrašovat pracovníky vězeňské služby.

Trest vězení přeci není msta společnosti nebo dokonce jedné, byť významné, prokurátorky. Jen tak, mimochodem se hodně šušká o návaznosti Bradáčové a nejvyššího prokurátora Zemana na lidi spojené s Bakalou. Ale možná, že to bude jen sprostá pomluva.

Jako prostředek nátlaku na D. Ratha má posloužit i druhý proces, který státní zastupitelství připravilo. V něm má být David Rath souzen vlastně za totéž, za co byl odsouzen v prvním procesu. Všechny tyto skutečnosti jistě budou velmi zajímavé pro Evropský soud pro lidská práva, který určitě také „ocení“ délku soudního procesu s Davidem Rathem. Připomeňme, že od okamžiku zatčení do chvíle závěrečného soudního verdiktu uplynulo sedm dlouhých let...

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

    Předmětná kauza nám průběžně jaksi bobtná, když velitel Vězeňské služby v Praze dle zprávy v denním tisku, se veřejně ohradil proti  zasahování VSZ v Praze do jeho kompetencí, které mu dovolují taktéž zařadit MUDr. Davida Ratha v rámci výkonu T.O.S. do funkce zdravotníka. Dá se tudíž dovodit, že MUDr. Rath svým dřívějším trvrzením, že paní VSZ Bradčová nezdolným úsilím zařízení co nejdelšího jeho uvěznění, nastartovala nejen karieru služební karieru služební, nyní jak se dočítáme i politickou, ťal jaksi do živého a nenávist některých lidí vůči němu snad sahá až za hrob. Kam až může taková chorobná nenávist přerůst se můžeme mimo jiné dočíst v díle spisovatele A. Dumase st. o nebohém E. Dantésovi a zlolajném státním návladním Villefortovi. Ještě štěstí, že na pevnost d´ If leží poměrně daleko od české kotliny. Samozřejmě, že se nejedná o ojedinělá pochybení justičních orgánů. Nad tím co se děje v současné české justituci skutečně zůstává rozum stát. Snad se nejde nějaký aktuální Abbé Faria, jenž by panu MUDr. Rathovi přispěl účinnou radou. Ve zdejším kocourkovském absurditánu, by se však jednalo o výkon vpravdě nadlidský.

luis

   Máte pravdu, "...chytřejší a poučenější než naši předkové..." - to určitě pro instituce neplatí a  funguje to zhruba naopak. U jednotlivců je to různé.

   Milým důsledkem odmítání precedensů při současném právním chaosu je to, že prkotinky, které mají být vyřízeny jednoznačně a s konečnou platností(v tankistické hantýrce "z chodu) na nejnižším stupni, řeší plejáda soudů, včetně ústavního se závěry, které pochybnosti vzbuzují a nikoliv naopak.

(Hlava smrdí od ryby - nebo naopak.  Takovým dojmem na mne působí soudní rozhodnutí, která vídám v médiích.  Ale, ale, to jsem ale dnes nějak moc naladěn na aforismy)

 

 

Jiří Volný st.

Naši soudci precedens odmítají s odůvodněním, že každý případ je originální. Avšak když nemají mustr, tak si stěžují, že nevědí jak mají soudit. O soudním ping-pongu, délce soudního řízení a nelogičnosti rozsudků toho bylo napsáno víc než dost. 

Švejk pronesl památný výrok, že Světová válka bude trvat patnáct let, protože lidstvo je dvakrát chytřejší než v době Třicetileté války. Často o tom silně pochybuji a nezdá se mi, že bychom byli chytřejší a poučenější než naši předkové.

luis

Pro: pan Volný (pokus o bonmot :-) )

To se může, takhle pochybovat? Kam by to vedlo?

duchodce

Pokud může u nás i běžné správní řízení trvat déle než sedm let, pak se obdobná  lhůta v trestní kauze jeví, jako docela slušný kvapík.  

Jiří Volný st.

Stále nevím, odkud se vzaly bankovky, které měl David Rath v tašce. Stále existuje možnost, že je vybrala z banky sekretářka některého policejního útvaru. Pokud někdo úplatky přijal, tak je musel také někdo dát. Jasně bylo dokázáno, že spolupracující obviněná takovou částku nedala. Zdá se, že taková maličkost trápí jenom zvídavé čtenáře, avšak orgány činné v trestním řízení to mají na háku. Vždycky jsem tvrdil, že právníky se stávají ti, kteří nerozumí ani matematice ani logice, a proto jdou na práva. Zejména náš právní systém, ve šlépějích nejlepších tradic rakousko-uherských vojenských soudů, soudí v souladu s verši K.H.Borovského jen tak od oka.