Brexit dostal ještě chvilku

brexit b
22.3.2019 12:16
Dva krátké odklady, jeden pro pád z útesu a druhý po případném schválení dohody o rozvodu s EU, to je všechno, co dokázala britská premiérka Mayová vyjednat na Evropské radě. Šéfové EU27 se rozhodli hlavně zabránit tomu, aby britský chaos narušil evropské volby.

Ani další pokus britské premiérky Theresy Mayové o vyjednávání s protějšky v Evropské radě v Bruselu nenabídl jasnou představu, co vlastně chce odcházející Británie udělat. Těžko tedy mohla něco získat. Závěrečné usnesení z několika hodin, které tomu byly věnovány ve čtvrtek večer, jasně říká, že rozvodová dohoda už se otevírat nebude. Dohadovalo se to příliš dlouho, je to příliš složité, premiérka už na to jednou přistoupila, takže jde o uzavřenou věc.

Značnou nervozitu mezi zúčastněnými předsedy vlád a prezidenty EU27 však vyvolala obava, že Brity požadovaný odklad Brexitu na konec června vnese největší dávku nepředvídatelného chaosu právě do týdnů květnové volební kampaně. Mohl by tak rozložit i samotné volby do Evropského parlamentu. Účastníci si to uvědomili až poté, co premiérku Mayovou vyslechli, podnikli několik marných pokusů dozvědět se něco nového, a poslali ji domů. Už bez její přítomnosti pak proběhla živá debata, co tedy s tím.

Řešení je šalamounské. Britové dostanou další dva týdny, aby si to ujasnili sami mezi sebou a rozhodli se, zda přijmou dohodu, kterou už britská vláda uzavřela s EU. Pokud ne, pád z útesu se odkládá na 12. dubna. Evropská rada zároveň vyzvala k intenzivnímu pokračování příprav na neřízený Brexit bez dohody.

Pokud však dohoda projde, což je zatím nepravděpodobné, Brexit se odsouvá na 22. květen, den bezprostředně před volbami do Evropského parlamentu. Ale to už jsme v klidu, a navíc začne dvouleté přechodné období. Jedná se o období, kdy se pravidla nemění a probíhá jednání o budoucích vztazích s EU. Základní nastavení těchto vztahů už bylo vlastně také schváleno, obsahuje je politický dokument doplňující dohodu o rozvodu.

Uvedený politický dokument už není tak uzavřený jako rozvodová smlouva. To by ani nešlo, o budoucnosti se teprve má jednat. Pokusy premiérky Mayové něco změnit zejména na irské pojistce, která má zabránit vzniku tvrdé hranice napříč ostrovem, proto mají větší šanci v rámci onoho politického dokumentu. Jde o to, aby nezapadlo případné nové geniální řešení, které učiní pojistku zbytečnou nebo jen velmi krátkodechou.

Tohle vše lze podrobněji a jednoznačněji vysvětlit i v nějakém doprovodném dokumentu, tedy oč v té pojistce jde a jak zabránit, aby musela spustit. I tohle bylo nabídnuto premiérce Mayové písemně. Na noční tiskovce po čtvrtečním jednání pak předseda Evropské rady Donald Tusk zopakoval, že na stole zůstávají všechny čtyři možnosti řešení Brexitu, a zůstanou tam „až do poslední chvíle“. Do 12. dubna se musí Británie rozhodnout, jestli přijme rozvodovou dohodu s EU, nebo jestli odejde bez dohody. Stále také může stáhnout svoji žádost o Brexit nebo požádat o dlouhý odklad.

Na premiérce Mayové však bylo vidět, že nic jiného, než „hru na kuře“ připraveno nemá. Znovu, už potřetí se pokusí protlačit rozvodovou dohodu sněmovnou, přestože tam dvakrát katastrofálně propadla, jednou o 230 hlasů, podruhé o 170. Těžko si představit větší nálož. Ovšem tenhle poker může měnit vnitřní nastavení poslanců tím, jak se blíží kritické okamžiky, kdy jdou karty na stůl. Obava z tvrdého Brexitu bez dohody, ke kterému by došlo 12. dubna, může zvrátit rozhodnutí zastánců setrvání v EU a části opozičních poslanců a přinutit je k souhlasu s dohodou, kterou nechtějí, ale zabrání nejhoršímu. Vyhlídka delšího odkladu zase může probudit tvrdé Brexitýry, kteří nakonec přijmou dohodu jen proto, aby o odchod z EU nepřišli úplně.

Co by mohlo britský odchod z EU zmařit? Premiérka Mayová se zaříkává tím, že britský lid už jednou rozhodl. Jenže podle vedoucího komentátora Financial Times Martina Wolfa veřejnost už procitá z iluzí, které jí byly naservírovány před referendem roku 2016. Z iluzí, že bude snadné z EU odejít, a přitom si zachovat všechny její výhody. Že bude velice snadné uzavírat mnohem výhodnější obchodní dohody se zbytkem světa. A že tyto dohody nahradí ztrátu přednostního přístupu na obrovský trh v britském sousedství. Je tu tedy šance na druhé referendum, které by mohlo dopadnout jinak.

Je tedy možné, že dva krátké termíny odkladu, které si premiérka Mayová odvezla z Bruselu, jsou posledním pokusem evropských partnerů, jak jí v té „hře na kuře“ pomoci. Ale jí samotné už možná pomoci není. V pondělí začne v londýnské sněmovně zajímavá procedura, kdy skupina poslanců „ze zadních lavic“, tedy mimo dosah vládních funkcí, chce prosadit „indikativní hlasování“ o dalších návrzích, aby bylo jasné, na čem by se sněmovna mohla shodnout. Do hry může vstoupit jak druhé referendum, tak předčasné volby. Šéf Labour Party Jeremy Corbyn stále neopouští svoji ideu jiného Brexitu se zachováním celní unie s EU.

Brexit tak dostal ještě chvilku, která může stačit k tomu, aby se sněmovna ujala iniciativy a vytlačila vládu ze hry. Ve sněmovně to kvasí už delší dobu, protože z premiérky Mayové padá pořád a furt jen to samé. Teď navíc osočila poslance jako viníky britské bezradnosti, takže jsou to oni, kdo zemi tlačí na pokraj útesu. Vystoupila s tím ve středu večer v televizi v poselství občanům, kteří podle ní mají právo na Brexit přijatý v referendu, ale poslanci nechtějí jejich vůli vyplnit.

Tímto poselstvím si Mayová ve sněmovně moc nepomohla, rozzuření jsou řadoví poslanci i šéfové konzervativního poslaneckého klubu (whips), jejichž úkolem je nadhánět vládě hlasy. Když teď byli postaveni do světla nepřátel lidu, ať si teta pomůže sama.

Brexit je úžasné téma, pořád je o čem psát. Ale co ti chudáci, kterých se to týká? Ve středu dostala premiérka naléhavou výzvu, kterou společně podepsal šéf největšího svazu zamšstnavatelů CBI se šéfem největšího odborového sdružení TUC, aby už proboha ukončila ten chaos a myslela také na firmy, které potřebují zakázky, a na lidi, kteří potřebují práci. Trpělivost s premiérkou skončila i doma. To bude asi hlavní motiv, který předznamená události příštího týdne.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.