Britská sága na pokračování

brexit b
6.9.2019 12:08
Sledovat v těchto dnech činnost britského parlamentu a tedy britské politické elity, je jako přihlížet fotbalovému zápasu v závěru prodloužení. S tím, že se vlastně blížíme do posledních minut prodloužení nežli dojde k penaltám.

Dnes by měla Sněmovna lordů schválit zákon, který již v tomto týdnu prošel poslaneckou sněmovnou, zavazující vládu, aby ukončila členství Velké Británie v EU s dohodou. Očekává se, že Horní sněmovna zákon schválí tak, aby v pondělí mohl přejít opět do dolní sněmovny a mohl v ní být schválen s definitivní platností.

Boris Johnson byl jako premiér dokonce několikrát poražen v hlasování, a to za pomoci jednadvaceti konzervativních poslanců, kteří se připojili v tomto hlasování k opozici. Johnson zvolil „sobotkovskou taktiku“. Své odpůrce, respektive odpůrce brexitu bez dohody, okamžitě vyexpedoval ze strany. To mu sice krátkodobě pomůže, aby mohl předvádět hru na jednotu strany, ale pokud dojde k předčasným volbám, řada voličů konzervativní strany to zrovna nemusí vnímat dobře.

Mezi vyloučenými poslanci je totiž řada významných osobností. Například nedávný ministr financí Hammond. Je mezi nimi dokonce Churchillův vnuk, který je konzervativním poslancem už téměř čtyři desetiletí. Za tu dobu hlasoval proti názoru vlastní strany v parlamentu pouze třikrát. Nicméně B. Johnson se rozhodl a tento tvrdý zákrok vůči vlastním poslancům udělal, protože počítá s tím, že dříve nebo později (avšak v řádu týdnů) musí tato sněmovna skončit, aby mohly následovat předčasné volby. Ostatně má to logiku, Johnson ani nikdo jiný nemá již nad sněmovnou kontrolu.

A v mocenské logice, tedy přesněji v logice boje o politickou moc, musí Johnson pokračovat v tlaku na své politické soupeře. Ty v konzervativní straně vyřídil a de facto je vyškrtl i z kandidátek vlastní strany pro příští volby. Boris Johnson po Therese Mayové přišel do funkce premiéra jako, de facto, nový člověk s velkým nasazením a s velkou energií. Jeho výkony lidé oceňují v průzkumech veřejného mínění, které konzervativcům momentálně velmi přejí.

Konzervativní strana by v mimořádných parlamentních volbách podle čerstvě provedených průzkumů veřejného mínění s velkým odstupem zvítězila nad labouristy. Labouristé se musí ubránit Johnsonovým brutálním útokům, kterými je chce dohnat k předčasným parlamentním volbám. Ty útoky jsou velmi demagogické a představit si, že by v několika málo týdnech před stanoveným datem odchodu Británie z EU, probíhala volební kampaň, asi by to příliš přínosné nebylo. Na jiná témata, nežli je brexitu, by se nedostalo.

Je zřejmé, že Britové již chtějí mít celou věc kolem brexitu za sebou. Na druhé straně by labouristé byli hloupí, pokud by nenechali své konzervativní soupeře v celém problému pěkně vymáchat. Vždyť problém s brexitem způsobil konzervativní premiér Cameron. A tenze, které se projevují od referenda před třemi lety v britské politice až dosud, za ty jsou odpovědní především konzervativci.

Labouristům nezbývá nic jiného, než nechat dojít Johnsona až k brexitu. A to podle možnosti neřízenému. To vytvoří chaotickou situaci, se kterou budou spojování především vládnoucí konzervativci. A to je jistá, byť malá šance pro labouristy, že by mohlo opět dojít ke zvratu ve volebních preferencích, které se v posledním roce vyvíjely velmi volatelně.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Dovolil bych si pokorně připomenout, že historie britského působení v EHS, později v EU, začala před více než čtyřiceti lety. Světe div se, ale Velká Británie vstoupila do EHS také na základě referenda. Boris Johnson rozhodně nebyl prvním bitským politikem, který kritizoval výši britského příspěvku. EU nebyla ochotna ustoupit ani o píď a tady jsou důsledky toho, čemu se pejorativně říká "Diktát Bruselu".

Nedovedu si představit, že by Boris Johnson požádal o odklad Brexitu. Vůle a čas ke svržení jeho vlády je pramalá. Opozice se pravděpodobně spokojí s vyhrožováním trestním stíháním za nedodržení přijatého zákona. Podstata tkví v tom, že člověk, v tomto případě britský premiér, musí nejdříve čin spáchat a potom může být souzen. Případný soud by jenom opět zvedl jeho preference.

Podívám se do historie a vzpomenu si, že hospodářské důsledky Sametové kontrarevoluce se naplno projevily až v roce 1997. Není vyloučeno, že má Boris Johnson před sebou alespoň šest let víceméně pohodlné vlády v premiérském křesle.