Bruselský mír? Ale kdež. Maximálně dočasné příměří…

I podle tohoto výsledku bylo vidět zářící obličeje maďarského premiéra Viktora Orbána či polského premiéra Mateusze Morawieckého a vzteklé výrazy holandského premiéra Marka Rutta či předsedkyně komise Ursuly von der Leyen, která dokonce násilně chtěla Polsko a Maďarsko obejít.
Zdálo by se tedy, že Maďarsko a Polsko zvítězilo a inkvizitorské země pohořely.
No ještě Politico nevytisklo poslední příspěvky z jednání šéfů vlád a států a už se rozehrála další partie budoucích bojů. Mark Rutte prohlásil, že na podmínce vázanosti poskytovaných plateb na právním státě trvá. Usula von der Leyen prohlásila, že Komise od 1. ledna bude evidovat pečlivě každičké porušení tzv. právního státu ze strany Polska a Maďarska. A předseda nejsilnější (a nejvíce nenávistné čili logicky „ lidovecké“ frakce Max Weber prohlásil, že výklad Rady přijatý na tomto zasedání není právně závazným.
Naši novináři často líčí vztahy mezi zástupci států či jednotlivých politických subjektů jako cosi nadpozemsky harmonického. Nic není pravdě vzdálenější. Především Viktor Orbán jako symbol protiemigrační strategie se stal nejvíce nenáviděným premiérem průřezově ve všech politických frakcích. A už první povzdechy některých europoslanců, že je tragédie, že přijatý kompromis umožní Orbánovi znovu v Maďarsku zvítězit ukazuje, že motivy byly ryze politické s cílem odstranit toho, kdo se vymyká mainstreamu. Klasická situace je právě v Nizozemsku, kde liberálního premiéra Rutteho čekají příští rok volby a jeho stále největším odpůrcem je protiemigrační divoch de Wilders, který mu dává Orbána za příklad. Rutte vzekle odpovídá, že by nikdy nechtěl být diktátorem jako Erdogan či právě Orbán…
Kdysi naši milovníci EU radili Babišovi, aby opustil V4 a přimknul se k Macronovi či Merkelové. Ale právě proběhlý summit ukázal, že V4 je velmi silná politická entita a že národní hrdost Poláků a Maďarů nám jako celku dává sílu.
Konec konců, i proto se Babiš připojil k Morawieckému při dojednávání kompromisu ohledně snižování klimatických emisí, což je modla této EU a podmínka snížení emisí do roku 2030 sice neblokují pro EU jako celek, ale žádají pro sebe zvláštní přechodový režim včetně používání energetického mixu dle vlastní úvahy.
Asi tak, přátelé.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1456x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.