Čím dnes žijí Francouzi?

policie tropez
21.7.2020 17:18
Vždy při své návštěvě Francie (a vlastně každé země) se snažím nahlédnout do denního tisku, abych poznal čím ta která země momentálně žije.

Francouzský deník Le Figaro je, spolu s Le Monde,  nejkvalifikovanějším zprostředkovatelem každodenních informací pro Francouze. Management hotelu, kde bydlím,  je zřejmě politicky konzervativní, proto dává přednost konzervativnímu Le Figaro a nikoliv levostředovému Le Monde, kterému bych dal přednost já.

A čím tedy Francie dnes žije? Celkem přirozeně na prvním místě a tedy na úvodní straně dnešního Le Figaro se objevuje s otazníkem úvaha, zda dojde k rozvoji epidemie COVID-19. Uvnitř listu na dvou dvoustranách je velice kvalifikovaný komentář, věnovaný problematice rozšíření koronaviru ve Francii. Jedna z tabulek článku je opatřena názvem "Virus zůstává stále přítomný". A v tabulce je uveden počet onemocnění virem COVID-19 v posledních třech měsících. 19. března  bylo ve Francii  něco přes 4 000 hospitalizovaných, 14. dubna přes 32 000, 18. května necelých 19 000 a 17. července je to 6 646 případů. Největší rozšíření viru je na severu země, ale také v departmentech na severozápadě, severovýchodě i jihovýchodě, kam patří i Provence. Jen tak mimochodem, včera bylo náhle znovu zavedeno nošení roušek uvnitř hotelu. Jinak se zdá, že turismus, alespoň v oblasti Azurového pobřeží ve Francii není zdaleka tak devastován, jako je tomu v Chorvatsku, kde jsem  byl deset dní počátkem tohoto měsíce na dovolené.

 Dovolené vyšších středních vrstev a středních vrstev Francouzů jsou v plném proudu a opticky zhruba ve stejném rozsahu, jako v předchozích letech. Je ale méně zahraničních návštěvníků, zejména z Velké Británie a ještě větší měrou z Německa, kteří tvořili každoročně velmi početnou část návštěvníků jižní Francie. Zdá se, že naopak, alespoň v hotelu, kde jsem ubytován, je vysoký počet Holanďanů, srovnatelný s předchozími lety.

Druhým nejzávažnějším tématem je v dnešním Le Figaro problematika Protikrizového balíčku EU, kterou předložili prostřednictvím Evropské komise do víkendového jednání šéfů států a vlád německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Macron. Titulek k tomu na druhé straně listu je v zásadě optimistický. Čtyři dny jednání prý přiblížily dohodu dvaceti sedmi, tedy dvaceti sedmi členských států EU. V listu se píše o rozdílných pohledech zemí, respektive bloků zemí na řešení protikrizové situace. Zejména se Le Figaro věnuje přístupu Holanďanů, Rakušanů, Švédů, Dánů a do jisté míry také Finů, kteří přišli s poněkud jinými pohledy na řešení, nežli německo-francouzské duo. Deník vysvětluje  především pozici, zřejmě vůdčího představitele této pětičlenné skupinky zemí EU, holandského premiéra Marka Rutteho.

Dalším tématem, kterým se list dnes zabývá, je problematika islamismu. Ve Francii byla v těchto dnech zveřejněna zpráva francouzského Senátu, která podala velice plasticky  informaci o závažnosti tohoto jevu ve Francii. S tím, že největším problémem jsou organizovaní členové Muslimského bratrstva, kterých je ve Francii zhruba 50 tisíc a dále příslušníci radikálního islámského směru salafistů, kterých je na 40 tisíc. Tyto dvě organizované skupiny představují jakýsi stát ve státě. Anebo se alespoň snaží o jeho vytvoření prostřednictvím ovlivňování významné části 5 milionů francouzských muslimů. Zpráva také obsahuje zhruba 40 návrhů opatření, kterými chce Francie narůstajícímu vlivu radikálního islamismu čelit. Na prvním místě se jedná o prosazení transparentnosti financování těch organizací, které jsou považovány za islamistické. A to je velmi důležité, protože velká část peněz přichází těmto organizacím od různých donátorů ze zahraničí. Tomu je také možné zabránit.

V každém případě je dnes dovolená ve Francii jiná nežli kdykoliv předtím. Ale to je vcelku běžná záležitost v celé Evropě anebo spíš v celém západním světě a v desítkách dalších zemí. Co je na první pohled viditelné, je naprostý nedostatek asijských turistů. Ve městečkách, kde bylo v předchozích letech často slyšet také ruštinu, se tento jazyk dnes vlastně nevyskytuje. A chybí turisté ze střední a východní Evropy, kteří se v předešlých letech alespoň sporadicky objevili. Auto s českou poznávací značkou jsem letos prakticky neviděl...

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.