Co přijde po koronavirové krizi?

corona paroubek
27.3.2020 17:02
Zatím se všichni, tedy vláda, zaměstnanci, podnikatelé, odbory, podnikatelské svazy ad. zabývají tím, jak přežít s co nejmenšími ztrátami lidských životů dopady koronavirové krize v březnu. Je neuvěřitelné, jak významně se naše životy změnily za necelé čtyři týdny. Nechci se zabývat současnými opatřeními vlády, která možná přinášejí určité řešení pro nastalou situaci. A jen všichni doufáme, že tento přechodný stav, kdy se stále větší část společnosti uzavírá ve svých domovech, nebude trvat příliš dlouho.

V každém případě to bude znamenat ránu pro ekonomiku prakticky po celém světě. Státy budou muset sáhnout po deficitním hospodaření, a to i ty státy (Německo, Nizozemí, Švédsko ad.), které v posledních letech uzavíraly hospodaření státního rozpočtu s přebytkem. To není pochopitelně žádná tragédie, protože “kola ekonomiky se musí točit”. Tedy firmy musejí mít zakázky, lidé musejí mít práci, život zkrátka musí pokračovat.

Zdá se, že vlády klíčových západoevropských zemí si uvědomují závažnost celé situace. Možná dokonce, soudě podle objemů peněz, které v této souvislosti nyní chtějí vrhnout do oběhu, situaci poněkud přeceňují. Uvidíme.

Senát Spojených států nejprve po zákulisní divoké vyjednávací bitvě, schválil "balík^ dvou bilionů dolarů na pomoc americké ekonomice. Tato částka představuje 10% HDP Spojených států (!). Dnes má tento návrh ještě projednat a schválit Sněmovna reprezentantů USA.

Ale protože demokraté v Senátu byli spokojeni s dosaženým kompromisem, nepočítá se s tím, že by v dolní komoře Kongresu, v níž mají demokraté většinu, došlo k nějakým komplikacím. Spojené státy se však musí dostat z toho nejhoršího. Mají v tuto chvíli největší počet lidí nakažených koronavirem na světě. Rozšiřují, zejména v New Yorku, počty nemocničních lůžek. Do 14 dnů se má v newyorském přístavu objevit dokonce i nemocniční loď amerického námořnictva. Ale při známém systému zdravotnictví v USA, v němž velká část lidí je pojištěna proti nemoci málo nebo vůbec, je otázka, jak to všechno bude fungovat. Newyorský starosta di Blasio je velmi skeptický a žádá od vlády více peněz, než kolik mu zatím federální vláda dává. V New Yorku je v tuto chvíli koronavirem nakaženo přes dvacet tisíc lidí a tyto počty každým dnem téměř exponenciálně narůstají. Přál bych si, aby Američané dostali pandemii na svém území plně pod kontrolu. Situace v USA vypadá ale zatím podobně vážně a chaoticky jako v Itálii či ve Španělsku.

Velká Británie, další ze světových významných ekonomik, počítá s uplatněním “balíku” 350 mld. liber, tj. 16% HDP Velké Británie, na boj proti ekonomickým dopadům pandemie koronaviru. Dosavadní, velmi benevolentní přístup britských úřadů, ukončený až v průběhu tohoto týdne tvrdší restrikcí, znamenal, že koronavirem, byť zřejmě v nějaké lehčí formě, jsou nakaženi jak britský premiér Johnson, tak následník trůnu Charles Windsor.

Pokud jde o Spolkovou republiku Německo, to je samozřejmě stát, jehož vývoj v ekonomice (ale nakonec i v politické oblasti) nás musí silně zajímat. Zhruba třetina českého zahraničního obchodu je právě s Německem. Pokud Německo zaznamená závažný pokles HDP, bude to znamenat vážný dopad pochopitelně také na českou ekonomiku.

Pokud jde o předstihové indikátory, které ukazují, jak na tom asi německá ekonomika bude, tak ty se vyvíjejí v Německu velmi nepříznivě. Tzv. index PMI (index nákupních manažerů) poklesl v březnu z únorových 50,7 bodu na 37,2 bodu. Ve službách to byl ještě závažnější pokles - z únorových 50,7 je nyní 34,5 bodu. Přičemž hranice 50 bodů je normál. Předstihové indikátory Německa tak míří k číslům, která byla před jedenácti lety, v době hluboké recese roku 2009. Pro zajímavost ještě PMI eurozóny: ten zaznamenal pokles z 50 bodů v únoru na 31,4 bodu v březnu. Přičemž tento pokles je mnohem hlubší ve službách nežli v průmyslu. Jinak řečeno, ti, kdo dělají v německých a evropských (v rámci eurozóny) firmách nákupy, vidí věci velmi skepticky. Německo vrhá do oběhu, tedy na boj proti krizi v souvislosti s koronavirem, ohromných 750 mld. eur. Což znamená 20% německého HDP. Němečtí ekonomové se nyní jen přou, kolik vlastně ten pokles hospodářství ve II. čtvrtletí bude. Jejich odhady se pohybují mezi 5 - 20%.

Pokud jde o českou vládu i ta by měla přejít od řešení současné operativy v souvislosti s šířením koronavirové pandemie a s řešením jejích bezprostředních dopadů k řešení koncepčních otázek. Je to ovšem velmi obtížné, ba skoro nemožné. Vláda by si měla vytvořit pro tento účel svůj poradní orgán pro stanovení strategie postupu a cílů. Základní otázkou je, jak obnovit po koronavirové krizi funkčnost českého hospodářství a jak je restrukturalizovat. Krize je současně příležitostí k tomu, aby mohly být provedeny některé významné změny v hospodářství. Je příležitostí k tomu, jak například podpořit rozvoj lokální ekonomiky v regionech a místech tak, aby česká ekonomika byla více soběstačná a nebyla tolik závislá na dovozech. Mám na mysli zejména potravinářské zboží a zemědělskou produkci. Ale nejen je. Doba si vyžaduje “stavbu hladové zdi”, tak jako za císaře Karla IV. Myslím, že by vláda měla rozhodnout o urychlení výstavby dálniční sítě a dokončení jejího základního skeletu během příštích dvou až tří let. To by vyžadovalo vynaložit v krátké době nekolika málo let částku někde mezi 200 - 300 mld. Kč. Samozřejmě, že jíž samotná výstavba by mohla být stimulem pro rozvoj českého stavebnictví i průmyslu. Může být ovšem také vehiklem pro rozvoj celé řady zatím zanedbávaných oblastí republiky.

Stejně silně by se vláda měla zabývat rozvojem komunální bytové výstavby v gesci obcí, prostřednictvím neziskových bytových společností. Výstavba deseti tisíc komunálních bytů ročně není nedosažitelná v průběhu poměrně krátké doby a přinesla by práci celé řadě regionálních stavebních firem.

Ale jde i o řešení celé řady dalších otázek. Například, jak povzbudit český výzkum a jeho propojení s praxí. Současná krize ukazuje, že některé technologie bychom měli být v budoucnu schopni zvládnout sami a zajistit produkci potřebných výrobků (respirátory, ale také plicní ventilátory apod.). Prostě vláda se již musí připravit na to, co udělá, aby rychle nastartovala české hospodářství a zajistila hospodářský růst, obnovení prosperity firem a růst životní úrovně občanů okamžikem ukončení pandemie.

Jiří Paroubek

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Naprosto souhlasím s autorem v pasáži, že vláda by měla prakticky okamžitě sestavit poradní orgán, který by řešil jak obnovit naše hospodářství a přitom aby došlo k využití obnovy pro jeho restrukturalizaci! To je totiž pro budoucnost nejdůležitější. Obávám se, že tuto myšlenku ovšem mnoho současných ekonomů a zvláště politiků nesdílí. Dělají vše proto, aby se jelo dál způsobem jako dosud! Obrovská chyba a premiér a zejména ministr Havlíček a jejich lidé by to měli vědět! Vědět a jednat. Nástinů jak naše hospodářství a v kterých jeho směrech restrukturalizovat zejména je mnoho. Autor některé zmínil, ale směrů je daleko více, robotizací a novými technologiemi nabitých provozů počínaje a třeba zdravotnictvím konče. Restrukturalizovat je třeba i politický systém. Již jsem psal, že při nezbytném utahování opasků se zdá nezbytným přejít na jednokomorový a k tomu ještě početně snížený parlament. Ten pro potřeby naší země bohatě stačí! Je toho prostě hodně a budeme mít šanci mnohé z toho udělat. Teď jen toho využít!!!

klokan

  Opětovně po ránu zřejmě budeme přepírat a přežehlovat nadále, dolní část obličeje zahalující roušku snad až do konce našeho života ?!?.Současná všestranně hysterická situace odhaluje kromě mnoha jiných faktů, jak mnoho chybí mezi našimi politiky ti realisticky uvažujicí, nevyživající se ve velení především při organizování nejrůznějších kampaní, ale řešicí problémy systémově ve své komplexnosti a návaznosti na další stránky života. Kolik již vlastně proběhlo u nás protikorupčních kampaní s téměř nulovými výsledky ? Nemusíme zajisté studovat co bylo napsáno o historických věštbách, či rozebírat spisy novodobých věštců , tedy kupříkladu pánů Tetlocka, Dan Gardnera, Nata Silvera a jiných, abychom mohli zcela objektivně predikovat, že další neodůvodněné prodlužování současné protivirové kampaně, způsobí buď kolaps národního hospodářství, či povede k úplnému zotročení lidí, popřípadě obojímu. Tedy tlačit na symbolickou pilu se musí především úměrně rovnoměrně, abychom nakonec míře na lišku netrefili onu Maryšku. 

Jiří Volný st.

Denní nárůst 354pozitivně testovaných, naštěstí žádný mrtvý, je sice zdánlivě velké číslo, ale předpokládám, že v polovině zemí EU nám tiše závidí a asi si řeknou, že ti Češi mají něco do sebe. Nedávno jsem odhadl, že bylo u nás pravděpodobně 1%nakažených a vyléčených, tedy z větší části přechozených. Což je 100tisíc spoluobčanů. Je jasné, že s dosažením mety 4429testovaných během jednoho dne, muselo větší množství zjištěných nákaz vyplout na povrch. Celkový počet 2279pozitivně testovaných by nás neměl trápit a hlavně bychom se měli zajímat o počet pacientů ve vážném stavu. 

Kdo chce vidět, tak ten vidí i pozitivní signály, například velmi nadějné metody léčby nebo předpoklad uvolnění restrikcí. V Německu chtějí otevřít školy už po Velikonocích a ve Francii na začátku května. V té době se dá předpokládat, že ekonomika pojede téměř standardním tempem, pouze s výjimkou přesně ohraničených karantén.  Věřím, že nezůstaneme pozadu a už v pondělí uvidíme například zrušení karantény pro oblast Litovle, Červenky a Uničova. Automobilky začnou najíždět po skončení plánované odstávky a s nimi většina našeho hospodářství.

Dona

Nový svetový poriadok - New world order.