Daňové a další manévry

Jiri-Paroubek-1403-05
24.8.2020 15:13
Parlament schválil před pár týdny pro tento rok navýšení schodku státního rozpočtu na 500 mld. Kč. Zdá se ale, že to nemusí být zdaleka konečná suma.

Vláda je pod tlakem různých zájmových skupin, které dokladují více nebo méně dokonale své velké finanční újmy zaznamenané v průběhu koronavirové krize. Některé úlevy a zvýhodnění, které vláda pod tlakem chystá, budou stát daňové poplatníky pěkné peníze. Ale budiž. Doufejme, že na konci tohoto roku už bude všech požadavků i pohádek konec. A zejména, že nenastane druhá vlna pandemie, což by si vyžádalo další obří výdaje ze strany státu. Zatím ovšem vše nasvědčuje tomu, že se zvyšuje, naštěstí v naší zemi ne exponenciální řadou, počet nakažených koronavirem. Tito nemocní nezatěžují příliš ani český zdravotní systém, neboť v nemocnicích je v tuto chvíli umístěno necelých sto padesát nemocných. Necelé tři desítky nemocných přitom jsou těžší případy napojené na přístroje.

Před odjezdem na svou dovolenou rozpoutal premiér debatu o zrušení superhrubé mzdy a zavedení zdanění daně z příjmu jednotnou sazbou 15%. To by v zásadě byla rovná daň pro všechny, která by ovšem znamenala ze státního rozpočtu nenapravitelný výpadek cca 90 mld. Kč daňových příjmů. To je více, než si stát může dovolit a bohorovná slova ministryně financí o tom, že lidé budou víc utrácet a tudíž se peníze zase vrátí vyššími příjmy do státního rozpočtu, jsou jen povinným optimismem. Ten může být od reality vzdálen opravdu velmi daleko.

Po premiérově návratu z dovolené začalo ministerstvo financí v rámci koalice projednávat některé další možnosti, včetně řešení výpadku části příjmů zavedením daňové progrese. Strhla se okamžitě mela především ze strany těch, kteří cítí, že jejich čisté příjmy jsou jaksi ohroženy. Jejich argumenty jsou vlastně standardní. Že prý každý daňový systém, když je složitý, otevírá prostor pro „daňovou optimalizaci“. No, nevím, co je složitého na tom, když by se od určité výše příjmů nahoru platila ještě další sazba daně. Účetní softwary to zvládnou brilantně. Stejně tak účetní, pro něž to není žádný problém.

Prý, že hrozí, že se lidé s vyššími příjmy budou větší měrou, díky svým daňovým poradcům, věnovat optimalizaci svých daní. Jinak řečeno, že budou brát stát na pásek, protože se prostřednictvím daňových poradců budou věci více věnovat. Tihle autoři zapomínají, že kdo má daňového poradce, což je mnoho firem a mnoho fyzických osob s vyššími příjmy, ten se daňové optimalizaci věnuje setrvale.

Dále prý hrozí, že lidé s nejvyššími příjmy budou mizet do daňových rájů. Uvádí se případ „stěhování“ našich tenistů do Monaka, kvůli neplacení daní z příjmu v této zemičce.

Myslím, že snaha o daňovou optimalizaci nepoleví, i když se sazby daně podstatně sníží. Prostě, ti podnikatelé, kteří mají účetní a daňového poradce, v tomto směru dělají, co mohou a nezmírní své úsilí ani tehdy, když by se daňové sazby třeba i snížily.

Dále se argumentuje proti daňové progresi tím, že se zpochybňuje argument, který říká, že je potřeba takto bojovat proti příjmové nerovnosti. Prý je u nás, alespoň podle statistik, jedna z nejnižších příjmových nerovností mezi vyspělejšími státy světa. Ale ani to není vhodný argument. Jde o to, aby se příjmová nerovnost dále nezvyšovala.

Velkou smršť odporu, zejména na straně opozičních pravicových stran vzbudil také návrh ministryně práce Maláčové na 5 000 Kč mimořádného důchodu pro důchodce před Vánocemi. Pokud ministryně financí v jiných případech hovoří ráda o tom (u různých daňových úlev apod.), že ty „peníze půjdou mezi lidi“ a že lidé tyto peníze utratí, tak teď nic. A že ze spotřeby se vlastně takto promítnou do navýšení HDP země. U důchodců, kteří už vesměs nespoří na nové byty ani na náročné jiné investiční záměry, jde téměř s jistotou všechno do spotřeby. Takže těch 18 mld. Kč na vrub státního rozpočtu, které by tento jednorázový důchod znamenal, půjdou ještě před Vánocemi do spotřeby, což bude téměř půl procenta HDP.

Spíše si myslím, že A. Babiše mrzí v tuhle chvíli, že nepřišel s tímto návrhem sám. Ale jak to tak vidím, jeho úsilí bude směřovat jistě k tomu, aby si tento „třináctý důchod“ politicky přivlastnil. Vždyť důchodci - to je voličská skupina, kterou postupně přebíral od ČSSD v časech málo komunikativního premiéra Sobotky a jeho málo komunikačně schopné ministryně práce Marksové-Tominové, potřebují slyšet, kdp se o ně postaral. Teď by bylo dobré, aby se důchodci začali zvolna vracet do voličského tábora ČSSD. A Babiš se tomu bude jistě bránit. A tak určitě vystoupí ve vhodném okamžiku jako ten, kdo vlastně o těch penězích pro důchodce rozhodl… Smutný příběh představuje ovšem argumentace české pravice proti tomuto jednorázovému příspěvku důchodcům. Když si vzpomenu na hysterický tlak na vládu v případě různých benefitů pro různé skupiny podnikatelské veřejnosti (neměl jsem většinou s těmito návrhy větší problém), kdy se vyházely miliardy, či spíše desítky miliard, tuto střídmost pravice ve vztahu k důchodcům nemohu pochopit. Jistě to není proto, že důchodci vesměs nevolí českou pravici… Rozumnější zdůvodnění mě ale nyní nenapadá.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Poslední odstavec článku mne přiměl k malé úvaze o tom, jak by dopadly volby, pokud by volili pouze důchodci. Všeobecně se tvrdí a agentury to jednotně potvrzují, že 50%hlasů důchodců má jistých Andrej Babiš. Po minimálně 12% by dostali komununisté a národovci z SPD. Tedy 75% pro ty nehodné strany, se kterými žádný správný demokratický chlapec nebo děvče nemluví.{#emotions_dlg.sealed}

Jiří Volný st.

Můj příspěvek souvisí s článkem Jiřího Paroubka jenom okrajově. Kupodivu velmi mne pobavil článek Pavla Šafra na stránkách Fóra24. Týkal se lyrické básně naší ministryně Aleny Schillerové. Pochopitelně pan šéfredaktor Šafr zapomněl naši paní Alenu pochválit, že tráví dovolenou ve vlasti a ještě k tomu napsala solidní verše. Poslední dvojverší autorky zní:

 Já přeji všem kdo si už sotva vzpomínají,                                                                                                                     Jak ranní louka bosé nohy studí.

Báseň způsobila úplnou smršť letního veršování. Verše autorky i repliky ostatních inspirovaly i mne, nehodného, k malému, neumělému dvojverší:

Alenčiny bosé nohy tančí na mokrém trávníku,                                                                                                                  Nevěděl jsem vůbec dosud, kolik máme básníků.

{#emotions_dlg.sealed}