Eman Pluhař: Volební kyvadlo v chaotickém světě

obrazek
20.1.2019 09:16
Mnozí sociologové už návrat ke klasickým společenským a politickým vazbám (odbory, církve, politické strany) nepovažují za možný a tomu také nasvědčuje trend volebních preferencí. Zatímco velké strany horečnatě hledají identitu, touha jednotlivce po spořádaném světě, po příslušnosti a ochraně v kolektivu, po orientaci a pevném bodě ve „vesmíru“ neustále roste.

Pro obchodníky s nacionalismem to zní jako rajská hudba. V Německu se těší už jako malé děti především na tučné volební zisky z „východní deprivace“ (nový sociologický pojem z university v Jeně). Tu představují na podzim zemské volby v Braniborsku, Sasku a Durynsku. Cesta je pořád ještě dlouhá a má hodně překážek, hlavně odpor „velkých“ stran i úřadů. Ale nejblížší volební laskominu očekávají populisté už v květnu, ve volbách do Evropského parlamentu. V jejich důsledku považují za možný i pád nenáviděné A.Merkelové a nic jí nepomáhá, že už 2010 řekla, že „multikulti naprosto selhala...“

Ani taktéž „deprivovaná“ německá sociální demokracie nemá nejmenší důvod se na nadcházející volby těšit. „Stará sociálnědemokratická milieu buď zanikla anebo se drasticky změnila“ (Schwabische Zeitung) a očekávání, že se po sjednocení Německa znovu vynoří v nových východoněmeckých zemích bylo iluzí. Tady se SPD dopustila vážné chyby. Přechod strany na identitu bude tedy vyžadovat mnohem více času než strana do letošních voleb má a v plánu jsou zřejmě další únavná střetnutí s rudou nostalgií uvnitř strany. Je více než pravděpodobné, že výsledek voleb do Evropského parlamentu vyvolá další vnitrostranické povstání „Mladých socialistů“ (K.Kühnert) a ta znovu otřesou existencí SPD i koaliční vládou v Berlíně. Ještě horší výsledky lze očekávat v podzimních zemských volbách v Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde je silná postkomunistická Levice a na síle již nabrala pravicově populistická AfD.

AfD (Alternativa pro Německo) přitom úspěšně kopíruje strategii německé levice (Zelených po roce 1968). Na předním místě stojí provokace. Její povaha (tentokrát národovecká utopie, mimoparlamentní opozice a demonstrace s kravály) se nutně dostává i dnes do konfliktu s ústavními poměry. AfD stojí na rozcestí, prohlásil prezident Spolkového úřadu na ochranu ústavy a na tiskové konferenci oznámil, že strana budí podezření, že překročila ústavou stanovená pravidla a ocitla se proto v zorném poli ústavního dohledu. Opatření jsou na úrovni 1.stupně dohledu (přezkoumání stranických prohlášení a výroků členů strany). Dorostová organizace Mladá alternativa je prošetřována již na úrovni 2.stupně dohledu (podezření z pravicového extremismu). A stejný stupeň dohledu platí i pto tzv. AfD-křídlo (Björn Höcke), které samo sebe nepovažuje za formální součást strany.

Věčné recepty na volební vítězství samozřejmě neplatí ani v případě pravicového populismu. Ale volební kyvadlo se v tomto případě teď zřetelně pohybuje v jeho směru. Ve východních zemích německé federace má AfD našlápnuto na postavení silné až potenciálně všelidové strany: aktuálně 21% v Braniborsku, 25% v Sasku a 22% v Durynsku.

eman-pluhar
Čech žijící v Německu, člen SPD, na počátku 90. let působil v Praze v rámci Nadace F. Eberta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.