Jak Andrej Babiš ignoruje zahraniční politiku a co to přináší

babis bond
19.9.2020 14:16
Vaše věc přinesla 11. září t.r. noticku Petra Sedláčka „Jak Babiš neskočil Polákům na lep“. Chválí tam premiéra, že prokoukl polské triky a rozhodl se nepodpořit improvizaci Varšavy s vytvořením jakési „alternativní prezidentky Běloruska“ cestou V4 v osobě paní Tichanovské. Dámy sice velmi pohledné, ale natolik zjevně nastrčené loutky, že není moc jasné koho reprezentuje. Ženské půvaby samy o sobě v politice nestačí.

Pro Česko by určitě bylo velmi dobře kdyby měl Petr Sedláček pravdu. Svědčilo by to o myšlenkovém vývoji premiéra, o jeho posunu v nazírání na význam mezinárodního faktoru jako takového a na českou zahraniční politiku zvláště. Větším zájmem o vývoj ve Evropě a ve světě se totiž Andrej Babiš doposud nevyznačoval.

Obávám se nicméně, že se Petr Sedláček mýlí. Že se nic nezměnilo, že zahraniční politika předsedu české vlády nadále – až na výjimky – nezajímá. Podílí se na ní téměř výlučně jen tehdy je-li to nevyhnutelné a jinak to prostě nejde. Což znamená, že jezdí několikrát do roka na Evropskou radu a zúčastňuje se jednání V4. To je asi tak všechno.

Není pak divu, že o zahraniční politice nic neví a když se má k něčemu vyjádřit, pak improvizuje. Často hloupě. Kauza Bělorusko a jeho přístup k ní to docela dobře ilustrují. Premiér se nejdříve postavil skoro do pozice „pravdoláskaře“. Říkal něco o právu Bělorusů na sametovou revoluci, o nových volbách, že na Rusku vůbec nezáleží a další podobné věci. Pravil tehdy dokonce cosi (maje patrně na mysli Bělorusko), co vypadalo jako uznání legitimity výměny premiéra či prezidenta na žádost protivládních demonstrantů, a to bez ohledu na výsledek voleb. Vypadalo to skoro, že mluví o Praze, nikoli o Minsku. Jako by mu vystoupení psal Člověk v tísni nebo Sorosovi lidé.

Pak se ale nějak rozkoukal, zcela změnil písničku a odmítnutím účasti Tichanovské na schůzce premiérů V4 potřel naděje pražské kavárny, že konečně „prozřel“ a začal přecházet na jejich pozice. A také umožnil mj. kolegům z Bratislavy a Budapešti být zticha a nechat úlohu kazisvěta na něm.

Babišův argument, že musíme ve věci Běloruska respektovat jednotnou pozici EU, je amatérský a na poslední chvíli vymyšlený špílec. V jiných, mnohem důležitějších věcech (třeba uprchlické kvóty) se na jednotnou (a Prahou již schválenou) pozici Andrej Babiš vůbec neohlíží, ať už byl ministrem financí nebo premiérem. Navíc třeba tři baltské země na nějakou společnou pozici EU otevřeně kašlou – zavedly vůči Bělorusku svoje vlastní národní sankce. Což muselo baťku Lukašenka opravdu vyděsit.

Že by český premiér dostal na poslední chvíli ze zahraničí jakousi výbušnou informaci, která jej donutila Tichanovskou na V4 odmítnout? Vyloučit se to nedá, ale vývoj po neúspěchu polské iniciativy tomu nikterak nenasvědčuje.

S odstupem času se zdá, že cirkus, který svého času svou nedbalostí „vymyslela“ ČSSD s bývalým europoslancem Pochem coby ministrem zahraničí, byl nejvíce k užitku právě Andreji Babišovi. Nominace někdejšího bruselského podržtašky Tomáše Petříčka místo Pocheho za šéfa Černínu totiž způsobila, že ten velký dům na Pohořelci je ve skutečnosti bez šéfa.

Taková situace – jak se ukazuje – premiérovi vyhovuje. Za ideální by považoval, kdyby tam měl „svého“ ministra a rezort prakticky řídil sám (jako finance, zdravotnictví nebo školství). Druhá nejoptimálnější situace je ta stávající – ministr zahraničí sice z jiné, byť koaliční strany, ale je naprosto neviditelný a politicky zcela bezvýznamný. To poskytuje předsedovi vlády volný prostor pro působení na poli, kterému nerozumí a ani nepovažuje za důležité. Ale v případě potřeby jej může zaplňovat podle libosti a dělat názorové přemety podle vlastního úsudku.

Jedním z nepříjemných důsledků premiérova nezájmu o zahraniční politiku je fakt, že do zmíněného volného prostoru vstupují ignoranti komunální intelektuální úrovně. Hlupáci z Řeporyjí, Dejvic či Prahy se rozhodli fiasko ve vlastní práci zakrýt a absenci premiéra v zahraniční politice nahradit svými „diplomatickými“ aktivitami. Zatímním „vyvrcholením“ této „alternativní“ zahraniční politiky české opozice byl nedávný zájezd předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. Musíme si v budoucnu dát pozor, aby se tento předseda Senátu nerozhodl jít třeba někoho operovat do nemocnice. Když soudí, že je „kompetentní“ k provádění zahraniční politiky (v níž nemá podle Ústavy co dělat), tak proč by si nešel „zaoperovat“?


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Především děkuji panu Zvolenskému za reakci na mou noticku. Potěší, když kdokoli a jakkoli komentuje váš názor. Osobně jsem si v dané věci rovněž nedokázal vysvětlit onen diametrální rozpor mezi první a druhou reakcí našeho premiéra na věci související s běloruskou krizí. Stejně jako autor tohoto článku si totiž myslím, jsem vlastně přesvědčen o tom, že Andrej Babiš zahraniční politice když ne přímo nerozumí, pak je mu dozajista zcela cizí. Pokud jde o kroky, které z titulu funkce musí činit směrem k Bruselu je, alespoň se to zdá, rovněž rozdvojený. Vůči domácí veřejnosti zastává razatní postoj vůči směrnicím, o kterých mu jeho poradci, především ti piároví, řeknou, že je lidé neberou. Zcela jinak podle svědectví a nemnoha výstupů potom ovšem jedná v Bruselu.

Co se Běloruska týká, je jasné, že EU se na víc, než nic neříkající proklamace a hrozbu nějakých sankcí, nezmůže. Má to své důvody. Politické a hlavně ty ekonomické. Protože Evropa slepě následuje Spojené státy a opakovaně, tak nějak automaticky, prodlužuje sankce vůči Rusku, našla si v podobě Běloruska prostředek, jak ony hospodářské sankce úspěšně obcházet. Také se čekalo, jak se k věci postaví Vladimír Putin. Ten dal jasně najevo, že není v zájmu RF, aby Bělorusko zachvátil chaos. Ten ovšem, kromě různých neziskovek, běloruské opozice a snad i některých sil ve Washingtonu a zavilých odpůrců Nord streamu 2, nechce vlastně nikdo. A to je sdělení, které se našemu premiérovi dozajista doneslo a je jedno jakým kanálem.

Ještě pár vět ke vnímání zahraniční politiky naší veřejnosti. Bohužel se zdá, že ta je naprosto nulová. Jednoznačně za to mohou domácí média, zejména hlavní televizní zpravodajství. To už léta nepovažuje za nutné diváky informovat o dění v zahraničí. Tedy o tom podstatném a tím zprávy o hurikánech opravdu nejsou! Navíc pokud se v tisku nebo na obrazovce nějaké zahraniční zpravodajství přeci jen objeví, je naprosto výběrové a podáváno jednostranně. To je vidět zejména ve výběru "odborníků", co se k zahraničně-politickým událostem vyjadřují z obrazovky nebo na radiových vlnách. Ti rovněž mluví tím jediným "správným" jazykem. Lze se potom divit, že lidé o tom opravdu důležitém, co hýbe světem neví nic? Může to být záměrné a o to je to potom smutnější. A premiér Andrej Babiš? Je byznysmen a to zahraničí ho zajímá jen a pouze z tohoto hlediska!

klokan

   Tak již to vlastně více méně historicky podmíněně chodí. Jaké časy, také mravy ( O tempora o mores ). Současný stav zcela  zjevně jasného nástupu tak zvané coronavirové diktatury, prosazované zejména samozřejmě a logicky ze strany  aktuálně vládnoucího hnutí ANO, jejího věrného nohsleda ČSSD a podnohsleda KSČM, přímo podporované  i stranami, které se klamavě nazývají jako strany opoziční. Co si vlastně všichni ti vrcholní a nevrcholní politici o nás obyčejných občanech vlastně myslí ?  Přes období půl roku do slova do písmene nás vysloveně psychicky terorizují, jakož za nedílné pomoci jejich mediálních a pseudozdravotnických podržtašek, jasně a dokonale vymyšlenou  strategií jakési coronakrize ze strany super světových multimilardářů, jejicjhž jsou i ti naši poiltičtí diblící takto převodovými pákami, jim pomáhajícími nás úplně ujařmit. Oblbovali nás údajnou pandemií přes půl roku a hodlají nás ohlupovat v zájmu svých kšeftů snad do nekonečna. Všelijakých rozporů a protiřečení se z jejich strany vyskytlo již natolik, že věřit jim mohou snad jen naprostí naivové (samozřejmě příslušně a permanentně zastrašování současnou jakousi protikoronavirovoun propagandou). My věkově pokročilejší bychom so mohli řící,že jsme si již užili ještě normálního světa, takže buďme vlastně rádi. Ovšem normálně nám ještě jaksi vzdělaným se nelze nezamysliti nad dalším osudem lidstva, našich dětí a dalších genarací. Současné zcela jasně sobecky, ziskuchtivé panstvo, jasně zaměřilo na kurs, po nás potopa, hlavně, že my si užijeme. Jejich potomky zřejmě též považují za nadčlověky, který ten otřesný kurs nějak přežijí ? Nastal čas říci těmto praktikám jasné ne postavit se jim na občanský odpor. Včera bylo na kabelovém TV kanálu lze zřít vynikající a ndačasový klasický film,, Vyšší princip" z období heydrichiády. Dobové konsekvence nás mohou utvrozovat v domnění, že nyní jsme svědci nástupu vlastně ,,hadrichiády", jak zcela oprávněně nazývá současnou situaci část přemýšlející naší veřejnosti. V návaznosti na nadčasové myšlenky autora této vynikající literární předlohy od spisovatele Jana Drdy o historicky pro lidstvo dané myšlenek o vyšších principech mravních z pohledu některých latinských autorů. Lze již přemýšlet v současné době o naprostém mravním úpdku lidstva. Co ostatně v době kdy již všelijací debilové zřejmě zcela beztrestně mohou kácet i sochy klasiků, nyní aktuálně sochy Jana Nerudy v Praze. Tato socha stála na svém postaci desítky let. Česká policie jak se nám píše v novinách pak prošetřuje příčiny jejího pádu, když jest jasné, že byla nějakým primitivem svalena z podstavce. To se ještě budou kácet sochy dalších literárnéch klasiků  jako například Boženy Němcové, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, klasiků i dalšího umění výtvarného, hudebního,  atd.? Zda-li pa tato naše policie prošetřuje i zcela jasně fašisticky zaměřené vyhrůžky nám odpíračům totalitních roušek, že nás budou fyzicky napadat. Samozřejmě, že ani to ani to se vyšetřovat nebude v době kdy ještě přemýšlející lidi nutno zašlapat a decimovat, zastrašovat, ukládat pokuty, vakcinovat a nás zotročovat. Vítejmež v novodobé totalité která se eufemisticky nazývá coronavirovou demokraciií. Řádným nošením roušek takto přispějeme ke světovému zdraví. Na co si to vlastně ještě naše banánová republika ještě hraje, když vlastně naše slavná vláda má jediné pravomoci a to jak iniciativně, přesně a včas plnit rokkazy jejich nadřízených, pod jejichž jho nás vlastně spolu s předcházejícími vládními garniturami zavlekla a tam ná pro své zisky udržuje.