Jak je důležité míti Orbána…

orban ep
1.8.2022 11:36
Totalitní společnost se vyznačuje povinným monopolem jediné pravdy, kterou vládnoucí – mainstreamová třída často prosazuje násilím či represí a nebo v případě liberální západní civilizace prostřednictvím souborem diktátu mainstreamových médií, společenskou politikou vyloučení a izolací nemainstreamových skupin a jednotlivců, případě v podobě Evropské unie i citelnými ekonomickými restrikcemi vůči státům, které se odmítají podrobit, což se v současné době týká především Maďarska. Její základem je tedy popření práva na vyjádření samostatného názoru

Současná západní, povýtce progresivistická (původně vyhraněně levicově progresivistická) politika EU postupně pod tlakem uvedených mechanismů prakticky totálně ovládá celé vládnoucí spektrum, včetně opoziční části s výjimkou segmentu tzv. vlasteneckých, protimigračních či populistických stran. Mainstream zahrnuje kategorický požadavek na absolutní akceptaci opatření k zajištění tzv. uhlíkové neutrality, jednoznačné podpory pro módní trendy podpory LGBT+ komunity, bezvýhradné podpoře NATO, a bezvýhradné podpoře válce proti Rusku a podpoře Ukrajiny.

Kdo se příčí těmto příkazům je vnitřním nepřítelem a musí být donucen uposlechnout.

V tomto ohledu, pokud jde o svobodu projevu, hlavní světová západní velmoc USA, jakkoliv z pocitu historické výjimečnosti, stále ještě ekonomického světového prvenství a mohutné vojenské moci, je v zásadě pluralističtější než Evropská unie a z toho i vyplývají série válek a trvalého vměšování do záležitosti jiných států. Nejde jenom o to, že v USA je svoboda projevu chráněna článkem 1 Ústava USA a prakticky v nejběžnějších případech umožňuje vyjádřit jakýkoliv, byť i extrémní názor (s výjimkou názorů směřujících k bezprostředně hrozícímu nezákonnému násilí, nebo opravdové hrozby), ale zejména díky pravidelné kontrole v důsledku dvouletého období střídání politické reprezentace dvou proti sobě silně antagonisticky postavených politických uskupení demokratů a republikánů v zastupitelských sborech a ve čtyřletém střídání volených prezidentů s omezeným dvouletým volebním obdobím.

A tak jestliže mírná většina americké společnosti a hlavně většina západních států s velkým nadšením přijala před dvěma roky pád Donalda Trumpa a přikyvovala nejrůznějším pokusům o jeho potrestání, budou se možná muset smířit s tím, že po pravděpodobné změně složení obou zastupitelských orgánů na podzim tohoto roku, může být souzen současný americký prezident.

Nuže jedním z těch, kdo podporoval Donalda Trumpa byl Viktor Orbán, v podstatě jediný evropský politik nadaný exekutivní reálnou mocí oponentní mainstreamu, odvážný kritik migrace, sankcí proti Rusku i bezvýhradné podpory LBGT+, a nově volající i proti mísení ras mezi evropskými a neevropskými národy. Tyto přístupy byly přirozeně ostře kritizovány, jak jinak Ursulou von der Leyen, Evropským parlamentem a Maďarsko, zřejmě bude exemplárně potrestáno odnětím části dotací z rozpočtu EU pro údajné porušování principů právního státu.

Jak je důležité míti Orbána…

Začal jsem možná zeširoka líčením, že v podstatě není věcný rozdíl mezi myšlenkovou totalitou panující u „zemí socialistického tábora“ před rokem 1989 a liberálními demokraciemi v dnešní době, byť se jistě projevuje poněkud jinou formou represe. Ale i tehdy i dnes byly v Evropě i v jednotlivých společnostech subjekty, které se dokázali postavit na myšlenkový odpor.

Před rokem 1989 to byla jednoznačně Jugoslávie a její skvělý prezident Josef Broz Tito, který sice pevnou a jistě zčásti autoritativní rukou dovedl nastolit ve své zemi řád a alespoň relativní soudružnost a vymknout se direktivám Moskvy a dnes je to nepochybně Viktor Orbán. Ne že by všem jeho myšlenkám člověk vždy tleskal. To mísení ras, tak že vznikají trochu nahnědlí potomci není zrovna nejvtipnější, protože u Maďarů čistě empiricky díky jejich temperamentu a lehce nahnědlé pleti by je někdy člověk leckdy zařazoval spíše někam na jih. Ale to jen jako odlehčení.

V každém případě jeho odlišné názory od evropského i západního mainstreamu provokují, a tím vytváří tolik nezbytnou pluralitu, která je v EU potlačována a mimo jiné především díky hlavní inkvizitorce Věře Jourové.

Evropská unie potřebuje rozvířit nálady, nebát se odlišností i protimluv.

Po Orbánovi může na podzim v Itálii zvítězit konzervativní pravice a už teď je jasné, že minimálně v existenci podpory Ukrajině, či jiných progresivistickým cílů se bude od současné vlády euroatlantisty Draghiho podstatně odlišovat.

Zkrátka a dobře: EU by potřebovala více Orbánů. Totalitní jednota umrtvuje…

Asi tak.

Trochu

 

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.