Jan Campbell: 150. výročí V. I. L.

lenin
23.4.2020 14:07
Zamyšlení na téma Lenin ve spojení se 150. výročím jeho narození, které je zveřejněno na webových stránkách Institutu české levice ( www.institutcl.cz), je určeno nejenom příznivcům evropské a české levice, ale i podporovatelům realizace neodvratných společenských změn stojících před naší civilizací. Dobrovolných, vynucených a pro mnohé neočekávaných změn bude po ouvertuře koronavirové operety přibývat. V poměrně obsáhlém Zamyšlení je nabízeno několik myšlenek, výzev a úkolů, které bude život vyžadovat řešit v přítomnosti koronaviru a nehledě na to, kdo bude zvolen prezidentem USA a u moci v ČR.

Pro úvod Zamyšlení jsem zvolil výtažek ze života Lenina. V něm jsem se pokusil definovat několik pramenů nadčasovosti, charakteru a možností realizace myšlenek a působení v různých fázích života. I dnes, v době zásadních změn v životě a soužití, tj. vztahů a nehledě na všeobecně rozšířené tvrzení, že moc lze získat pouze násilně (válkou nebo revolucí) nebo nenásilně (evolucí nebo demokracií) se nabízejí jiné možnosti. Jaké to jsou?

Hlavní téze Zamyšlení je definována opětovně zmiňovanou nutností vrátit se k jednotnému vědění, vnímání Planety jako kosmické lodi a spolupráci. Existující hospodářsko – politický systém uvedenou nutnost nepodporuje. To opět potvrzuje krizová doba pandemie (strachu z) koronoaviru. Skutečností však je, že o koronaviru, podobně jako o Vesmíru víme nehledě na všechny úspěchy vědy a techniky málo, prakticky nic. Proto vládnou fake news, zvědavost a strach. Podobně je tomu i s odpovědí na otázku, proč si V.I. Uljanov zvolil pseudonym Lenin. Věděl to jen on sám. My víme, že jméno je odvozeno od ruské řeky Leny. Ta je významnou řekou Ruska a naší Planety, podobně jako jméno Lenin se stalo významným pro zásadní změny v Rusku a na Planetě. Lodivod lodi zvané Rusko vedl Velkou říjnovou revoluci a dožil se na konci svého komplexního a částečně i tajemného života zrodu SSSR.

Vladimír Iljič Uljanov

Narodil se 22. dubna 1870 v Simbirsku, dnešním Uljanovsku. Úmrtí otce v lednu 1886 následovala rok později smrt bratra Alexandra, odsouzeného s několika souputníky - radikály za neúspěšný pokus o atentát na cara Alexandra III. Bratrova smrt hluboce zasáhla mladého studenta na univerzitě v Kazani. Z té byl po čtyřech měsících za účast na studentských procesech vyloučen. Vyloučení přinutilo zvědavého ex-studenta k domácímu studiu práva, jazyků (řečtina, latina, francouzština, němčina a angličtina) a Hegelových textů. Jejich znalost je nutná k pochopení teorie Marxe. Silná vůle dovolila v roce 1891 udělat závěrečnou zkoušku a získat povolení vykonávat právnickou profesi.

Do historie Ruska vstoupil s drzostí, revoluční myšlenkou a ničícím konáním. V historii Ruska umožnil trvalou vzpomínku v podobě bezpočetných památníků, názvů ulic, závodů, lodí, umožnil dvojité přejmenování města, dal důvod ke stavbě mauzolea a tím i k nekonečné diskuzi o sobě, svém působení a jeho následcích pro generace. Sakralizace jména Lenin ve světě a přesvědčení mnohých osobností o tom, že metodologie leninského pojetí historie má své opodstatnění, které sám Lenin zdůvodnil teorií marxismu, vzniklého ne odděleně od života, ale zaměřeného na sociálně politický vývoj pracujících s cílem dosažení sociální spravedlnosti v reálné humanistické společnosti, dovolují srovnávat Lenina s jinými velkými osobnostmi v nepřepsané historii.

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají a že mají směr.

Tímto Leninovým citátem lze přistoupit k identifikování a definování pramenů nadčasovosti, charakteru a možností použití a realizace hlavních myšlenek působení Lenina v každodenním životě člověka, strany a společnosti v době zásadních změn lidského soužití. Kromě toho doporučuji odděleně zamyslet se nad otázkami typu: Je marxismus a leninismus jedno a totéž, a jestli ne, v čem je rozdíl, a co mu předcházelo? Je členství v různě nazývaných komunistických stranách jedno a to samé, a jestli ne, v čem je rozdíl, a byli-li a mohou být opravdoví komunisté nečleny strany, nebo dokonce ve vedení strany? Byli opravdoví antikomunisté členy KS nebo ve vedoucích funkcích KS během budování SSSR? Je bolševismus ruskou specialitou a druhem marxismu a stranické příslušnosti, nebo je to něco zcela jiného, čistě ruského, co existovalo do marxismu, existuje i dnes a může mít za určitých podmínek budoucnost? Když ano, jaké jsou to podmínky?

Bucharin - Stalin - Trocký

Důležité pro pochopení Lenina je jeho spojení a vliv jeho tří hlavních souputníků. A také skutečnost, že idea západoevropského socialismu byla do Ruska zavlečena Západem. Proto hodnocení pokusu zakořenit cizí a neorganické reformy v kulturně historické tradici Ruska, jako jednoho z nejslabších států světového kapitalismu té doby, zaostávajícího za sociálně – hospodářsky vyvinutými státy západní Evropy indikuje, že Leninismus jako důležité sociálně – filozofické a politicko – ekonomické učení mělo, aby bylo trvale úspěšným, zohlednit konkrétní historickou situaci a stav společnosti. To se však nestalo.

Na tomto místě se nabízí otázka Proč se tak nestalo?, a také odbočka – otázka: Jaký volit východ ze současné situace, kterou charakterizuje vyčerpaný hospodářsko – politický systém? Jestliže v post revolučním Rusku se importované reformy udržely jenom dočasně, protože byly neorganické a nebraly na zřetel, že v době předrevoluční a revoluční pořád ještě přežívaly feudální prvky a řízení formou samoděržaví, to i dnes při východu z krize bychom se měli snažit navrhnout a realizovat pouze reformy organické. Ty musí vycházet z tradice a odpovídat kvalitě prostředí. Musí mít společného jmenovatele s utopickým celosvětovým řešením, protože jedině společně a celosvětově můžeme doufat na vyřešení krize a přežití lidstva na Planetě. Dnes již víme, že moderní ČR si vybrala neorganické reformy, je závislá s omezenou suverenitou a ručením, menším než má s.r.o. To již kvůli pýše, pokrytectví a vedoucím kádrům milujících peníze, konzum a moc. Zásahy samosprávy města do zahraniční politiky státu indikují nemožnost udržitelné spolupráce státu s jinými státy, které se poučily z Leninismu a formují 21. století. Počet obyvatel těchto států představuje dnes více než 1/3 světové populace (ČLR, Vietnam, KLDR, Kuba, Laos, ŠOS, potenciálně Indie, Pákistán a.j.)

Celosvětové řešení

Dnes vidíme, že celosvětové řešení nemůže být definováno a realizováno bez ČLR, USA a RF. V současné krizové situaci vidíme averzi, ignoranci, závist a geopolitické nepřátelství k ČLR a RF. Averze, ignorance a závist budou v době realizace objektivních změn ve světě narůstat. Přitom se pokrytecky bude zapomínat skutečnost, že gigantickou transformaci průmyslu, politiky a společnosti ČLR umožnil degenerující, chamtivý a pyšný Západ dobrovolně a sám přenosem všeho, co je spojeno s manuální a průmyslovou výrobou, nízkou cenou a možností velkoplošně prodat. ČLR nikam na Západ neposílala vojáky ani tanky, ale studenty a připravené obchodní mise poučené citáty a učením Lenina: 1) Dej mi jen jednu generaci mladých a proměním celý svět. 2) Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme. 3) Zvelič pravdu a máš hloupost.Co se týče RF, situace je analogická, psychologicky zbarvená: Západ se cítí být poražen, nebo vědomě klame své občany a popírá, že SSSR bojovalo proti nacismu a ne proti obyvatelům Západu.

Teoretický marxismus, jeho materialistická dialektika a ještě více abstraktní (utopistické) představy o budoucím socialistickém uspořádání společnosti nebyly schopny získat trvale moc proletariátu v Rusku, ani jinde ve světě z výše uvedených důvodů. Z pozice cyklického charakteru historie je očividné, že zraje to, co přivedlo Lenina k moci a je možno zjednodušeně formulovat: Moc není schopná ekologicky, efektivně a ekonomicky vládnout po staru a lid není ochoten žít po staru. Oslabené křesťanství a pravoslaví se svým silným národním duchem, která se přijímají, a pokrytecký ateismus a mesianismus, které končí v nouzi a před svojí smrtí, jsou vystaveny vlně islamismu. Ten se nepřijímá, protože je vrozen. V době atomových, biologických, kybernetických a rozumových zbraní, máme-li vůli žít dále, musíme vyloučit pokrytectví, pýchu a začít spolupracovat. Zde marxismus – leninismus nabízí aktuální otázky, na které odpovědi mohou napovědět směr, kde a kdy, co, jak a proč dělat, aby jeho nadčasovost, vyjádřená myšlenkou Všechno souvisí se vším!

Příklad několika otázek

Obsah citátu – Vše souvisí se vším - vyzívá hledat odpovědi na správně formulované otázky. Ty budou, chceme - nechceme, předmětem pří a sporů budoucích generací. To znamená našich dětí, vnuků, pravnuků atd. Z toho vyplývá pro nás povinnost hledat společně s mladou generací odpovědi na otázky, aniž abychom se dopouštěli chyby, kterou vyjadřuje již zmíněný Leninův citát: Zvelič pravdu a máš hloupost. Otázky nejsou jednoduché. Například: Proč při realizaci myšlenky muselo být použito násilí a teror? Není-li pravda, že v následku násilí a teroru se myšlenka socialismu transformovala do diktatury proletariátu a administrativní formy řízení? Není-li pravda, že i kvůli uvedenému se rozpadl SSSR a v následku rozpadu národ odletěl především do západního světa, kde se stal, jak dnes prokazatelně vidno dočasně bezmocným rukojmím kapitalistického systému? Analogické otázky je možno formulovat i co se týče rozpadu ČSSR a vývoje od roku 1990 až po dnes. Tajemství historické věčnosti Lenina spočívá zjednodušeně formulováno, v jeho duchovním životě. To indikuje Leninova odpověď na otázku – Kdo jste? Leninova odpověď: Patřím k řádu nositelů meče, a kastě vojínů. V odpovědi je obsažen odkaz k dávné historii. Jaké? Zamyšlení na téma Lenin nabízí odpověď, nejenom na tuto otázku. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell (22.04.2020)


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

campbell

Děkuji pane Kopecký za reakci na příspěvek, který není zamyšlením na téma Lenin, pouze připomínkou  výročí s odkazem na celý text, který lze číst na - www.institutcl.cz...chci věřit, že po přečtení celého textu budete mít možnost si udělat alternativní názor. Vše dobré Vám, jc

Jan Kopecký

To je ale dost zmatené "zamyšlení".
Možná, že autor během psaní přemýšlel o něčem docela jiném než o Leninovi?

klokan

   Každý samozřejmě uctívá památku Vladimíra Iljíče po svém, někdo hlubokomyslnou úvahou, druhý například tím, že s rozsáhlé sbírky knih, zcela náhodně  vytáhne k přečtení knihu kdysi sovětského spisovatele Georgije Markova, Sibiř, pojednávajících o osudech bolševických revolucionářů v předvečer VŘSR ve vyhnanství  v krajích při zápodosibiřské řece Obu a samozřejmě k opětovnému přečtení velikánových děl, kdy jako aktuální v nynější době se jeví i jeho zřejmě nadčasové Čto dělať ? Tedy jako potěšující se jeví skutečnost, že památku, nyní nám zapovídaného nynější naší věrchuškou nejen V. I. Lenina, si někdo krajině ČEZké vůbec vzpomene.