Jan Campbell: Dilema prezidentů (3)

campbell 0617
2.1.2020 10:51
Prezident Si Ťin-pching bude muset řešit jiná než předem uvedená, ale i podobná, a aby toho nebylo málo, také pro něj osobně důležitá dilemata. Ty se týkají vztahu ČLR s EU, včetně projektu 16+1, které tvoří mimo jiné mlčení EK ve věci dohody o svobodném obchodu mezi EU a ČLR, pro kterou je uzavření dohody prioritou a ne zcela pochopitelná jednání EK například s Japonskem. To si uvědomuje na všech úrovních rozhodování o politice a hospodářství, že nemůže obstát v konkurenci s ČLR. Proč tedy EK mlčí?

Kromě skutečnosti, že objem obchodu mezi EU a ČLR je druhý v pořadí za USA, existuje záměr uzavřít globální investiční dohodu s EU, se všemi atributy partnerství, včetně ochrany investic, udržitelného rozvoje a dodržování pravidel bezpečnosti v rámci nových technologií, včetně 5G a podobných. Případný podpis dohody mezi EU a ČLR a její platnost představují však v současné geopolitické situaci riziko pro vztah EU s USA. S ohledem na předem popsané dilema prezidenta Trumpa ve věci krocení ČLR a skutečnost hájení názoru generálů USA, že armáda musí být natolik vybavená, výkonná a vycvičená, aby působila psychologicky jako zastrašující, podle strategie - jednej tak, aby nepřítele ani nenapadlo zaútočit, nesuverénní EU je prakticky bezmocným rukojmím se staronovým vedením i EP. Protože RF pod vedením prezidenta Putina nezkolabuje a současná Rusko – Iránsko – Čínská vojenská cvičení budou posilovat chór západních vojenských jestřábů, EU bude muset společně s členskými státy NATO prioritně a více přispívat do vojenského rozpočtu USA.

Přidám li do rozvahy skutečnost ohlášení vývoje kosmických vojsk USA, prezidentskou volební kampaň v USA a asertivní chování ČLR nejenom ve svém sousedství, pravděpodobnost uzavření dohody mezi EU a ČLR během roku 2020 není vysoká. Za to předpokládám uzavření první fáze dohody mezi USA a ČLR. Proč? Protože žádné rozumné království nechce píchnout do vosího hnízda, respektive probudit spícího draka. Prezidentu Si proto a nehledě na všechny potíže v Evropě a USA zůstává možnost, kterou popisuje Sun-C': Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán a rozplétáme podstatu strategie: Cesta, Nebe, Země, Vojevůdce a Metoda.

V praxi to znamená, že Cesta zůstane důležitější než cíl. Cíl v čínském pojetí obsahuje činnost. Nebe klade důraz na rovnováhu (ne však v evropském pojetí) a změnu. Jinými slovy: neustálé střídání situací. Střídání reflektuje přírodní zákony, jejich znalost a využití znalosti zákonů ve svůj prospěch. Proto střídání v čínském pojetí má málo společného s evropským pojetím rovnováhy jako vyrovnaného a neměnného stavu. Pojetí Země v daném případě znamená udělat si průzkum a zjistit si stav věcí nežli se něco podepíše, nebo udělá. Vojevůdce znamená povinnost k osobnímu rozvoji, dovednosti, moudrosti, zkušenosti a charakteru, abych jmenoval alespoň některé. Metoda v čínském pojetí neznamená zabývat se jenom studiem metod a procesů vedoucích k cíli. V kontextu vztahu EU (nebo jejího případného následníka) s ČLR se jedná o důmyslnou činnost. Ta by měla zajistit situaci, zabezpečit potřeby a fungování principu sjednocení mysle lidu s vládcem tak, aby s ním dokázal zemřít, tak aby s ním dokázal žít bez ohledu na nebezpečí.

Cesta sjednocení mezi myslí lidu a vládcem má dvě strany. Jednou je snaha vládce přizpůsobit se potřebám lidu, druhou je snaha přesvědčit lid, aby se přizpůsobil vládci. Ke konečnému sladění dochází obyčejně někde uprostřed. Sladění proto vyžaduje určité diplomatické schopnosti, národní diplomacii a ústupky k nalezení rozumné střední cesty. Co se týče vztahu ČLR s ČR a EU, všichni udělaly několik chyb. O nich dnes nebudu psát. Zdůraznit ale si dovoluji skutečnost, že popisy a požadavky na cestu sjednocení myslí lidu a vládců v EU představují současně téměř nepředstavitelný deficit ve všech členských státech EU, bez výjimky.

Poslední dnes popsané dilema prezidentů jsem zvolil cíleně, protože se vztahuje na plnění povinností vyplývajících z podepsaných dohod. Platí to jak pro dohody podepsané ČLR s EU, nebo s ČR, tak pro dohody podepsané s USA. Prezident Si může očekávat, že v roce prezidentských voleb nedojde k nekontrolovatelné konfrontaci se svým americkým protějškem. Nemůže však současně očekávat, že prezident Trump bude souhlasit v první fázi dohody se snížením cel z 15% na 7,5% na omezený import čínských produktů. Proč?

20% clo platí do dnes na čínský import zboží v hodnotě 240 miliard USD. Současně se obchodní jestřáb Trump snaží dělat ústupky pouze při plnění dohody. Ta však neobsahuje důležitou maličkost: konkrétní časový plán. Nepřítomnost konkrétního časového plánu představuje jasný důkaz hluboké nedůvěry. A protože čas je pán, kterého musí poslouchat i prezident Si, vzniká nové a komplexní dilema, jehož řešení bude mít historický význam i proto, že je s ním spojen úspěch i neúspěch politiky prezidenta Si a současné vlády ČLR.

Do poloviny roku 2020 bude prezident Trump lavírovat mezi eskalací a rizikem projevit se slabým vůči ČLR. Prezident Si bude muset rozhodnout, zda plnit nebo ne dohodu bez garance protihodnoty ze strany USA. Minimálně do vyhlášení výsledků voleb nebude totiž možné vážně hodnotit vývoj a směr americké zahraniční politiky jako takové. Dojde-li k plnění dohody ze strany ČLR bez garance protihodnoty ze strany USA, bude to pro prezidenta Si podle mého hodnocení situace znamenat první krok k podřízenosti se ČLR požadavkům USA. V případě znovuzvolení prezidenta Tumpa je proto nezbytné počítat s využitím plnění dohody bez garance a protihodnoty – jako prvního kroku k podřízenosti se ČLR požadavkům USA, k dalšímu politicky i jinak těžkému čtyřletému období nejenom pro ČLR, ale i pro EU a RF se všemi představitelnými riziky.

Proto v kontextu obchodní dohody v první fázi bude platit čínské přísloví: Z nového roku se raduje i myš. A osobní životní zkušenost s jestřáby všeho druhu: prezident Trump se nebude řídit radami Benjamina Franklina (1706 - 1790). Ten svého času připomínal: Uvažte, jak je těžké změnit sám sebe, a pochopíte, jak malou šanci máte, snažíte-li se měnit druhé. Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod. Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír . Jinými slovy dilema představuje výzvu s otázkou nejenom pro prezidenta Si, ale i pro všechny partnery USA: Je možné podčinit se dočasně USA nebo ne, a s jakými následky? Souhlasu netřeba.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.