Jan Campbell: Doba němčiny v EU

campbell 0617
6.9.2020 09:59
Z dlouhodobého hlediska platí, že zdraví, štěstí a láska jsou to jediné, co nelze koupit.

Rodič - vychovatel, učitel a senátor Vystrčil by měl pít pouze to, co hlásá a vědět, že je-li dítě neoblomné a přeje-li si okamžitě získat to, po čem zatoužilo, nejlepším řešením není poskytnout mu to, ale ukázat mu prostředek, jehož prostřednictvím si může předmět svého chtění samo obstarat.

Protože senátorovi bylo rychle poskytnuto to, po čem zatoužil, ať již kýmkoli a z jakýchkoliv důvodů a příčin, Tchajwanské štěstí a láska ho minou bez povšimnutí. Po návratu ho čeká plný stůl, za kterým si bude moci číst kopii originálu, pokud je toho schopný, nebo v překladu to, co již spoluurčuje a bude ještě více určovat zahraniční politiku v české kotlině v příštích 15 letech. Co mám na mysli? Odpověď: Strategie zahraniční politiky EU příštích 15 let.

Dožít se té doby můžeme pouze tehdy, bude-li počet výstředníků typu Vystrčil omezen na minimum, vládnoucí elity se budou řídit zjištěním Thomas Henry Huxley - Největší problémy nastanou člověku ve chvíli, kdy si může dělat, co chce, a přiznají, že přišla doba německého jazyka. Dnes lze tvrdit, že armáda beranů, kterou vede lev bez skutečné znalosti cizího jazyka je silnější, než armáda lvů, kterou vede beran bez prověření znalosti diplomacie a jazyků.

Téma Strategie zahraniční politiky EU příštích 15 let je přímo spojeno s projevem spolkového ministra zahraničních věcí SRN Heiko Maas (1966) před francouzskými diplomaty. Oč jde v projevu, jaké lze očekávat následky pro členské státy EU, V4 a podobných seskupení během realizace ohlášené strategie zahraniční politiky EU? Krátce zmiňuji to hlavní z osobního pohledu na věc.

1) Co znamená klíčové souvětí s následným vysvětlením - evropská suverenita a časové období 15 let? 2) Ministr Mass se odpíchnul od pandemie (strachu z mutujícího koronaviru), kterou označil jako čas změny paradigmatu. 3) Ministr podtrhnul důležitost německo - francouzského přátelství a zdůraznil, že je založeno na důvěře, která představuje výjimku a velice řídký jev v politice. 4) Důležité je ministrovo konstatování, že se nejedná o zřeknutí se suverenity národních států ve prospěch Bruselské nadvlády . Tady je potřeba rozumět němčině a diplomatickým formulacím. Proč? V pojetí ministra suverenita národních států se vztahuje pouze na SRN a Francii, jako partnerského státu v EU s atomovou bombou, i když se zanedbatelnou ničící silou. Tato myšlenka a na ní postavená koncepce strategie neprotiřečí transatlantické alianci, protože - my musíme dělat více, protože jenom tehdy, když bude Evropa schopna samostatně řešit krize u svých sousedů, zůstane Evropa přitažlivou pro USA.

Již u tohoto bodu končí legrace z mnoha vojensko - politických a zahraničně - politických důvodů pro V4, pro ČR, pro ministra Petříčka a podobné osoby. Současně se jedná o výzvy SRN vůči USA. Zástupně za mnohé, uvedu tři.

Doposud nedávaly USA možnost nikomu v euroatlantické alianci volně rozhodovat ve vojenské oblasti, a co se týče samostatného řešení EU krizí a konfliktů u sousedů. Stačí si připomenout Ukrajinu 2014. Že je nutno brát slova a návrh ministra SRN a předsedajícího státu EU vážně, dokazuje zveřejnění plánovaného otevření nového evropského centra řízení občanských krizí v Berlíně. Druhou výzvou vůči USA je ohlášená iniciativa na téma technologické suverenity Evropy. Co to znamená, nemusím vysvětlovat podrobněji nikomu se zájmem o dění mezi USA a ČLR, snad kromě připomínky, že se jedná především o sběr, kontrolu, uskladňování a využívání dat. Jako třetí výzvu USA lze hodnotit boj proti dolaru jako jediné světové rezervní měně.

Výsledkem této pro část veřejnosti pravděpodobně staro - nové politiky EU zastoupené SRN a Francií je její působení v kontextu na několik států, především RF, ČLR, Turecko, potažmo Irán.

Ministr Maas se jasně zmínil o rozdílu metod hodnocení a pohledů SRN a Francie na Rusko, Polska a Pobaltí na Rusko a pohledu z Lisabonu nebo Říma na Rusko. Proto konstatoval a zdůraznilpotřebu konstruktivního vztahu s Ruskem. Bez Ruska nebo proti Rusku nebude Evropa bezpečnou a v bezpečí, doplnil ministr. To je Realpolitik. Nehledě na tmavé mraky, které visí nad naším vztahem s Ruskem, sankce zůstanou do té doby, než se změní důvod pro jejich zavedení . Co se bude dít v EU v případě sankcí zdůvodněných vyprovokovaným zásahem ČLR na Tchaj-wanu, přenechám fantazii čtenářů.

Prohlášení ministra Maas, že takové státy jako Itálie, Španělsko a Polsko by měly vzít na sebe větší roli a odpovědnost v evropské zahraniční politice.. .že formace V4,státy Pobaltí, Středozemí nebo Holandsko mají své místo v týmu Evropy, jak to nazývá od prosince 2019 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell (1947) se musí hodnotit v kontextu prohlášení ministra jako alibi, sestřihnutí křídel a ambicí V4 a odmítnutí myšlenky jakéhokoliv sekundárního středoevropského politického nebo obranného společenství.

Traduje se, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Mladý podzim 2020 již zviditelnil první vlaštovky. Polsko muselo po třech měsících akceptovat německého velvyslance Arndt Freytag von Loringhoven (1956). Ten působil od l / 2014 do konce 11 / 2016 v Praze. Proti velvyslanci mělo Polsko výhrady kvůli jeho otci. Druhou vlaštovku představuje nutnost Polska rozloučit se s jím zvoleným americkým vektorem na Ukrajině v zimě 2014. Polská zahraniční politika se snaží vyhrát nad historii a historickou pravdou. Tím ztrácí zdravý rozum a pochopení, že v Eurasii se tvoří kvalitativně nové geopolitické prostředí. V něm budou RF, ČLR a EU – pod vedením SRN hrát první housle. V tomto kontextu nevylučuji, že krize v Bělorusku se stane hodinou pravdy pro Polsko, jako takové a nejenom jeho současnou pomatenou zahraniční politiku. Proč? V případě, že se Polsko nevrátí ke zdravému rozumu a nestane se článkem v řetězci umožňujícího stabilitu vztahu trojice EU – RF – ČLR nelze vyloučit, že se stane sirkou podobnou té z roku 1939 a po té obětí geopolitické revanše, která přivede Polsko do rozměru státu-trpaslíka.

Třetí a čtvrtou, spíše zatím vlaštovičkami, se mi jeví konec Polské více vektorové politiky a konec myšlenek V4 týkající se nějaké vážnější role v představitelném evropském vojenském bloku. Jeho vznik pod vedením SRN a Francie bude znamenat zrychlený přechod NATO do kvákající kachny co se týče vojenských aktivit, a šok pro státy - trpaslíky s americkými stihačkami a vrtulníky.

ČR a její elity by měly také důkladně analyzovat nedávné turné ministra zahraničních věcí ČLR Wang I (1953) v EU, minimálně jeho vystoupení v IFRI (francouzský institut mezinárodních vztahů) a vyjasnit si své konání v případě negativního vývoje v USA a komunikovat výsledky občanům – voličům. Co mám na mysli? Zkráceně: Mezi Evropou, představenou a zastoupenou SRN a Francií a ČLR se rozvíjí plynulá a nikam nespěchající hra (proti USA), ve které se nyní rozdávají karty. Přišla doba němčiny a s ní různé, nové možnosti. ČR orientovaná převážně na USA, verbálně na EU a fakticky proti RF a ČLR je již obklíčena svojí krátkozrakostí a neznalostí pravidel staré čínské hry Go, zvané v ČLR Wej-čchi. Z tohoto pohledu se mi jeví, že ČR položila sama sebe na lopatky. Souhlasu netřeba.  


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Polsko má silnou armádu, odhodlanou bránit zem proti Německu i Rusku. Navíc německá armáda není v dobrém stavu a silné polské národní cítění má hodnotu mnoha divizí. Všude, kde jsem byl, zejména v Norsku, Anglii, ale také v našich továrnách, se to Poláky jen hemžilo.  Ty zahraniční zkušenosti jsou k nezaplacení a posilují zemi, potažmo polský průmysl. Viděl jsem na vlastní oči, že hlavními dodavateli techniky a technologie továrny, na našem území, byly polské firmy. Polsko a polský průmysl je na vzestupu s velkým gradientem růstu a EU je nejednotný spolek, který se může brzy rozpadnout. V koronakrizi byl neviditelný a i dnes každý stát přijímá vlastní restrikce. Stále platí veto každé jednotlivé hlavy státu na jednání Evropské rady! Státní suverenita má větší váhu než případný dočasný pokles HDP v jednotkách procent! Británie nám ukázala cestu!{#emotions_dlg.sealed}

Německo namísto toho, aby se radovalo z částečného odchodu amerických vojáků, tak si výstupy svazačky Merkelové a dalších zoufá! Jeho případná obnova vojenské síly je silně ochromena dlouholetou pacifistickou politikou a neuvěřitelnou silou německého mírového hnutí. Autorovy fantasmagorie o síle bloku Německo-Francie jsou v zřejmém protikladu ve vztahu k Turecku a případné těžbě surovin ze dna Středozemního moře.

Dona

Minimálne 15 rokov bude trvať kým sa zo sluhu stane pán. Proces bude podobný pacientovi sediacemu v zubárskom kresle : oprava pokazených zubov, vytrhnutie stoličiek, nasadenie mostíkov.... Mnohí budú potrebovať injekcie, aby bolesť vydržali. Oprava chorých zubov z neistým výsledkom = každý plán. Pretože plán je len plán. Bez múdrych realizátorov zostane na papieri.

Myslím, že premena sluhu na pána bude trvať rovnako dlho, ako trvala premena pána na sluhu - počet rokov si každý môže  dosadiť do rovnice aké chce.

Dúfam, že ma tušenie klame, ale zdá sa mi, že EÚ chce robiť politiku podobnú USA - ale nie ako vazal, lež ako rovnocenný partner Spojeným štátom. Napríklad :

1/  vyhlasovať sankcie kedy a komu uzná za vhodné, bez toho, aby si pýtala dovolenie od USA.

2/  organizovať majdany a vojenské prepady štátov - až keď sa dohodne so Spojenými štátmi v rámci NATO - kto má byť terč

Ak Stratégia zahraničnej politiky EÚ neodstráni používanie dvojakých metrov a bude riadená falošnými " európskymi hodnotami", ktoré ordinuje každému potencionálnemu partnerovi, pritom sa sama nimi neriadi - nielenže sa nič  zásadné vo svete nezmení, ale degenerácia bude pokračovať. 

 Neviem si predstaviť konštruktívne partnerstvo Ruska s Európou - leda " ad hoc " akcia. Nepriateľstvo Európanov voči Rusku nezmyjú ani všetky " oceány sveta " - tak hlboko bola obyvateľstvu vštepená rusofóbia.  Ako môže Rusko dôverovať takej spoločnosti ? Či biznis sa dá robiť aj bez dôvery ? Dôvera je zastaralý a prekážajúci jav medzi partnermi ? Ani Heiko Maas nezvesil Damoklov meč nad Európou, ani nová stratégia zahraničnej politiky EÚ.

Vždy som za Európu pokladala územie od Lisabonu po Vladivostok, i keď končí geograficky na Urale.