Jan Campbell: Jak drahá může být chyba

jan cambell
25.7.2017 00:27
Tak jako roste labilita počasí, roste labilita mezinárodní situace a psychická labilita mnohých spoluobčanů. Kdy se loď převrátí, neví dnes nikdo, protože se blížíme k okamžiku, kdy tzv. náhoda, nebo automatické rozhodnutí robotů a podobných vymožeností, může způsobit válku v podobě, mnohým nepředstavitelné. V tomto týdnu se bude v US Kongresu jednat o novém zákonu týkajícího se sankcí proti Ruské federaci. Současně se letní Brusel nechal slyšet, že hodlá konat proti dalšímu rozšíření sankcí a jejich zakotvení v legislativě. Oč ve své podstatě jde?

Obsah návrhu nového amerického zákona o sankcích proti Rusku je bezprecedentní z mnoha důvodů. Úkolovat orgány USA sbírkou dat a vztahů všech lidí, kteří mají, nebo mohou mít něco společného s politikou, energetickým a bankovním sektorem Ruska, analyzovat data a dát jména a názvy organizací do seznamu osob a institucí, na které se budou sankce vztahovat je jenom jeden z důvodů a absurdit návrhu. To proto, že podobná data a sbírky tvoří již celá desetiletí nejenom CIA, ale i proslulá ANB a další. To, že návrh podporuje prohlášení šéfa CIA, že je naměřen proti spojenci EU, její energetické politice, a že zákon, bude li přijat, nebude možné ani prezidentovi, který přijde po DJT snadno zrušit, je více než smutné. Hlavním problémem t.č. – protože konečná verze, kterou má podepsat prezident DJT není k dispozici, je zahraniční politika USA. Ta pokračuje na cestě, na které se ztratil zdravý rozum. Jeho místo zaujala politická logika americké generality.

Ta nepotřebuje zdravý rozum pro své konání, protože má obchodníka v Bílém domu. Zvolená cesta nevede k vyléčení USA z tzv. druhého post-vietnamského syndromu. Ten se dnes prezentuje ve své plné kráse a velikosti: krach mezinárodní politiky USA na pozadí 20 leté iluze o tom, že Rusko bylo poraženo, a neexistuje. Druhá strana této iluze dokazuje, že ani řízený chaos nepřináší žádný reálný a pro USA výhodný úspěch. Situace v Afganistánu, Iráku, Sýrii, Ukrajině, podobně jako hospodářsko - politický vzestup ČLR, obnova vojenské moci Ruska a v neposlední řadě pravděpodobně nemožnost prezidenta DJT vrátit nezákonně arestovaný ruský diplomatický majetek nacházející se v USA, podporují tvrzení.

Rusko svým liknavým postojem ve věci arestovaného majetku v USA chtělo oficiálně dát najevo, že preferuje mírové řešení na základě všeobecně uznávané Vídeňské dohody a v ústavě USA zakotveného majetkového práva. DJT měl možnost věc řešit mírovým způsobem. Arest majetku přece inicioval ex-prezident Obama. Tím, že DJT věc neřešil, dokazuje, že není pánem v domě. Rusko, tím že nereagovalo rychle a přinejmenším symetricky, a ani asymetricky, potvrdilo působení tzv. páté kolonie v RF, a u jestřábů upevnilo dojem, že je možné v postoji vůči Rusku přitvrdit. Návrh zákona o sankcích se mi tak jeví, jako jeden z dalších, mnou očekávaných aktů proti Rusku a EU. Proč očekávaných?

Je nepopiratelné, že geopolitické cíle USA a RF si neodpovídají a nebudou si odpovídat již kvůli hospodářským, kulturním a dalším hodnotám. Vše v životě se totiž točí kolem vztahu, jeho funkci a jeho hodnotám. Je pravda, že RF se stala pro USA nepřítelem číslo 1. Je tomu ale proto, že iluze USA o konečném vítězství nad Ruskem, zakryla USA elitě jasné myšlení, dovolila Rusku vstoupit na světovou arénu geopolitického dění, a získat opět ztracenou suverenitu. Strukturování a řízení dění ve světě si usurpovaly USA ihned po ukončení II. světové války a logicky i po rozpadu SSSR. Jenom díky možnosti vzájemného totálního zničení je možné dnes ještě psát a rozmýšlet o tom, že máme co dělat s již pouze regionální velmocí USA a multiregionální velmocí RF. Poválečné regionální struktury budované USA k ovládání světa, včetně EU, NATO, WTO, NAFTA, TPP a další totiž rozrušuje bývalá jediná velmoc sama bez pomoci Ruska. Spoléhá se přitom výlučně na svoji vojenskou moc, základny kolem světa, komprimáty a hrozby. Rusko na druhé straně, svým vstupem na světovou geopolitickou scénu, nehledě na nekonsolidované hospodářství a jednociferný HDP v kontextu světového, strukturuje a buduje nová regionální centra. Chci věřit, že na lepším základě než si vybraly USA. Jsem totiž hluboce přesvědčen, že nejvíce problémů přináší do současné globalizované společnosti touha po nalezení univerzálního řešení, ať již je jakékoli. Je tomu proto, že život je obecně nespravedlivý a touha člověka po spravedlivém uspořádání je odvěká. Touha, je jako duha, která se každým krokem vzdaluje, aby nám napověděla, že spravedlnost je pojem morální, nikoliv objektivně měřitelný. Mírová geopolitika, nové vztahy a spravedlivé uspořádání světa proto musí akceptovat odlišné názory.

Co dělat Rusku, EU a v neposlední řadě i ČR v této situaci? Všeobecná odpověď zní: nedat se na cestu eskalace, hledat cestu k dialogu, založeném na partnerství, bez kompromisu trvat na právu a ochraně suverenity, a pokání. Rusko ve věci svého majetku v USA ke dnešnímu dni prohrálo. Jakékoli protiakce Ruska povzbudí americké jestřáby k dalším akcím proti RF. Ve své podstatě, i proti EU. Ta není v závidění hodné situaci z mnoha vážných důvodů. Jejich popis by dal na příspěvek. V této situaci ČR nemůže prakticky nic dělat. Její mladí občané nemohou být již ani novodobými kurýry v době odposlechů, nejenom telefonů. Výstupy ČR na mezinárodní scéně s tradičními gesty, bude postavení ČR zhoršovat. Proto se nabízí pokání a srovnání škod způsobených politickými elitami, které rozhodovaly a rozhodují, a škod způsobených tzv. pátými koloniemi. V Rusku, EU a ČR je jich více než dost. Zpracování oficiálních a nezávisle od vlády zjištěních dat o škodách elit a tzv. pátých kolonií nabízí práci mnoha doktorandům a profesorům.

Kdo na to nemá, nebo nebude mít odvahu, nechť se drží židovského pravidla: řeknu ti samozřejmě vše, co chceš slyšet. A odejde do stínu. Každá další chyba může být totiž dražší, než ta poslední. O fatálních následcích nemluvě. Souhlasu netřeba.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Trilógia od Veroniky Roth: Divergencia, Rezistencia a Experiment je poučná v tom, že ani vrodené predpoklady, výchova, vzory rodičov, umelé udržiavanie ľudí v systéme frakcií nezmení ľudskú povahu bez simulačného séra, séra pravdy, séra straty pamäte, séra smrti,... . Pričom práve kvôli náprave génov, zodpovedných za ľudskú povahu, bol vytvorený systém frakcií : Harmónia ( poľnohodpodári a mierumilovný ľudia odmietajúci násilie ), Otvorenosť ( hovoriť a poznať pravdu, nič len pravdu), Neohrozenosť ( výchova vojakov a policajtov, prekonávanie strachu,odolnosť voči stresu), Informovanosť ( vedátory, zhromažďovanie informácii ), Sebazaprenie ( pomáhať druhým, sebaobetovanie, skromnosť, slušnosť, morálne princípy uplatňovať na každom kroku), Bezprízorní ( ľudia, ktorý zlyhali pri skúškach, bezdomovci, pracujúci pre mesto za stravu a šatstvo ).

Elity je možné zaradiť do frakcie Informovanosť, ktorá za každú cenu chcela ovládnuť spoločnosť. Najviac jej prekážala frakcia Sebazaprenie, pretože nechcela dovoliť zbytočný prepych. Keďže vláda sa skladala z členov Sebazaprenia, udržiavala frakcie v skromnosti, kým Informovanosť chcela autá a väčší blahobyt.

Veronika Roth je Američanka, má 28 rokov a Divergencia vyšla r.2011. Všetky diely boli aj sfilmované a uvedené v televízii. 

Prečo o tom píšem ? Lebo ľudia sa v podstate nezmenili, odkedy vyšli z jaskýň. Naučili a osvojili si veľa vecí, obliekajú sa prepychovo - ale grund povahy sa nezmenil. Človek je múdry aj hlúpy, dobrý a zlý, zákerný a obetavý, závistlivý a sebecký... Preto sa v každom národe nájde 5. i 6. kolóna, kým 1. až 4. kolóna sa zaujíma len o svoj " chlievik a koryto ".

Preto môžeme len dúfať, že 5. a 6. kolóna nevyhraje a ostatné kolóny si mier ubránia. Snáď pud sebazáchovy zvíťazí nad dolárom.