Jan Campbell: Jsem na světě rád … Bělorusko, Brusel, Itálie

campbell 0617
28.5.2018 13:29
V dnešním příspěvku se budu krátce věnovat třem aktuálním tématům. Krátce proto, že pojednávat každé důležité nebo aktuální téma odděleně a hlouběji, nedovoluje čas (především čtenáře), prostor, rychlá změna situace a potřeba dát věcem širší kontext, alespoň náznakově.

V Běloruské republice (BR) nekončí diskuze o JE Ostrovec. Na toto téma jsem napsal 7. 1. 2018 příspěvek pod názvem Na prahu atomové války v EU. Doporučuji příspěvek jako referenci k lepšímu pochopení současné situace projektu JE Ostrovec. Obsah příspěvku měl za cíl seznámit širší českou veřejnost s projektem JE Ostrovec, a především se současným politicko – hospodářským vztahem mezi BR a Litvou. V poslední době se v ČR opět probouzí diskuze o energetické politice ČR, kromě jiného i s pomocí aktivity prezidenta Zemana, o dostavbě JE Temelín, o prodloužení licence na provoz dvou bloků v JE Dukovany, a v neposlední řadě o staro-nových zájmech (prý) spasené společnosti Westinghouse.

Energetická situace BR se od doby zveřejnění příspěvku nezměnila: Nízká úroveň zabezpečení vlastními zdroji (16 %), vysoký podíl zemního plynu v tepelné bilanci státu (více než 80 %), vysoké finanční náklady na importovanou energii a v neposlední řadě, komplexní podmínky, včetně finančních, pro vytvoření zásobníků zemního plynu v objemech nutných pro bezpečnost BR.

Energetická situace Litvy, jako takové, se od doby zveřejnění příspěvku také nezměnila. Co se mění, je situace kolem jediné jaderné elektrárny v Pobaltí, Ignalin. JE Ignalin byla postavena u města Visaginask. K uzavření JE došlo na přání EK a v souladu s vynucenou podmínkou o jednání o vstupu do EU. 31. prosince 2004 byl zastaven provoz prvního bloku elektrárny, 31. prosince 2009 byl uzavřen druhý blok jaderné elektrárny. Během likvidačních prací na reaktorech elektrárny došlo v říjnu 2010 k nehodě. Nebyla to bohužel poslední nehoda.

K poslední mně známé nehodě na JE Ignalin došlo 1. dubna 2018. Bylo to ve spojení s přepracováním použitého paliva a přepravujícími jeřáby. Připomínám, že již před rokem došlo k podobnému incidentu. O něm se zmínila pouze místní média. O nehodě z 1. dubna t.r., v neděli v 18.40, ke které došlo během přepravy použitého paliva k odtržení nádoby s použitým palivem od přepravovacího mechanismu, víme více. Podle zprávy JE nádoba upadla do horké komory druhého bloku. Podle zprávy JE nedošlo ke změně radiačního fónu, k žádné skutečnosti, která by měla vliv na bezpečnost JE, a nikdo nebyl zraněn. Zpráva JE byla předána Státní inspekci bezpečnosti jaderné energetiky. Tolik oficiální verze.

Za připomínku stojí, že Litevská média psala i o možném incidentu z konce roku 2017. Během něho se podle médií změnil radiační fón, na základě čeho byla přerušena práce s radioaktivními odpady. Zástupci JE Ignalin zprávu popřeli, současně však přiznali, že в ходе горячих испытаний было установлено несоответствие требованиям технического проекта двух кранов модулей извлечения радиоактивных отходов из старых хранилищ отходов…. в ходе проведения горячих испытаний выяснилось, что радиоактивность небольшого количества радиоактивных отходов, накопленных в ходе эксплуатации ИАЭС и размещенных в старых хранилищах, превышает расчетные значения используемой радиоактивности.

Po zmíněném incidentu byl 14. Března 2018 pozván Velvyslanec Litvy na MZV BR k převzetí nóty, zdůvodněné neplněním povinnosti o neodkladném informování BR o incidentu. V nótě se dále požaduje pečlivé vyšetření případu a poukazuje se na nutnost dodržování principu transparence a odpovědnosti i během odstavení jaderné elektrárny. Kompletní informace byla předána vedoucímu Delegace EU v BR, panu A. Wiktorinovi, a pro jistotu předána EU institucím prostřednictvím zástupce BR v Bruselu. Jak je to již ale zvykem: Co vleče, neuteče. Žádná reakce v Bruselu. Místo ní se ozvala OECD (Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci), která snížila hodnocení rizika pro export do Běloruska. Snížení rizika bude mít dopad i na výši pojistného pro zboží, vyvážené do BR. Nehledě na tuto pozitivní zprávu, problém zůstává. Není v tom, že co se vleče, většinou skutečně nemá šanci utéci, ale že mizí i zbytek víry občanů v EU, právní stát a odpovědnost politiků i v takových důležitých věcech, jakými jsou bezpečnost jaderné elektrárny, životního prostředí a důstojnost člověka.

Jaké důstojné zástupce máme v EP, dokázalo nedávné divadelní představení pana Zuckerberga v Bruselu. Ješitní představitelé Evropského parlamentu (EP) formulovali otázky tak dlouho, až panu Zuckerbergovi zůstalo jenom 20 minut na odpovědi a sliby, že odpovědi na otázky přijdou písemně, a že ode dne účinnosti (28.5.2018) nové právní úpravy ochrany údajů na úrovni celé EU (GDPR), bude Facebook respektovat nový zákon (Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679 ze dne 27.4.2016).

Světe, div se! Že by EP mohl fungovat na principu otázka – přímá odpověď, vedení EP buď zapomnělo, nebo nechtělo návštěvníka urazit a ztratit šanci na společnou fotografii s ním. Proto se mohl pan Zuckerberg rychle stát i režisérem divadelní hry v EP, zvané Výměna – a ne jak původně zamýšleno výslech. Pan Zuckerberg měl být vyslechnut k důležité problematice bezpečnosti, ochrany a úniku dat z Facebook. President EP Antonio Tajani (Forza Italia) dokázal, že dává přednost pohodě (proto změnil název na výměnu), že není schopen vést EP (protože podobně jako členové amerického Kongresu, vůbec nerozumí technologii, kterou představuje Zuckerberg), a již vůbec nechápe, že problém Facebook se týká zásadního lidského práva, důstojnosti. V tomto kontextu neuškodí si uvědomit, že EP ještě dlouho nezmizí, a že důležitou roli proto bude hrát výběr kandidátů do voleb EP v příštím roce. Co se týče zjištění hranice moci Facebook a podobných monster, mohu si představit pouze jedinou cestu: Začít je zvát k soudu. U soudu by mělo být divadlo podobné tomu v EP, vyloučeno. Syed Kamall, Manfred Weber, Guy Verhofstadt, nebo Jan Albrecht, abych jmenoval některé, by mohli několika z 377 milionů evropských uživatelů Facebook pomoci na cestě k soudu. Přesto ale i zde platí staré: Pomoz si, a bude ti pomoženo.

Pomoz si, a bude ti pomoženo, se stalo aktuální záležitostí v Itálii. Po té, co italský prezident Sergio Mattarella včera (v neděli) odmítl jmenovat premiérem financí euroskeptického Paola Savonu, kterého Giuseppe Conte nominoval, a řekl, že na post nového ministra upřednostní apolitického kandidáta, bývalého ředitele pro daňové záležitosti v MMF, Carla Cottarelli, není divu, že lídr Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio, volá po jeho odvolání, a společně s představiteli Ligy severu požadují oznámení data nových voleb. Situace v Itálii se vyvíjí tak, že Italští věřící, a nevěřící v Bruselu nebudou mít čas si klást ani zcela přátelskou otázku, plnou radosti nad znovu nalezením (Ježíše, spasitele), vyjadřující nesmírnou lásku, kterou se ptající snažili zjistit, proč po skončení velikonočních svátků v Jeruzalémě, Ježíš zůstal v chrámu. Tam ho našli po téměř třech dnech, jak sedí mezi učenými muži a rozmlouvá s nimi. Ptali se: Synu, proč jsi nám to učinil? Ode dneška, nejenom v Itálii, budou politici a bankéři pozorovat s obavami, dojde-li k cestě M5S – Lega do Říma, před novými volbami, nebo po nich, a jestliže ano, jak tato cesta skončí. Souhlasu netřeba.

28.05.2018


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.