Jan Campbell: O čem se píše, ale málo (12)

campbell 0617
4.12.2017 06:59
Dnešní příspěvek věnuji otázce: Proč se většinou splňují lidské anti-utopie a ne, utopie. Ze zamyšlení nad otázkou vyplývá mnoho podnětů k hlubšímu zamyšlení čtenářů nad naší budoucností, a samozřejmě i těch, kteří jsou ochotni a schopni psát na téma utopie – anti-utopie. V úvodním článku 12. čísla LN udělala jeden krok v tomto směru Tereza Spencerová.

Před ní, jedním z prvních, kdo nabídl veřejně odpověď na otázku, byl americký romanopisec, básník, esejista, autor scénářů a divadelních her, Raymond Douglas Bradbury (1920 - 2012): Je tomu proto, že lidé jsou idioti…Lidstvu byly dána možnost si osvojit Vesmír, a ono se chce zabývat konzumem piva a sledovat seriály. Autor citátu říkal o svém vzdělání: Knihovny mě vychovaly. Nevěřím na vysoké školy a univerzity. Věřím v knihovny, protože většina studentů nemá žádné peníze. Dokončil jsem střední školu v období krize a neměli jsme žádné peníze. Nemohl jsem jít na vysokou školu, tak jsem chodil do knihovny tři dny v týdnu po dobu 10 let .

K nejznámějším dílům Bradbury, které napsal v knihovněPowell Library při UCLA, ve které si mohl pronajmout psací stroj , patří román 451 stupňů Fahrenheita (1953). V románu, který přeložili do češtiny Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký (1957) popisuje Bradbury antiutopickou vizi budoucnosti. V ní vítězí technokratická a povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih. Lidé v této společnosti se již o sebe vzájemně nezajímají, a dokonce ztratili schopnost myslet. Namísto toho utíkají do virtuálního světa hédonického vzrušení. Děj knihy se odehrává v hektické budoucnosti, podobné naší době. Ta je charakterizována neustálým spěchem, většinou za zábavou; lidé nemají čas ani chuť číst knihy a starat se o něco jiného než o vlastní potěšení. Zájem o literaturu postupně upadá, knihy jsou posléze oficiálně zakázány a ničeny. Pro ty čtenáře, kteří román nečetli, uvádím, že hlavním hrdinou je požárník Guy Montag. Požárníci však v této době nejsou těmi, jež požáry hasí. Domy se vyrábějí z ohnivzdorných materiálů a požárníci nemají co na práci. Začínají dělat pravý opak své původní práce. Vyhledávají vlastníky knih a vypalují jejich knihovny, často i celé domy. 451 stupňů Fahrenheita (232,8 °C) je teplota, při které se papír vznítí a hoří , proto mají požárníci ve znaku číslo 451.

Nelze než souhlasit s Bradbury, protože kapitalismus ve své původní a také současné formě vyzívá občany k realizaci svých snů. Svobodný trh a demokracie (prý) dovolují realizovat vše, stačí pořádně přiložit ruku k dílu. Kdo při realizaci není šťastný, nechce být (prý) opravdu šťastným. Tak jednoduché je to (prý). Život mě ale neustále učí a potvrzuje, jaký nesmysl představují, kapitalistická výzva a s ní spojené mýty. Dnes jsem šťastný, ne díky kapitalismu, ale díky vnitřní svobodě. Jak jsem se k ní dostal, není předmětem příspěvku. Pro velice zvědavé uvádím jenom, že to nebylo cestou korupce, uplácení, zrady osobního přesvědčení a omezených znalostí, ale cestou vedoucí k pochopení staré indiánské pravdy: Snaž se být moudrým, a ne znajícím. Znalost, je minulost, moudrost, je budoucnost.

O budoucnosti světa ve formě, v Japonsku zvané, mangaka ( 漫画家), v našich krajích označované jako komiks, se s námi dělí jeden z nejvýznamnějších japonských mangaků, Naoki Urasawa (浦沢 直樹,1960). Urasawa je v poslední době označován jako umělec, který byl schopen změnit historii mangaky. Obdržel nejvýznamnější ceny: třikrát Shogakukan Manga Award, dvakrátTezuka Osamu Cultural Prize twice, a jednou Kodansha Manga Award. Pro snazší pochopení komplexity vstupu do profesionálního života mangaky uvádím, že umělci studují na univerzitě, nebo se stanou učněm jiného mangaky. Po té pracují léta jako asistenti, někdy i celý život, než mohou vstoupit do světa profesionálního mangaka.

Letošní 19. vydání Shogakukan's Big Comic Original oznámilo nové vydání komiksové série umělce Naoki Urasawa k 20. říjnu t.r. Dnes jsou k mání nejenom komiksy 20th Century Boys, 21st Century Boys, Monster, a Pluto manga, ale i filmové adaptace. Zmiňuji se o uměleckém dílu Urasawy, protože jeho styl lze nazvat epickým psychologickým dramatem. Dílo je založeno na formálním hledání vraha. Hrdinové mají většinou něco osobně společného, určitou formu intimního spojení. Řešení úkolu je vždy spojeno s pokáním a odpovědí na nějaký osobní problém. Urasawa se nevěnuje vraždám na lokální, ale na téměř světové úrovni. Proto se hrdinové jeho komiksů nezabývají hledáním řešení lokálních problémů a vrahů, ale hledáním cest pro lepší svět a vrahů jiné kvality.

Konzumem a utopiemi omámený svět totiž přivedl k moci síly, jejichž zájem je v ukončení humanismu. Alternativní fakta, fabrikované lži, hudební styl, genderová politika, nové technologie, robotizace a aplikace rychle se rozvíjející umělé inteligence, abych jmenoval několik známých faktů, vytváří svět s dnes již téměř nekontrolovatelným růstem rozdílů mezi plutokracií, výkonnými oligarchy a bezmocnými našinci. Ti jako třetí uvedení, si myslí, že mohou být šťastní, když přiloží ruku k dílu kapitalismu. Necítí, nevidí a neslyší, co se odehrává v novém vydání Kafkova procesu: Kromě novodobého feudalismu se etabluje, jak ukazuje i Urasawa ve svém posledním díle, fašizmus. Není potřeba velkých znalostí, aby jeden si mohl představit, nebo z dění ve světě vyvodit, že fašizmus je logickým následkem vývoje kapitalismu. Svět ve své podstatě nemůže přijít o utopie. Spojení utopie a fašizmu, jako následku vývoje kapitalismu, dokazuje bývalá existence SSSR, socialistického tábora a celosvětového komunistické hnutí. Bradbury před svou smrtí konstatoval, že jeho hlavní anti-utopie románu 451 stupňů Fahrenheita, se realizovala. Urasawa před časem předvídal k roku 2017 etablování fašizmu na světové úrovni. Jak jsou, nebo nejsou komiksy Urasawy srozumitelné pro Evropany, skutečností je, že nejenom jeho vlast, Japonsko, ale celý svět se nachází na prahu nebezpečí, které si před 25 lety jenom málokdo chtěl, nebo mohl představit. Utopii o míru, spravedlnosti a sociální soudržnosti transformoval do anti-utopie člověk v prostředí transformujícího se kapitalismu. Proto se nabízí otázka, kterou by si měli klást i členové nové PS ČR a vlády ČR: Jsou vlády a národy schopné zabránit katastrofě? Urasawa dává svým uměním odpověď: Prvně se musí na Planetě objevit vláda antikrista, aby lidstvo mohlo začít tvořit a budovat utopii . Jedna z mnoha indiánských pravd zní: Znalosti skrývá každá věc. Kdysi býval svět knihovnou. A, pokud člověk neobjeví klid ve své duši, nemůže být klid (mír) mezi národy. Za sebe k tomu dodávám: Jestliže jedeš na polomrtvém koni, slez. Souhlasu netřeba.

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Ak to zjednoduším, tak kapitalizmus je vhodný pre individualistov, dravých psychotických indivíduí, dedičov veľkých majetkov, dedičov bánk a koncernov, ľudí, ktorí už niekoľko storočí sa pohybujú na vrchole pyramídy, ľudí, ktorých povahové vlastnosti a vzdelanie  ženú vpred.... Otázka je, koľko a aké percento z ľudstva je vhodných pre kapitalizmus. Ukazuje sa, že väčšina na to jednoducho nemá " bunky ".  Kapitalizmus sa drží už 200 rokov a počas týchto rokov sa niekoľkokrát transformoval, prípadne menil svoju tvár pod tlakom socialistického tábora. Dnes " pomocou " liberálnej demokracie prežíva ďalej.  A prežije i vďaka nových, no pritom veľmi nenápadných krokov smerujúcich k totálnemu " zotročeniu " tej väčšiny, ktorá chtiac i nechtiac kapitalizmus drží nad vodou.

Sny o rovnosti, čiže sociálnej spravodlivosti nikdy z hláv ľudstva nevymiznú, kým bude na Zemi - tieto utopické sny nosíme so sebou, nech sa deje čokoľvek, nech sa stane čokoľvek, nech vládne ktokoľvek. Sú nezničiteľné. Tak ako náboženstvo. Realita je však iná. V reálnom živote popierame svoje sny. Správame sa tak, aby sa tie sny nemohli nikdy uskutočniť. Správame sa dokonale schizofrenicky. Preto je ľahké manipulovať s človekom. 

Všeobecne sa zdá, že je rozšírený stav mysle , keď ľudia niečo chcú, ale boli by radi, keby niekto íný to za nich vybojoval. Možno aj preto čakajú na vládu niekoho , kto " všetkých a všetko zlé zničí " a nastolí poriadok, spravodlivosť + pravdu a lásku.

Lenže  dobro kráča ruka v ruke so zlom. Ako minca - má rub a líc. Nikdy nevládlo len dobro, alebo len zlo. Čo bude v budúcnosti vládnuť? Závisí to na ľudstve samotnom.