Jan Campbell: Střípky paradoxů (6): trochu jinak

campbell 0617
12.3.2019 10:00
V dnešním pokračování - Střípky paradoxů si dovoluji hned v úvodu odkaz na knihy: Lži za války a v míru. Tajná moc tvůrců veřejného mínění, autora Viktora Farkase, kterou vydala Mladá fronta v roce 2006 (Originál: Lügen in Krieg und Frieden. ISBN 80-204-1357-X) a 237 stránkovou knihu Novičok – Případ Sergeje a Julije Skripalových, autora 21 výzkumných zpráv, 12 učebních a výcvikových pomůcek a 7 knih, Ladislava Středy (1950).

Zmiňuji se o nekonečném případu Skripal & Co nejenom proto, že se blíží roční jubileum kauzy novičok v ČR, ale kvůli mediálnímu doprovodu, politice a následkům politiky (ve spojení s kauzou) na důvěru občanů k institucím státu. V neposlední řadě kvůli faktům obsaženým v doporučených knihách. Kauzu je totiž možné začít datovat již od 17. března, kdy mluvčí ministerstva zahraničí RF Marija Zacharovová prohlásila: Nejpravděpodobněji jsou zdrojem původu této chemikálie země, které od konce 90. let prováděly intenzivní výzkum látek z projektu NOVIČOK. To jsou Velká Británie, Slovensko, Česká republika a Švédsko, u Spojených států je to otázka . To neberu v úvahu vyjádření stálého zástupce RF při OBSE Alexandra Lukačeviče ze dne 15. Března: .. laboratoře na výrobu chemických zbraní skupiny novičok po rozpadu SSSR zůstaly za hranicemi Ruska, výzkum a vývoj pokračoval v dalších zemích - v Pobaltí, Velké Británii, Spojených státech, České republice a ve Švédsku .

Podobně nekonečným případem se mi jeví různé kampaně o změnách klimatu a jejich následcích pro náš život a Planetu jako takovou. S obsahem příspěvku Jiřího Weigla zveřejněného v PL (9.3) a týkajícího se kampaně za vyhlášení klimatického stavu nouze a požadavků zelených extrémistů - nastavení jiných pravidel pro financování a řízení kulturních institucí , souhlasím. Ne z ideologických, ale z faktologických a vzdělávacích důvodů, především pro signatáře ze státních a veřejných kulturních institucí ČR a členy vlády. Nechť je pro signatáře pomůckou vědecký výzkum laserových prostředí ve spojení se strunovou teorií na Pensylvánské univerzitě. Zcela určitě bude možné po úspěšné návštěvě premiéra Babiše v USA obdržet výsledky výzkumu a pokusů profesora Michael Rechtsmana zadarmo. Oč jde?

V laserovém prostředí dávají Američanům trojrozměrné objekty dvojrozměrný stín. Přičemž současně tvrdí, že trojrozměrné objekty jsou viděny jako část čtyřrozměrného objektu. A to vše ve spojení se strunovou teorií. Ta zohledňuje 10 rozměrů. Není potřeba být vědcem, aby každý se zdravým selským rozumem pochopil, že se vědátoři mýlí, že jde o marketing a o velké peníze. Žijí, podobně jako ekologičtí extrémisti z peněz, které si nezaslouží. Ignorují totiž minimálně 12 zákonů: velký zákon, zákon tvoření, růstu, smíření, odpovědnosti, vzájemnosti, koncentrace, darování, přítomnosti, trpělivosti a ocenění, příměří a inspirace.

O paradoxech spojených se sankcemi USA, s pomocí prezidenta Trumpa prezidentu Putinu, na příklad se stavbami terminálů na CNG v EU, dodávkami plynu z USA (7-8 USD/mmBtn), dodávkami plynu z RF (3,15 USD /mmBtn), a tím pomoci RF zaujmout první místo na světě v dodávkách CNG před Katarem, USA, Alžírskem a Nigerií, nemluvě.

Mlčky se obchází další paradox: tichá komunistická revoluce. Paradox proto, že se téměř vždy a všude v Evropě tvrdí, že komunisté nemohou přijít k vládní moci bez krveprolití a společenských otřesů. Nepál dokazuje opak.

Nepál, oficiálně Federativní demokratická republika Nepál, kde se chovají jaci, kde se narodil v roce 563 př. n. l. Gautama Buddha, je vnitrozemský stát ve střední části Himálaje. Národní květinou je rhododendron, národní hrdostí jsou proslulíGurkhové, elitní vojáci, kteří používají stejně proslulý kukri nůž. Třetí hrdostí označuji vlajku Nepálu. Jako jediná na světě má neobvyklý tvar: jsou to dva spojené trojúhelníky, na nichž jsou zobrazeny slunce a měsíc. Nepál hraničí na severu s ČLR a na jihu, východě i západě s Indií. Má podle Wikipedie rozlohu 147 181 km² a 31 551 305 (červenec 2015) obyvatel. Hlavním městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus. 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou. K faktické změně ve federaci však dosud nedošlo. Za to došlo již v 2015 v Nepálu ke změnám, které by mohly zajímat nejenom českou veřejnost, ale i politiky a analytiky – amatéry, zabývající se problematikou aktuálních vojenských střetů mezi Indií a Pákistánem, nerovnost mezi prostředky, kterými disponuje Čína a Indie, v neposlední řadě monitoringem vývoje projektu Jedno pásmo, jedna cesta (OBOR).

Volby v Nepálu v 2015 vyhráli komunisté. Bez revoluce, bez výstřelu, otřesů ve společnosti a demonstrací. Škoda, že nikdo v Evropě, včetně Ukrajiny neměl čas na návštěvu nebo povolení referovat o průběhu voleb, životě a změnách v Nepálu. Tam se odehrával celé desetiletí trvající boj s maoisty (1996-2006) podporovanými ČLR. Ti uzavřeli v roce 2006 dohodu. Kontrolujíc cca 80% venkovského obyvatelstva, dohoda jim dala právo na účast v politickém životě Nepálu. KS Nepálu tak mohla vyjít na 9 let trvající cestu propagandy svých politických cílů. Svého cíle dosáhli 2015. Vítězství komunistů ve volbách s konečnou platností ukončilo boj. Za to, nejenom v ČR, ale v celé EU boj proti komunistům pokračuje celých 30 let po zavedení demokracie. Nový boj, tentokrát proti ČLR se nacvičuje. V čem spočívá změna politického režimu a klidu v Nepálu po volbách v roce 2015 a co nás učí?

Stručně formulováno: 1) Ve své podstatě se jedná o tektonickou změnu ve vysokohorském státě, nacházejícím se a balancujícím mezi dvěma světovými civilizacemi: indickou a čínskou. 2) Vstup komunistů do vlády dokazuje přesvědčivě dlouhodobou, pragmaticky prověřenou a tím prakticky neprohrávající strategii politiky ČLR. 3) Politická změna podmíněná vstupem komunistů do vlády pod vedením premiéra Khadga Prasad Sharma Oli (1952), zkráceně také K. P. Oli, obsahuje kromě odstoupení od vojenské spolupráce s Indií a USA, účasti v regionálních vojenských summitech pod vedením USA nebo Indie a zintenzivnění účasti Nepálu v projektech ČLR, změnu hospodářského jazyka. Tuto změnu způsobuje přestavba a přechod stávajícího železničního systému (indického1676 mm) na systém čínský (1435 mm). S ohledem na skutečnost, že velká část zahraničního obchodu Nepálu se realizuje přes Indii (kde cca 80% všech železničních spojení má šířku 1676 mm), změna se rovná, podle mého hodnocení, změně národního hospodářského jazyka. To i proto, že koleje široké1676 se používají pouze ve spojení Indie s Pákistánem, Srí Lanka a Bangladéš. Tím nechci ani v náznaku indikovat, že by ČR neuměla využít staré komunistické, německé a tím i čínské standardy a vyhlásit tender na nové, ve světě ještě neexistující. 4) Ihned po převzetí vlády komunisty bylo identifikováno 10 hospodářských zón, ve kterých jsou vítány přímé investice z ČLR a podmínka zaměstnanosti. Jedná se mimo jiné o investice do zemědělství, bankovnictví a finance, vzdělání, energetika, zdravotnictví, IT a komunikační technologie, výrobní průmysl, těžba cenných kovů a jiných přírodních zdrojů, turismus a transport. Při podrobnějším pohledu lze zjistit, že ČLR se koncentruje na integraci vzdělaných a europeizovaných místních specialistů. Výsledkem je sociální podpora maoistické vlády a maximální snížení rizika sociálních nepokojů a barevných revolucí.

Pro doplnění uvádím, že 29. a 30. března 2019 se bude konat v Káthmándú investiční fórum. Cílem je seznámení se s plány a podporou vlády, potenciálními partnery a projekty. K pátku minulého týdne bylo přihlášeno cca 400 účastníků. V roce 2017 byla ČLR největším přímým investorem (s 493 mio USD za rok) a druhým největším obchodním partnerem. Plány na příštích deset let obsahují investice ve výši 17 miliard USD ročně a představují mimo jiné následující projekty: 2000 km železnic, 2000 km vysokohorských asfaltovaných cest, 5 mezinárodních letišť, 15 000 MW energie a 5 milionů turistů ročně. Podle informace člena vlády, pana Adžikary, investiční prostředky jsou již zabezpečeny vládou ČLR.

Ve stínu a kontextu uvedeného se mi jeví více než směšným vystoupení v Káthmándú (minulý týden) a prohlášení náměstka MO USA, pana Feltera. Cituji ve vlastním překladu: Některé akce spojené s iniciativou OBOR, odpovídají podle našeho hodnocení zájmům ČLR a ne zemím, ve kterých se realizují…měli bychom proto probudit ČLR ke změně své politiky. My vítáme účast ČLR založenou na všeobecně přijatých pravidlech . Nebudu pokračovat. Nedivím se, že nepálští komunisté během vystoupení pana Feltera poslouchali s asijským respektem a v duši se usmívali. Osobně neočekávám žádnou revoluci, ani barevnou v Nepálu v průběhu příštího desetiletí. Za to ale v Evropě se mi jeví v počtu barev duhy.

Zmiňuji se o Nepálu, protože diskuze o projektech Jeden pás-jedna stezka a 16+1 neutichnou. Naopak, dokáží platnost sdělení W. Churchilla: Lež oběhne půl světa, dřív než má pravda příležitost si natáhnout kalhoty. Zahraničně politická re-orientace Nepálu na ČLR, nehledě na vzdálenosti a různosti kultur a hodnot, může ale sloužit jako studijní příklad.

Studijním příkladem může sloužit i Bhútán, okraj Tibetu, země hřmícího draka. Bhútán je oddělen od nedalekého Nepálu indickým státem Sikkim. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí ČLR. V Bhútánu se nachází náhorní plošina Doglam (Doklam). O ní se ČLR a Indie přou celá desetiletí. Doglam je pustý úsek Himálají, důležitý pouze ze strategických důvodů. Jakých? V případě války mezi Indií a ČLR by z této pozice mohla čínská armáda odříznout úzkou spojnici mezi vlastní Indií a jejími sedmi odlehlejšími státy na severovýchodě. Zmiňuji se o Indii a problematice Indie - ČLR, protože jsem v ČR zaslechl hlasy týkající se zohlednění Indie jako alternativního partnera ČR, jako uspokojující prášek v problematice vztahu mezi ČR s ČLR. Jaké štěstí, že lakomost oligarchů a nedostatek peněz u malých a středních podnikatelů nedovolují jim vstoupit do budoucnosti v indické říši snů.

Kdo nemůže odolat slibům o krásné, ale vzdálené budoucnosti ČR v doprovodu Bollywood, doporučuji před odletem posoudit některé zápisy v Bhútánské ústavě. Například, že lesy musí zabírat minimálně 60 % půdy. Vysázení 108 000 stromků jako připomínka narození prince na začátku března 2016 je přesvědčivým příkladem plnění ústavní povinnosti, podobně jako vysazení 50 000 stromů během jedné hodiny v roce 2015. Tímto činem se Bhútánci zapsali do Guinessovy knihy rekordů. V Bhútánu se místo hrubého domácího produktu, jako hlavního ukazatele vyspělosti, užívá hrubé domácí štěstí. To vše po té, co otroctví bylo zakázáno v 50. letech 20. Století a televize a internet byly povoleny až v roce 1999.

V souvislosti s napsaným nabízím v závěru odkaz na prohlášení ČLR týkající se Venezuely, http://home.xinhua-news.com/gdsdetailxhs/share/4838380-?pageflag=iframe ). Doporučuji https://baijiahao.baidu.com/s?id=1623678246807922688&wfr=spider&for=pc&isFailFlag=1 a zamyslet se nad chováním ČLR ve vztahu k investicím (nediskutují veřejně a nelitují rizika v Brazílii, Venezuele aj.), politickým zájmům v zahraničí (nevyhlašují nic, co by nebylo nebo nemohlo být dedukovatelné a týkající se Afriky, Blízkého východu, Balkánu apod.) a cílům doma (viz práceVšečínského shromáždění lidových zástupců, Střípky paradoxů (4) apod.). V neposlední řadě doporučuji provést srovnání s RF. Mnohým se může stát více méně jasným, že osud SSSR se dostal do rukou Gorbačova a Jelcina mimo jiné s pomocí chybného chování části elit doby Brežněva a převzetím mýtu, že jsou věci důležitější než mír, zvané principy. V případě, že se elity v okolí prezidenta Putina poučili z historie, bude mnohým pochopitelné chování RF v Sýrii, a že v případě Venezuely, Ukrajiny, NATO a v případě realizace plánů podobných těm, definovaných ministrem zahraničí SRN, RF nemá mnoho alternativ. Proto bude chování a konání RF pro Západ bolestivé. Výsledkem bude důkaz, že geopolitika má a musí mít přednost nad hospodářstvím. Především v době iluzí, americké výjimečnosti a v neposlední řadě v době, kdy věda pracuje na zdokonalení usmrcování lidí na dálku, na prodloužení věku, ne však na zvýšení kvality života. Proto je nezbytné se ptát, potřebujeme li opravdu dělat všechno to, čeho jsem schopni.

Již proto se mi jeví práce vědců pod vedením Michael Rechtsmana na Pensylvánské univerzitě v USA, kde lze registrovat epidemii chudoby a násilí na úrovni prvního rozměru, podobně jako práce ekologických extrémistů a médií, kterým nelze věřit, přeplacenou. Především ve srovnání se snahou a prací vůdců národů Nepálu a Bhútánu. Souhlasu netřeba.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.