Je snad včela víc než člověk nebo HDP?

včela
6.8.2017 00:32
Jedovatá vajíčka s fipronilem a obrovský únik dat o skutečném působení glyfosátu v lidském těle narušují poklidnou atmosféru okurkové sezóny. A to nevíme, co je v těch okurkách.

Je okurková sezóna, a tak kraviny už nenajdeme jen v televizi, ale i v novinách. Proto si večer místo zpráv beru baterku a chodím sbírat slimáky kolem záhonu. Žádné jedy, moje okurky jsou bio! Bohužel česká spotřeba biopotravin (a nehne s tím ani mých šest dosud sklizených okurkových plodů) tvoří jen 0,81 celkové české spotřeby potravin a nápojů, jak zjistil Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Proto se nás zatím silně týkají i znepokojivé zprávy o vedlejších účincích zemědělské chemie.

Znepokojivé zprávy? Nepřehánějme to. Všechna nizozemská vajíčka nejsou jedovatá, jen asi každé páté, sdělují uklidňující zprávy o důsledcích průniku insekticidu fipronil do krmiv drůbeže. Vajíčka se tam stáhnou z trhu – podobně jako v Belgii a Německu - a bude to zase v pořádku. I s tím stahováním z trhu se to možná přehání. Pro dospělé osoby nejsou tato vajíčka nebezpečná, jen pro děti. Ale z dětí přece taky vyrostou dospělí, tak o co jde?

Včely jsou na tom hůř. V jižní Francii zaznamenali už roku 2003 masivní úhyn včel, když se prášilo při neopatrné manipulaci s osivy namořenými fipronilem. Volá to po vtípku, že z našich spoluobčanů tak mohou být částečně ohroženi jen ti, kdo jsou napůl vůl a napůl včela – blbý, ale pilný.

Leč přistupme k tomu komplexně. Ano, je tu problém, že intenzívní zemědělství, bez kterého lidstvo umře hladem, je postaveno na opatrném používání masívních množství jedů, jejichž náhodná mírná požití přežijeme. Aktuální je fipronil, ale rozšířenější je glyfosát, který je hlavní složkou herbicidu Roundup. Tato chemizace přírody pod vědeckým dohledem činí část světové populace bohatě najedenou, leč s chatrným zdravím.

Další část najedená není, protože heslo „nakrmíme planetu“, kterým se ta chemie obvykle zdůvodňuje, neznamená, že zemědělskou produkci slepě ženeme za častějším výskytem sytosti. Smyslem každé výroby přece nejsou najedení, ale tržby. Čím víc potravin se vyrobí, tím víc se jich pak vyhodí. Podle odhadů denně přichází nazmar asi 40 procent vyrobeného jídla.

Abychom udrželi výkladovou linku, jen krátce osvětleme souvislost mezi naším přejídáním a hladověním druhých. Spočívá v tom, že část jídla spotřebovaného i vyhozeného v naší přejedené části světa má svůj původ v rozvojových zemích. Intenzivní zemědělství už proniká i tam a vytváří příležitosti pro rozsáhlé zemědělské vývozy. Odvrácenou stránkou je zjištění, že exportní zemědělské velkopodniky, obvykle v zahraničních rukou, připravily místní obyvatele o půdu pro vlastní obživu.

Kdyby tedy EU skutečně otevřela své trhy pro zemědělské dovozy z rozvojových zemí, s bohulibým záměrem, že tak udeří na chudobu prostřednictvím zvyšování HDP, měla by tato štědrost dvojí výsledek. Na jedné straně by zvýšila exportní příjmy vývozců, ale na druhé straně by zároveň stouply i počty hladových, kteří byli vyhnáni z půdy. Nějaký čas by pak bloumali na perifériích přelidněných afrických či asijských měst, než by dospěli k závěru, že najíst se mohou leda tak u nás.

Ale řekli jsme si, že problém probereme komplexně, tak jej nezaplevelujme nějakými africkými souvislostmi. V rozvinutém světě je dnešní intenzívní zemědělství obchodně i politicky velice výhodné. Syntetické zkrápění brázdy vytváří pracovní místa, která se přesunula z polí do chemických provozů a laboratoří a povýšila tak někdejší venkovskou chudinu mezi městskou střední třídu. Dobře placení zaměstnanci si mohou nějakou tu chorobu a medikamenty klidně dovolit, a jejich chřadnoucí tělo zároveň vytváří poptávku pro pojišťovny, zdravotnický systém a farmaceutický průmysl. Tím se uvádí do pohybu sociální výtah, který mnohé zvedá dokonce do vyšší střední třídy. Údaje o příspěvku k národnímu bohatství jsou tedy vysloveně radostné. Nějaké ty mrtvé včely do toho zatáhne jen ekoteroristický demagog. Včela je snad víc než člověk a HDP?

Nicméně ekoteroristé nespí ani v okurkách. V Kalifornii běží soudní spor se společností Monsanto, výrobcem herbicidu Roundup, o jehož hlavní složce glyfosátu jsou žalující ekologické organizace přesvědčeny, že je karcinogenní. Většina dokumentů s příslušnými testy však byla dosud označována za součást obchodního tajemství. Jsou kryté patentovým právem. Znamená to, že o glyfosátu víme jen to, co se nám uvolí říci sami výrobci.

Nyní se však podařilo dosáhnout zveřejnění podstatné dokumentace, neboť právníci Monsanta zřejmě přehlédli soudní výzvu, podle které měli do konce července takové zveřejnění odůvodněně odmítnout. A tak se prý konečně dozvíme, co glyfosát v těle člověka opravdu provádí.

https://www.baumhedlundlaw.com/toxic-tort-law/monsanto-roundup-lawsuit/monsanto-secret-documents

Ze zprávy advokátů ekologických organizací se dozvídáme, kde jsou dokumenty zveřejněny a komu byly zaslány k dalšímu posouzení . Jsou tam prý očividné „vědecké manipulace“ o zdravotní nezávadnosti glyfosátu. Dozví se o nich i kalifornský Úřad pro posouzení zdravotních a environmentálních rizik OEHHA, který už zařadil glyfosát mezi látky potenciálně karcinogenní. Teď má rozhodnout, zda to stačí.

Pro nás je zajímavé, že uvedené dokumenty si v Kalifornii vyžádali také poslanci Evropského parlamentu. Ohlásili, že chystají v říjnu společnou schůzi dvou klíčových výborů, zemědělského a pro veřejné zdraví a prostředí, na kterých chtějí zpochybnit oprávněnost souhlasu Evropské agentury pro bezpečnost potravin EFSA s dalším používáním glyfosátu. Tento souhlas vyprší na konci letošního roku.

Také EFSA se přitom opírala o postup, který byl podobný tomu u kalifornského soudu – rozhodující dokumenty byly pořízeny samotným Monsantem, a ten prosazoval utajení jejich podstatných částí i pro posuzující organizaci. Europoslanci už požádali Evropský soudní dvůr o pomoc při vymáhání úplných dokumentů pro nestranné vědecké posouzení. Nyní je tedy dostanou i z dalšího pramene.

Z toho, co získali kalifornští advokáti ekologických aktivistů, je zřejmé, že pod rukama Monsanta věda dostávala pořádně zabrat. Například zdánlivě nezávislý posudek externích konzultantů byl ve skutečnosti doplněn a editován vedoucím pracovníkem Monsanta. Dalším příkladem je korespondence s vedoucím pracovníkem Monsanta, který hledá někoho, kdo by se podepsal pod jeho úvod zprávy „nezávislého expertního panelu“. Dozvídáme se, že vědecký výzkum z podnětu Monsanta byl orientován jednoznačně na podporu glyfosátu, ale uvedený střet zájmů byl zamlčen. Často ale stačil fakt, že Monsanto bohatě financuje akademický výzkum a nikdo si nedovolí tento zdroj ohrozit.

Evropský parlament a Evropský soudní dvůr by mohl na Monsanto dosáhnout přímo, pokud se naplní plánované převzetí této americké firmy německým Bayerem. V Evropě se však proti tomu zvedá odpor, píše americký list Politico. Internetová agentura Yougov zjistila, že proti převzetí je více než polovina dotázaných ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku či Británii. Dánská eurokomisařka pro tržní soutěž Margrethe Vestagerová je také toho názoru, že spojení Monsanta s Bayerem nelze povolit. Bayer nabídl ústupky, a tak konečné slovo má padnout 22. srpna.

To už bude po okurkách.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

,,Jsou to zpola divočáci,"vysvětluju. Netušíme, s jakým plemenem je zkřížili, ale jsou mnohem nebezpečnější, než vypadají. A taky mnohem chytřejší." "

                    C. L. Taylor(ová).   Lži.

  Můžeme toliko spekulovat, kolik zrovna procent informací pronikne mezi prostou laickou veřejnost zpoza zdí nejrůznějších utajovaných vědeckých laboratoří o počtu a obsahu mnoha všelijakých experimentů, v nichž část světových vědců, zejména těch, kteří se nechali uplatit nejmocnějšími tohoto světa, když pozbyli nutné opatrnosti, více méně pokoutně kutí své nezvedené experimenty, opájejíce se, mylným jejich přesvědčením, že obsáhli všechnu moudost přírody a mohou ji tedy dirigovat a uzpůsobovat podle namyšlených plánů jejich sponzorů a pánů.  Ve své nezměrné povýšenosti a nadutosti již ztratili jakoukoliv pokoru před všobjímající nesmírností přírody.  Hřebík na hlavičku, ohledně negativních důsledků, jejich pro veškeré lidstvo zhoubné činnosti, zcela jistě již mnohokrát uhodili zjevně na hlavičku, též ostouzení a vysmívaní konspirační teoretikové a jiní, kteří si nenachali na nasadit  ony pomyslné volské klapky.  Zatím si ještě můžeme usuzovat a domýšlet, že nám ten svět začíná poněkud hybridovatět.

   S velkou pozorností a potěšením, jsem si přečetl dlaší podnětný a plně osvětový článek od pana Zbyňka Fialy.

zbynek

Údaj 0,81 z úvodní statistiky o podílu biopotravin v naší spotřebě neznamená bohužel to, že biopotraviny tvoří čtyři pětiny této celkové spotřeby, jak by se zdálo, ale představují jen 0,81 procenta - vypadlo mi tam důležité slůvko "procent". Jinými slovy, pokud jde o biopotraviny, v Česku zatím nespotřebováváme skoro nic. To "skoro nic" je o to významnější, že na "ekologické zemědělství" jsou každoročně vyplácené mnohamiliardové podpory.  Ale fakticky jde jen o podporu udržování trvalých travních porostů, tedy toho, že se na pozemku nepěstuje nic jiného, než žádosti o vyplácení dotací. 90 procent dotací na ekologické zemědělství jde do prakticky bezpracné trávy na pozemcích vlastněných pražskými advokáty a dalšími kapitálově silnými jedinci, kteří to dokázali uchvátit v letech, kdy to ještě šlo. Pak byl příjem nových žádostí zastaven. Je to stejná blbost, jakou najdeme i v jiným oblastech dotační podpory, neliší se to. Z tohoto hlediska to lze tlumočit slovy, že je to v pořádku.