Jiří Paroubek: Očekávatelné zemětřesení

Jiri-Paroubek-1403-05
27.5.2019 11:32
Evropské volby znamenaly politické zemětřesení prakticky v celé Evropě. Dříve naprosto bezpečná parlamentní většina, kterou tvořili v Evropském parlamentu evropští lidovci a evropští socialisté, se zúžila, takže obě strany potřebují k tomu, aby bez problémů ovládly Evropskou komisi ještě třetího partnera. A tím budou buď liberálové ze skupiny ALDE anebo Zelení. Obě dvě tyto evropské strany ve volbách posílily.

Kolem těchto čtyř mainstreamových stran se ovšem ještě objevila celá řada dalších politických formací nacionalisticko-populistického charakteru. Je otázka, zda tyto volby jsou pokračováním trendu, kterým se mění evropská politika velmi zásadním způsobem anebo jsou jen vybočením z normálu. V každém případě však lidovci, socialisté a jejich další partner či partneři, kteří budou sdílet vládnutí v Evropské unii v rámci Evropské komise, budou muset více než kdy jindy a po celých pět následujících let velmi pečlivě vnímat trendy v evropském veřejném mínění i v jednotlivých zemích.

Pokud by trend výrazného oslabování těch hlavních politických sil v Evropě pokračoval i za pět let, Evropská unie by byla v dnešní podobě neudržitelná. A dříve nebo později by se změnila jen na společný volný trh a o nějakém vyšším stupni integrace by se nedalo vůbec hovořit. Pak by se EU dříve nebo později stala ne emancipovanou světovou silou, ale zájmovou sférou dvou či tří supervelmocí mimo Evropskou unii. Nicméně se zdá, že obě největší evropské strany, tedy lidovci a socialisté, budou v příští Evropské komisi s jistotou, protože politické řešení i bez jedné z nich by bylo krkolomné a vlastně nemožné.

Pokud jde o Česko, není pro mě výsledek těchto voleb velkým překvapením. Čekal jsem vítězství hnutí ANO se ziskem někde přes 20%, což také nastalo. Hnutí ANO získalo 21,2% a šest mandátů. Je to solidní výsledek, který mohl být horší i lepší. Lídr kandidátky, Charanzová, je nesporně zajímavá, bystrá a krásná dáma, ale znají ji jen fajnšmekři. Volby opět pracovně odtáhl A. Babiš a výtečně zaměřený marketing. Hnutí ANO se v posledních dnech před volbami zaměřilo na důchodce a ochranu evropských zájmů.

Druhou v pořadí je ODS s 14,5% voličských hlasů a čtyřmi mandáty. To je za dané situace asi maximum, čeho mohla ODS dosáhnout. Stala se nejsilnější opoziční stranou, ale zdá se, že na neevropské úrovni v rámci euroskeptické frakce nebude mít prakticky žádný vliv na evropskou politiku.

Třetí v pořadí byli Piráti s 14% hlasů a se třemi mandáty. Zdá se, že propirátská vlna ve veřejném mínění začíná přeci jen trochu opadat a toto by mohl být první signál. Piráti se svými třemi mandáty nemají prakticky žádné evropské partnery a jejich krásná slova o tom, jak budou prosazovat v Evropě svůj program, jsou jen prázdnou proklamací. Nemají k tomu prostě žádnou sílu. Budou se nabízet jedné či dvěma frakcím, ale tím, že kvůli Babišovu hnutí ANO prakticky vyloučili svou účast ve frakci ALDE, tedy u liberálů, budou mimo hlavní evropský proud.

Stejný počet mandátů jako Piráti (3) získala volební aliance TOP 09, Starostů, Zelených a spol.. 11,7% není špatný výsledek a dá se říci, že je aritmetickým součtem síly všech tří jmenovaných stran, když vystupují v průzkumech či ve volbách jednotlivě. Ukazuje se, že proevropský liberální pravý střed, může být úspěšný, jen pokud bude vystupovat integrovaně. TOP 09 i Starostové budou mít co dělat v národních volbách, tedy ve volbách do sněmovny, aby uhájili svou pozici v ní.

Přiznám se, že jsem nevěřil další straně v pořadí, lidovcům, že obhájí své pozice v EP. Získali 7,2% hlasů voličů a dva mandáty. To je za daných okolností úspěch. I když v minulosti tato strana dosahovala lepších výsledků.

No, a konečně poslední stranou, jejíž poslanec se vydá z Česka do EP, jsou komunisté. Ti získali 6,9% hlasů a jeden mandát.

To jsou tedy vítězové voleb, kteří více nebo méně mohou být se svým výsledkem spokojeni.

ČSSD – hlavní poražený evropských voleb

Přiznám se, že výsledek ČSSD ve volbách do EP pro mě nebyl překvapením. Osobně jsem očekával výsledek mezi 3 – 4%. Proč? Důvody jsou ve faktorech víceméně dlouhodobého, střednědobého, ale i krátkodobého charakteru.

Začnu-li těmi krátkodobými, tak jsou to nesporně v prvé řadě sebevražedné spory ve vedení strany, týkající se ministra kultury. Ministr kultury chyboval, když odvolal pár týdnů před volbami dva ředitele významných galerií. Byť nepochybuji, že věcně má pravdu. Ministr, bohužel, není tak mediálně zdatný a sociální demokracie mu nevytvořila marketingové zázemí, aby mohl obhájit svůj věcně správný postup. Kdyby byl ministrem kultury například V. Jandák, nestalo by se to. Jednak by ředitele před volbami neodvolal a za druhé, alespoň část umělců by jej podpořila. A kromě toho prakticky každý zná Jandáka. A on by se těšil vysoké popularitě. Pokud ale strana chce bojovat jen o 5% výsledky ve volbách i v budoucnu, bude si vybírat i nadále lidi spíše neznámé, či málo známé, kteří ovšem nepřinesou nic marketingově ani politicky.

Postup prvního místopředsedy Onderky, který zpochybňoval vytrvale pozici ministra kultury pár týdnů před volbami, to je hloupost číslo dvě. Zničit si vlastního ministra před očima celého národa a donutit předsedu strany, aby projevil před očima celé společnosti slabost jeho odvoláním, bylo neslýchané.

Počin poslance Dolínka, který na protivládní demonstraci napadal necelé tři týdny před volbami ministra kultury pro jeho údajně úzký vztah s prezidentem, to je hloupost číslo tři. A zřejmě největší. Strana se tak oddělila od prezidenta, který ji přislíbil podporu ve volbách. Avšak s touto tezí, tedy s dříve deklarovanou podporou M. Zemana ve volbách, vůbec nepracovala. To je další chyba. Prostě chlapci a děvčata v současném vedení ČSSD by se měli zamyslet, zda mohou takto pokračovat dál. Samozřejmě, mohou dál rozvíjet tezi, teď jsme si tak trochu zalažírovali, ale za rok a půl v krajských volbách to bude už úplně jiné. Ke skutečnému restartu sociální demokracie je však potřeba mnoho věcí. Jinak žádná změna nebude a bude to naopak ještě horší.

Zdá se, že sociální demokracie se svou současnou politikou je v současné době vlastně neodlišitelná od silnější vládní strany – hnutí ANO - a je tedy jakýmsi jejím B-týmem, tedy alespoň ve vnímání voličů. A samozřejmě, když hnutí ANO bylo atakováno v posledních týdnech demonstracemi ve velkých městech, povzbudilo to voliče, kteří jsou na pomezí mezi ČSSD a babišovci, k volební podpoře A. Babiše. To je ze strany hnutí ANO marketingově úspěšně zvládnutá emoce působící v jeho prospěch.

Ty střednědobé a dlouhodobé faktory, které působí na volební výsledek ČSSD, ty vyplývají z nedávné minulosti.

Sobotka s Chovancem zavedli ČSSD z pozice nejsilnější politické síly v zemi, do které jsem jí svým působením v letech 2005 – 2010 dostal, na okraj propasti. Teď už strana zvolna sklouzává do propasti. Strana za Sobotky, zejména v době vládního angažmá v letech 2013 – 2017, ztratila zcela svou důvěryhodnost. Neplnila některé klíčové sliby. Potácela se zejména ve volebně nejsilnějších regionech (Ústecko, Ostravsko, Střední Čechy, Praha a další) v děsuplných aférách. Její marketing vedli zcela podprůměrní lidé. Strana i díky Sobotkovi, jeho marketingovým odborníkům i jeho introvertnosti ,ztratila schopnost strategické iniciativy.

A díky personální politice Sobotky byly postupně a promyšleně zničeny některé zajímavé osobnosti, které dotvářely názorově pluralitní charakter ČSSD.

Strana zcela eliminovala analytickou činnost, jako východisko k formulaci svých praktických politických postupů i svého programu. Její program se stal obstarožní a jednostranně orientovaným jen na sociální oblast. A v ní zejména na otázku minimální mzdy, která zajímá zejména voliče, kteří nechodí k volbám....

A ve straně řídili politiku i parlamentní činnost kmotři typu Bisonů, Pokorného či J. Tvrdíka. Volby do sněmovny v říjnu 2017 přinesly katastrofální výsledek 7,2% hlasů. Vývoj ČSSD po volbách ovšem byl vlastně jen pokračováním předchozího vývoje. Nic se nestalo s programem. Žádná překvapivá programová témata. Žádná kvalitní analytická práce. Převládá jen politická rutina. A vedení nemá schopnost rozbít pevné klientelistické vazby, které v řadě krajů přesáhly zcela únosnou mez.

Co dělat? Především zachovat klid. Ale nesmí to být mrtvolný klid, který zničí otevřenou vnitrostranickou diskusi a také otevřenou diskusi s veřejností. ČSSD by se měla začít věnovat programové práci. Vybudovat analytický tým, definitivně skoncovat s vlivem kmotrů a s klientelistickými vazbami. Změnit vnímání strany tak, aby byla vnímána jako v letech 2006 – 2010 anebo v letech 1995 – 2004, tedy v době svých největších úspěchů. Tedy jako strana, která je pro obyčejné lidi tou nejlepší volbou.

Pokud ČSSD sama se sebou nic neudělá, příští volební výsledek za rok a půl bude ještě horší.

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

videnak

Jako bývalý volič ČSSD mohu říct proč tentokrát jsem jim nedal hlas. Ten důvod je PETŘÍČEK . Pokud takoví budou nominanti tak můj hlas nedostanou!

pavlovsky

Nevím jaké heslo zvolila soc. dem. jako téma voleb. Dvojí kvalita potravin není heslo. Podle mne hlavní problém  neúspěchu ve volbách jsou tanečky kolem ministra Staňka, tedy počínaje odvoláním ředitelů galerie a muzea. Naprosto špatný timing odvolání a pak jednou podpora p. Hamáčka pak doporučení rezignace. No a účast p.Dolínka na demonstraci proti pí. Benešové  a vystoupení p. Onderky proti p. Staňkovi v ČT. To už je srovnatelné s pátou kolonou Již jsem zde psal, že sociální demokracie je za současného vedení pro mne nevolitelná. Zřejmě tak jako já uvažovali i dřívější voliči ČSSD jak tomu odpovídají získaná 4%. No a kandidátka včele s panem Pochem činnost ministra Petříčka ve vládě taky sehrály svou roli. Takže, nebude-li zemětřesení, nebude soc. dem. ve sněmovně.

Jiří Volný st.

Jenom přidám k výčtu jmen, uvedných panem Sedláčkem, další: Dienstbier, Štěch, Valachová, Chvojka a Poche. Už se těším na to, až budou v ČSSD analyzovat situaci a hledat chyby všude, jenom ne u sebe. Vůbec nemají představu o tom, co trápí zaměstnance v montovnách a pro vnitrostranický boj na to nemají ani čas.

Žalostná situace je i v KSČM. Takové volby, s malou účastí, měly být pro stranu návratem na výsluní, vzhledem k poměrně vysokému počtu členů a dříve početnému tradičnímu jádru. Od komunistů se očekává úplně něco jiného než nám předvádí. Komunista by neměl tloustnout v parlamentu, ale bojovat v montovnách a na ulici, třeba na hraně zákona nebo za hranou, proti nespravedlivému vykořisťovatelskému systému.

Obecně se dá napsat, že se rozložení sil, vzhledem k posledním parlamentním volbám, výrazně nezměnilo. Až na podstatný propad ČSSD, který naznačovaly i předcházející výsledky z parlamentních a obecních voleb a s přihlédnutím k předpokládané poloviční účasti, se jedná o velmi podobná procenta.

paysan

Tak prvně mne zaráží, jak autor jaksi opoměl výsledek SPD a její 2 evropské mandáty vůbec nezmínil. No a co se týká debaklu ČSSD, rozepsal se sice do široka, ale jaksi zcela chybně za příčiny pádu mezi jinými označil "hloupost" ministra kultury, který si dovolil, považte před volbami, co zajímají sotva čtvrtinu voličů, odvolat prokazatelně chybující ředitele. Prý si tak, jinými slovy, poštval nejen proti sobě, ale i proti ČSSD uměleckou sféru, či její nic nechápající část, která se nikdy nesmíří s výsledky posledních prezidentských i parlamentních voleb! To je čitá hloupost! Kdo a jak vede ČSSD nejlépe vystihuje dnešní publikované vyjádření jejího předsedy, co za důvod neúspěchu označil "asi jsme nezvolili správné volební téma". Prostě dokud v té straně budou lidé jako Hamáček, Onderka, Petříček, či Dolínek a jim podobní, tak je pro značnou část potenciálních voličů ČSSD prostě nevolitelná!