Kdy Češi zmizí z Iráku?

Jiri-Paroubek-1403-05
8.1.2020 16:52
Část českých politiků je přímo posedlá fanatickou potřebou vykonávat ve světě údajné dobro. Ve třech zemích saharské oblasti v čele s Mali řádí již pár let oddíly posedlých islamistů. Jak se to stalo, že tyto země mají tento vážný problém? No, jednoduše.

V roce 2011 si šéfové Francie a Británie, prezident Nicolas Sarkozy a premiér David Cameron, řekli, že v rámci tzv. arabského jara zničí libyjského vůdce Kaddáfího a jeho prohnilý režim. Cameron chtěl vypadat jako silný demokratický vůdce, který dokáže i po letech pomstít četné oběti atentátu na britské letadlo před dlouhým časem zorganizovaného právě Libyjci a nesporně s vědomím Kaddáfího. Mezitím, tedy v letech po atentátu, ovšem došel Kaddáfí se Západem k módu vivendi, zaplatil vysoká odškodnění obětem, respektive rodinám obětí. A zejména byl bezpečnou hrází proti přílivu afrických uprchlíků do Evropy.

Prezident Sarkozy byl jiný případ nežli Cameron. Jako velmi pravděpodobná se zdá legenda o tom, že Sarkozyho kampaně, zejména jeho první prezidentskou kampaň, financovali právě Libyjci. A tedy Kaddáfí. S blahosklonným přihlížením Američanů a poté, co Rusové s Číňany zcela nepochopitelně nezablokovali celou akci proti Kaddáfímu v Radě bezpečnosti OSN, byl Kaddáfího režim během krátké doby po úderech letectva Britů a Francouzů zničen. Vytvořilo se politické vakuum, chaos, ve kterém začali operovat, kromě jiného také islamisté z celého světa. Poté, co byl Kaddáfí zlikvidován, byli islamistické bojůvky a gerily vytlačeny z Libye na jih, zejména do Mali. Nevím, proč by Češi, čeští vojáci měli dnes vytahovat za Francouze a Brity horké kaštany z ohně. A zejména proč by to čeští daňoví poplatnici měli platit?

Když jsem včera pozoroval v ČT v Událostech poslance ODS Žáčka v jeho svatém nadšení, kterak blábolí o tom, že se v Nigeru či Mali bojuje také za Prahu a že to odtud mají islamisté do Prahy jen kousek, bál jsem se o jeho duševní zdraví. Do NATO jsme přeci nešli z toho důvodu, abychom nasazovali naše vojáky jaksi globálně, po celém světě. A abychom řešili důsledky chyb našich aliančních partnerů.

V Iráku došlo k očekávatelnému vývoji. Irácká vláda již dlouho hovoří o tom, že by „ozbrojení misionáři“, tedy zahraniční vojska (myslím tím vojska USA a jejich spojenců), měli z Iráku zmizet. Teď už na to v Iráku mají i usnesení parlamentu. Po atentátu na Sulejmáního se věci ještě zrychlily. Pozice amerických a spojeneckých vojáků v Iráku se stává neudržitelnou i zbytečnou. Představa, že by snad mohla ještě pokračovat výcviková mise příslušníků iráckých ozbrojených sil, je chimérou. Jediné co si Američané a obecně Západ mohou snad ještě v tuto chvíli vynutit je to, aby z Iráku zmizela všechna zahraniční vojska. A tedy i íránští vojáci. Ale osobně si nejsem jist, zda se to ještě dnes, kdy spojenecká vojska jsou de facto, pokud jsou na šíitském území Iráku, izolovaná na svých základnách, dá vůbec ještě prosadit.

Je to smutné resumé výboje Američanů a Západu v Iráku. Nejméně dva biliony dolarů, které stála válka a následná „rekonstrukce“ Iráku, jsou fuč. A kde jsou příčiny? V naprosto nekvalifikovaném a neuváženém přístupu zejména Američanů a Britů, před a po druhé válce v Iráku. Vzpomeňme si, že tehdy i mezi západními spojenci byli politici – francouzský prezident Chirac a německý kancléř Schröder, - kteří byli proti americké intervenci a nezúčastnili se jí. Dokonce francouzská diplomacie velmi aktivně a po celém světě přesvědčovala své partnery, a to často v patách amerických emisarů přesvědčujících vedení států o potřebě intervence, o pravém opaku.

Chirac se Schröderem byli velmi prozíraví a měli pravdu. Zachovat Saddámův režim bylo pro Američany asi stejně problematické, jako pro Francouze a Brity zachovat režim Kaddáfího. Díky hlouposti našich spojenců tak byly vytvořeny v oblasti dva chronické neuralgické body – Irák a Libye -, které jsou zdrojem chaosu a tenzí nejen pro celou oblast Středního východu. Prostě i zahraniční politika musí být dělána kompetentními lidmi a vysoce kvalifikovaně a to ve všech oblastech světa.

Ostatně soudím, že čeští vojáci by měli v situaci nastalé po chybách amerického prezidenta co nejrychleji zmizet z Iráku. Tak, jako to udělali Slováci. A může se to obejít bez tvrdých lekcí, které dává bývalý slovenský premiér Fico (a má přitom zcela pravdu), že atentátem na Sulejmáního se Američané dopustili závažného porušení mezinárodního práva. Prostě bič a pryč, jak říkali naši sedláci! Snad naši spojenci do příště zmoudří.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Je to tak jednoduché, až to bolí :

1/  Výroba zbraní drží nad vodou rast svetového HDP. Zbrane sa však nevyrábajú na sklad. Treba ich použiť. No a dôvod sa    vždy nájde.

2/  Oficiálne dôvody sú prosté: šírenie demokracie, slobody slova a pohybu, " ochrana " civilistov, novinárov, " demokratických síl "....  najnovšie sa našiel ďalší dôvod - boj s terorizmom, ktorý prišívajú všetkému, čo sa komu hodí. A ľudia freneticky tomu tlieskajú. Preto nie je ťažké žiadnemu prezidentovi a ďalším politikom ohlupovať ľudí, skrývať pravé dôvody za tieto frázy - lebo naivita nemá hranice. A na všetkom sa dá zarobiť a získať moc - na vojne, na mieri, na chaose,...

3/  Neoficiálne dôvody : Okrem využitia vyrobených zbraní a následná nová výroba - je staronovou príčinou vojen rozširovanie teritória moci a ziskov, krádež prírodného bohatstva, zámerné vytváranie chaosu v štátoch, ktoré by mohli byť potencionálnym konkurentom hegemóna a jeho lokajov + zakladanie vojenských základní v takto rozbitých štátoch. Cieľom je mocenská kontrola zničeného štátu a jeho susedov.

Tomuto organizovanému cirkusu tlieskajú politici i obyvateľstvo - dovtedy, kým aj ich priamo vojna nezasiahne. Príklad : obyvateľstvo a politici sa na smrť zľakli  stojaceho tanku na námestí - priam šaleli od strachu. Niektorí sa z toho aj pomiatli. Zato tí istí ustrašení a pomätení ľudia nemajú žiadne morálne zábrany posielať vojakov a tanky do cudzích krajín. Paradox, alebo  amorálnosť ? Alebo zabíjanie druhých nám nerobí žiaden problém - len " ja " som nedotknuteľný ?

Za žiadnym vojenským útokom, raketou..... netreba hľadať ušľachtilé príčiny, či lásku, ochranu ľudstva. Podobne za každou hospodárskou zmluvou sa skrýva boj o zisky a rozširovanie trhov najmocnejšími. Západ musí svoju nadprodukciu niekomu predať. Preto zničí hospodárstvo vybraného štátu = ak nie vojnou tak hospodárskymi zmluvami =  a potom s veľkou ochotou " veľkodušne " ponúka pomoc pri revitalizácii zničeného štátu.

Také jednoduché, až to bolí.

 

 

Jiří Volný st.

Pokud posíláme vojáky někam do zahraničí, aby pomáhali chránit místní režim, tak by nám měli být představitelé vlády, například Mali, představeni. Abychom si mohli udělat obrázek o tom, zda má cenu za zmíněné politiky utrácet peníze, energii, čas a možná i životy našich lidí. S takovou maličkostí se ani ČT24, ani pan poslanec Žáček, neobtěžovali. Zkrátka věříme sladké Francii jako za první republiky. Sever Mali, tedy polovina území a další oblasti států Sahelu jsou pod kontrolou vzbouřenců a žádný pokrok není v dohledu. Už teď jsou v Libyi možná milióny Afričanů a Arabů z jiných zemí a pravděpodobně nemalá část by se chtěla, za určitých podmínek, do Evropy dostat. Další zástupy tam putují a naše stovka vojáků v Bamaku a v Koulikoru je jim naprosto ukradená, neboť Afrika je rozlehlá a cest do Libye celá řada.

Mise má evidentně jiné úkoly než zadržovat migranty a není vůbec jisté, zda by po pádu vlády nenastala větší stabilita a větší spokojenost místních. Situace v Mali je složitá, protože tam proti sobě bojují Tuaregové, Dogoni, Fulbové. 90% vyznává Islám, ale většinou se nejedná o náboženské fanatiky. Tyto podstatné informace však v Událostech a komentářích vůbec nezazněly. Na internetu lze najít řadu článků, které situaci i z pohledu našich lidí popisují. Místo někoho, kdo má o věci  solidní přehled, tam pozvou pana poslance, který tam strávil pár hodin a jehož specializací je podivný výklad české novodobé historie. Takto pracuje naše Česká televize, za danou část pořadu si nezaslouží ani korunu!

Pokud by Francie chtěla, tak mohla kmenové spory už dávno vyřešit jednáním s náčelníky. Rozdělit zemi podle kmenové příslušnosti a poskytnout životní potřeby.  

Vůbec nechápu, čeho tam chce generál Opata dosáhnout? Ujmout se velení mise v 17miliónové zemi, kde má drtivá většina místních nevraživý postoj k zahraničním vojákům, v zemi, kde je obrovské horko, kde vládní vojáci opravdově věří v sílu kouzelných talismanů, kde se naši v spletité kmenové situaci vůbec neorientují, může jenom blázen.