Konec dějin, Miloš Zeman a Zelený úděl…

vyvadil jiří nový
30.12.2021 12:30
Miloš Zeman, už zjevně rezignoval po povolebním jednání se jmenování Lipavského ministrem zahraničních na úlohu hlavního oponenta současné vlády a ví, že rozhodující politickou roli dohrál. To neznamená, že cokoliv prohlásí okamžitě zaujme. A že to bude provokativní, je u něho základní metodou komunikace. Nadhození myšlenky, aby se nová vláda vyvázala z povinnosti závazků k Zelenému údělu, rozpoutal bouři, jak u dnešní opozice, čili Babiše, který trval na tom, že jej schválit bylo nutné, tak i uvnitř vládní koalice, kdy nově se tvořící protizemanovské křídlo TOP 09, Pirátů, podporujících všechny příkazy EU neprotestovalo, zatímco premiér Fiala naopak souhlasně prezidentovi přikyvoval.

Nedalo mi to, abych v nadpisu neparafrázoval slavné, ale po třicetileté realitě již vyvrácené téze díla Francise Fukuyamy „Konec dějin a poslední člověk“, podle kterých po pádu železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světařád svou úspěšnou expanzí ukaže, že je jediným možným a finálním stádiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády.

Totalitní státy a diktatury jako např. byly podle něho Kuba, či Bělorusko budou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Fukuyama srovnával své myšlenky s Marxovými tak, že Karl Marx považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti, volného trhu a západního životního stylu.

Tak zajímavé. Mimochodem v tomto bodu se Marx i Fukuyama mýlili. Ani komunismus a stejně tak liberální demokracie se nestaly do dnešního dne trvalou konečnou zastávkou lidstva.

Sám autor postupně přecházel na pozice politického komentátora či programového podporovatele politických směrů a postupně volně přecházel z jedné politické úvratě svou jasnou podporou Ronalda Reagana k druhé politické úvrati opět svou jasnou podporou tentokrát Baracka Obamy. Ale to už je jiná záležitost.

Samotná myšlenka konce dějin k definitivnímu vítězství liberální demokracie, která se dále nebude vyvíjet a bude se o ní jen psát si kupodivu zaslouží pozornost. Ne že by platila celosvětově, politicko -ekonomický systém dnes zjevně velmi úspěšné světové ekonomické velmoci, tj. komunistické Číny již svou existencí, tím více pak konkrétní praxí její celosvětové prosazení jednoznačně vyvrací. A samozřejmě tak ji za všechny vyvrací i celá série neliberálních demokracií v Rusku, Maďarsku či Polsku…

Ovšem v samotném světě tzv. demokratického Západu platí bezezbytku a v rámci liberálního myšlení, ale i realizace stále více je posilována a čím dál tím více a čím dál tím ostřeji i chráněna.

A přitom…

A přitom byl Západ pro celý svět nositelem nového myšlení, nových idejí, které postupně svou poutavostí vedly k nápodobě zbývajícího světa: křesťanství, osvícenství, marxismus zahrnující postupně kromě skvělého rozvoje umění i vědy také postupným rozšiřováním svobod fyzických osob i politických subjektů…

Až do zmíněného pádu železné opony bez jakýchkoliv pochybností byl po politické, ekonomické i sociální a často i kulturní stránce vzorem pro svět a jeho myšlenky, a praktické činy přejímány všude, kam se jen dostala jeho povědomost. Tak tomu nepochybně bylo před třiceti lety a tato teorie na daném stupni tehdejších empirických znalostí a jejich vyhodnocení byla velmi přesvědčivá. Dnes však již mimo tento rámec neplatí.

V rámci bubliny „západního mainstreamu“ však platí již zmíněná tvrdá mantra, že žádné nové ideje, žádné změny v rámci liberální demokracie nepřicházejí v úvahu a Západ se plně věnuje jedinému boji za jeho zachování i za cenu narůstajícího napětí s centry autoritativního řízení.

Za celých třicet let snad naopak nelze zaznamenat kromě revolučního pokroku v technologiích, žádné nové teorie, které by zvažovali, že možná něco po liberální demokracii přichází. Filosofická myšlenka žádná, nic nového, nic povzbuzujícího, stále jedno a totéž, pokud ovšem za takové myšlenky nepokládáme deriváty typu transgenderismu, kultury umlčování, či účelového známkování podle porušování lidských práv dle voluntaristických vzorců rozdělující vnější státy na naše, čili demokratické a nezávislé, čili autoritativní.

Jedinou, nepochybně brutální myšlenkou, kterou Západ opakuje svým cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, jež nelze zajistit bez omezení použití fosilních paliv, a přeměny výroby energie výlučně z obnovitelných zdrojů ovšem rovněž za novou ideu pokládat nemůžeme, i když je brána v podstatě ideologicky jako nové náboženství. Je to opakuji opět, jen tentokrát silně dogmatizovaná koncentrace souboru technologických dramatických přeměn, jejichž konečným cílem nebude jako v minulosti při prvé až třetí průmyslové revoluci nebude v konečném cíli zlepšit každodenní životní i tím i lidskou úroveň

Nic jiného, nic hlubšího, žádná nová koncepce. Jen zásadní změna v technologiích na výrobu elektřiny, byť i za cenu pravděpodobného zchudnutí těch částí obyvatelstva, které se nebudou s to na této změně moci podílet a hlavně proti ní bránit. Po staletích a dvou tisíciletích, kdy určovala filosoficko – ekonomický směr světa a otevřeně řečeno i v rozporu s před třiceti lety převážně silně nejen politiky, ale i obyčejnými lidmi mimořádně optimisticky vnímaného světa nastolení barevné a bezkonfliktní teorie o finálním světě liberální demokracie, Evropa nenabízí po staletích a dvou tisíciletích, kdy určovala filosoficko – ekonomický směr světa, než jen pouhou číslici a sankce, když této číslice nebude dosaženo. Mimochodem, není to tak trochu Orwel?

Na čele tohoto světového hnutí chce být Evropská unie, jako průkopník nového světa, jakkoliv produkce CO2 se svými 8% je takřka nepatrná a beztak nic ovlivnit nemůže.

Takže Francis Fukuyama, pokud se týče vývoje liberální demokracie se absolutně nemýlil. Už žádná změna.

Řekl bych, že je správné, že prezident otázku Zeleného údělu nakopl. Rozhodně si nelze představit, že lze bez připomínek mlčet. A nejde rozhodně jenom o zařazení jádra mezi „čisté zdroje“ elektřiny. 

Asi tak.

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Je to neuvěřitelnjé, kam se ten svět řítí.

My prostě nemůžeme počkat, až vědci domyslí, jak se vypořádat s tou epidemií a další specialisté - jak například vytvořit nové typy akumulátorů na to, aby nový pohon do aut byl lacinější než ten dosavadní. A další specialisté dokončí otázku zefektivnění výroby jaderné energie včetně další vyšší bezpečnosti jejího provozu. 

My panikaříme (to je slabá náhražka slova "blbneme o 106") a uděláme všechno hned a bez vyzkoušení. Neuvěřitelné.

antoninsebek

Život přináší situace, u kterých si řeknete: "Kdybych toto napsal v nějaké knize, tak by mi to nezveřejnili, protože je to holý výmysl."

Bohužel je nejen česká společnost, ale společnost evropská a v některých částech společnost celosvětová svědkem událostí, o kterých bychom ještě před pěti lety mluvili jako o něčem nemožném. Nemožném ve smyslu neuvěřitelném, přesněji jako o neuvěřitelnjé hlouposti. 

Celosvětově mám na mysli u pandemili a také útok na Rusko. 

Evropané si K TOMU JEŠTĚ NAVÍC navršili onen zelený nesmysl. Ten hodlají uskutečnit v době, kdy jsme značně poškozeni právě tou nemocí. 

 

JiB

Tak ona "uhlíková neutralita" je hlavně nedosažitelná fikce, ke které se nelze dobrat jinak než "kreativním výkaznictvím".

Jak už jsem psal pod jedním článkem pana Fialy, emise CO2 vznikají jak při spalování fosilních zdrojů, tak i při spalování biomasy. Rozdíl mezi nimi je však zásadní. Zatímco biomasa, pokud by nebyla pokácená, by ty emise CO2 ze vzduchu vázala, tak ty fosilní zdroje nikoli. Takže faktický dopad spalování biomasy je co produkce CO2 min. dvojnásobný oproti fosilním palivům. Přesto se počítají emise pouze při spalování fosilních zdrojů, zatímco spalování biomasy se bere, že je tzv. "uhlíkově neutrální"... Vycházi mi z toho jediné. A to, že skutečný cíl je poněkud jiný, než ten deklarovaný.

Svého času ustanovili mocní tohoto světa skupinu vědců, která si říkala "Římský klub". Jehož jedním z výstupů byla studie nazvaná "Meze růstu" a z ní vyplynulo, že pokud by měla pokračovat spotřeba přírodních zdrojů na hlavu tak jak doposud a současně růst počtu lidí na planetě tak jak doposud, tak by poměrně záhy naše civilizace, tak jak ji známe, zkolabolovala.

Domnívám se proto, že skutečným cílem není snížení emisí CO2 z důvodů záchrany planety, ale snížení tlaku na spotřebu právě těch přírodních zdrojů. A toho lze docílit jen tím, že "zaříznete" (myšleno ne jen obrazně) právě ty, kteří jsou největšími "žrouty".

Přičemž se domnívám, že motivací není ani tak celospolečenské blaho, jako spíše to, aby těch přírodních zdrojů bylo dostatek hlavně pro ty vyvolené. Pro ty, kteří budou mít na ty novodobé "odpustky" (např. Emisní povolenky) a na ty extrémně drahé úsporné zařízení. Poddaný "pleps" se holt bude muset uskromnit.  Zatímco ti opravdu bohatí si i nadále budou létat svými soukromými tryskáči bez jakýchkoli omezení.

Tím ovšem netvrdím, že bychom neměli být šetrní k životnímu prostředí, ba naopak. Jen se domnívám, že se s námi nehraje férová hra a že skutečné cíle se od těch deklarovaných poněkud liší.

 

Mimochodem ono dění kolem COVIDu (včetně jeho zjevení se) mi tak nějak zapadá do možného řešení jednoho závěru oné studie "Meze růstu". Zejména pak povinné pravidelné očkování vakcínami schválenými ve zrychleném režimu. Ale samozřejmě se mohu mýlit a vše je křišťálově čisté tak, že křišťálově čistější být nemůže. Navzdory různým škarohlídům schovávajícím se za svou odbornost...