Konec světa uhlí se blíží

obrazek
3.2.2020 03:54
Obnovitelné zdroje ve světě už začínají dosahovat cen, ke kterým nepotřebují žádnou veřejnou podporu. To by mohlo urychlit konec uhlí a oslabit roli centrálních zdrojů. Jenže je tu i druhá strana rovnice, složená z těch, kdo si brání svůj starý dobrý kšeft.

Připravuji se na natáčení dokumentu o konci doby uhelné, a tak mě pochopitelně zajímá cenová konkurence obnovitelných zdrojů. Z letošního ledna pochází cenový rekord, když projekt první průmyslové solární elektrárny v Kataru vysoutěžil cenu v přepočtu 37 haléřů za kWh. Elektrárna má mít špičkovou kapacitu 800 MW a po dokončení roku 2022 bude poskytovat desetinu elektrické spotřeby v této pouštní zemi.

U Prahy bychom asi podobné ceny nedosáhli. Nejde jen o to, že u nás svítí trochu méně, ale světlé pouštní prostředí umožňuje nasadit oboustranné solární panely, které chytají i odražené světlo na spodní straně. Panely jsou umístěny ve velkých blocích na konstrukcích, které se naklánějí za sluncem. Jedním z cílů elektrárny, která vyroste 80 kilometrů od Dauhá, je snížení uhlíkové stopy chystaného mistrovství světa ve fotbale.

https://www.pv-tech.org/news/total-and-marubeni-team-up-on-qatars-first-utility-scale-pv-plant

Detaily o novém světovém rekordu v ceně solární elektřiny najdete také na českém portále Solární novinky. Investory elektrárny jsou katarská energetická společnost Qatar General Electricity and Water Corp (Kahramaa). Výstavby se ujme konsorcium francouzského Totalu a japonského Marubeni, které nabídlo elektřinu s celkovými náklady (LCOE) ve výši 0,0145 €/kWh (necelých 37 haléřů) po dobu 25 let. Total si už dříve dal podnikový závazek, že roku 2025 za ním bude 25 GW špičkového výkonu obnovitelné energie.

Není to poprvé, kdy ceny solární elektřiny z velkého zdroje zamířily do haléřové zóny. Už v roce 2018 byla v Portugalsku vysoutěžena cena ve výši 0,01476 €/MWh. Tehdejší světový rekord je tedy překonán stavbou, která zalehne dvěma miliony solárních modulů 1000 hektarů pouštní krajiny a bude na to potřebovat 500 milionů dolarů, to je něco přes 11 miliard korun.

Solární novinky radostně připomínají, že dosažená cena ve výši 14-15 €/MWh je hluboko pod cenami silové elektřiny obchodované na hlavních energetických burzách v Evropě (cca 50- 60 €/MWh). Vidí v tom důkaz, že solární energetika už dospěla do fáze, kdy v segmentu velkých solárních farem žádnou další formu podpory nebude potřebovat. Tento trend se začíná již projevovat například v Německu či Polsku, kde se budují středně velké FVE o výkonu několika megawattů zcela bez dotací.

https://www.solarninovinky.cz/15-eurocentu-kwh-brutalne-levna-solarni-energie-se-stava-realitou/

Přirozeně, že nízká cena solární elektřiny není všechno. Jak nás okamžitě poučí někdo z milovníků uhlí a jádra, slunce občas zajde za mrak a přenosové sítě to pak těžko snášejí. Avšak v jejich výkladu už nejspíš nebude zmínka o nejnovějších možnostech akumulace elektřiny a flexibilizace nabídky a poptávky.

O akumulaci u nás vyšel nesmírně zajímavý rozhovor s uznávanou autoritou Oliverem Schmidtem z Imperial College London. Byl v Praze na konferenci Smart Energy Forum a měl chvilku i pro novináře. Zašel jsem tam, ale protože jsem nečetl Schmidtovu čerstvou knihu Technological Learning in Energy Systems, kde sleduje „učící křivky“ v oboru obnovitelných zdrojů, brzy jsem se v tom ztratil. To Solární novinky jsou jiní střelci, a tak můžeme sledovat výklad detailně. Přetiskuje jej také portál TZB Info, další vynikající zdroj, který má tu výhodu, že zde snáze dohledáte podobné články z širšího než solárního okruhu.

https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/19742-kam-zamiri-ceny-baterii-a-jake-technologie-akumulace-energie-maji-nejvetsi-perspektivu

Profesor Schmidt v rozhovoru nejprve reagoval na studii agentury Bloomberg, která očekává do roku 2029 rozvoj stacionárních skladovacích systémů energie (SSE) na 300 GWh ročně. Vidí za tímto boomem SSE dva hlavní faktory. První je nutnost – bez baterek to s obnovitelnými zdroji nejde. Ale druhým je prudký pokles cen, za pět let na polovinu. Ještě v roce 2015 se platilo ve velkých úložištích 1000 dolarů za kilowatthodinu kapacity Li-Ion baterie, teď je to asi 500 dolarů. Jak dovozuje, při těchto cenách jsou již některé služby, například poskytování služeb pro regulaci frekvence, ekonomicky smysluplné bez dotací.

(Mimochodem, něco podobného by rádo dělalo i největší české úložiště elektřiny, které vybudovala C-Energy Planá, ale podle zprávy na TZB Info česká legislativa baterkám neumožňuje službu primární regulace frekvence.)

Ceny baterek půjdou dál dolů, a profesor Schmidt předpokládá, že teď mají největší šanci sklady elektřiny na bázi lithiových baterií, protože budou mít nejnižší srovnatelné náklady LCOS v aplikacích, které vyžadují vybití do 8 hodin, tedy v nejžádanějších službách. Zato akumulace vodíku je nejlevnější technologií pro aplikace, které vyžadují více než 4 dny na vybití. Přitom si hodně slibuje od výroby vodíku s energií z obnovitelných zdrojů.

Velká úložiště jsou něco jiného než auta, tam už prý Volkswagen kupuje baterky za cenu pod 100 dolarů na kilowatthodinu. K tomu se vyjádřil na konferenci v Praze Victor Schäfer, viceprezident pro výzkum německé bateriové gigafactory Tesvolt, která vznikla se státním přispěním v Sasku-Anhaltsku. Očekává, že přibližně 40 % penetrace elektromobilů bude dosažena celosvětově do roku 2030. V této souvislosti vzroste poptávka po bateriových článcích na 1200 GWh ročně do roku 2025. Tato obrovská poptávka po bateriových článcích vyvolá výrazné úspory z rozsahu výroby, které určitě umožní dosáhnout cenu pod 100 USD/kWh.

“Bod obratu” ve výrobě bateriových článků již byl podle Schäfera dosažen. Ale samotná cena nepředstavuje rozhodující faktor pro bateriové technologie. Důležitou roli budou hrát další důležité stránky jako je očekávaná životnost a účinnost, a ty se také neustále zlepšují.

https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/19823-expert-bod-zlomu-ve-vyrobe-bateriovych-clanku-jiz-byl-dosazen-co-bude-nasledovat

Vraťme se k síťovým službám. Baterky jsou jen jeden nástroj, jak si poradit s kolísavou dodávkou elektřiny z obnovitelných zdrojů. S další nabídkou podpůrných služeb sítím přicházejí obchodníci, kteří podnikají s flexibilitou na elektrickém trhu. Říkají si agregátoři. Potřebují znát všechny pohotové zdroje, tedy i sklady energie, a vedle toho si domluví partnery na straně spotřeby, kterým platí za to, že na výzvu přepustí část svých dodávek, například, když na čtvrt hodiny vypnou klimatizaci nebo odloží nabíjení aut. Vlastně se živí daty, a k tomu potřebují chytré sítě. Jenže to by někomu kazilo kšeft, jak popisuje agregátor Stanislav Chvála z Nano Energies.

Napřed k „potřebě“ nových bloků:

„Plánuje se na základě klasické bilance, že když staré zdroje odstavíme, budeme potřebovat stejnou novou kapacitu, abychom je nahradili. To je v zásadě výpočet s jasným zadáním. Pokud byste do toho chtěl zahrnout koncepty chytrých sítí, prosumerů, obnovitelných zdrojů a toho, jak je ovládáte, tak se stane analýza mnohem složitější. Navíc se bavíme o době třeba deset a více let dopředu. Proto raději děláme zkratkovitá rozhodnutí typu „postavíme nový blok“, protože je to jediný druh řešení, které známe. Ty ostatní věci jsou natolik tržně závislé a pro některé lidi natolik složité, že se je neodvažujeme odhadovat.“

A pak k těm chytrým sítím a využití akumulace a agregátorů pro poskytování podpůrných služeb:

„Všeobecná ambice je v Česku co nejdéle využívat současnou energetiku i kvůli tomu, že poskytování podpůrných služeb je v tuto chvíli velký zdroj peněz. Jakmile na trh vstoupí agregátoři a malá výroba, zvětší se trh i nabídka a sníží se cena podpůrných služeb. A jsou hráči na trhu, kteří kvůli tomu budou mít menší příjmy. To znamená, že využívání flexibility je technicky náročnější a zároveň to některým současným hráčům sníží příjmy. Tedy nic příjemného.

Systémy budou sofistikovanější a stávající hráči budou muset vyjít ze své komfortní zóny. Opustit to, jak provozují byznys teď a na co jsou léta zvyklí a fungovat jiným způsobem. Budou muset být komerčnější, učit se nové věci, využívat data, investovat do nových technologií, prostě celkově změnit přístup.

To, co je tlačí, jsou zatím převážně externí podněty, v tuto chvíli třeba zimní balíček EU. Ale v České republice vidíme, že pokud je nám přikázáno něco uvést do praxe, tak to opravdu zavedeme až v nejposlednější možný okamžik a změny oddalujeme, co to jde.“

https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/20085-stanislav-chvala-flexibilitu-najdete-vsude-s-chytrou-siti-nam-bude-stacit-mene-velkych-zdroju

Hlavně, když víme, proč.

(zf)

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zbynek-fiala

Díky za nápady, zaměřím se na to, Myslím, že nějaké užitečné soutěže v energetické úspornosti už jsou, ale málo se o tom ví. Stejně tak existuje státní poradenství pro zájemce o nízkoenergetické domy, jak jsem se dnes dozvěděl. Takže jsem o nich nevěděl, přestože se o věc intenzívně zajímám. Měli by pomoci novináři, to udělám, ale chybí mi i jejich vlastní komunikace k veřejnosti. Možná, že jsou jen proto, že být musí, ale tím má být jejich funkce vyčerpána.

luis

   Každý slušně vychovaný prorok, hlásá-li konec jednoho světa, třebas pozemského, obvykle slíbí nějaký jiný, třeba nadpozemský, věčný či jiný. 
   Proto jsem očekával, že k titulku "Konec světa uhlí se blíží"  (mimochodem, kouzelné titulky pana Zbyňka Fialy pro mě jsou - bez jakékoliv ironie - jedním z hlavních motivů, proč občas reaguji na jeho inspirativní články; pochopitelně titulek "Kdyby udeřily fabie" asi hned tak překonán nebude), najdu v obsahu článku podobné vize. Třeba že nás čeká (v našich zeměpisných šířkách)  "Začátek světa slunce", popř. "Začátek světa větru", eventuelně "Začátek světa vodíku, jádra, transportu energie (vyrobené v poledníkových šířkách a dopravené k nám), či akumulace energie".
   Myslím však, že nás čeká "Začátek světa pestrosti, zahrnující vše předchozí uvedené a mnoho dalšího".
To, nač upírám svoji pozornost více,  je to, zda za hlásáním jednoho "ideálního" světa není skryta jeho násilně či nepřirozeně prosazovaná existence "světa na umělé výživě či dokonce na drogách". A také na otázky správné (každé optimum je vlastně kompromis) míry nových technologií a jejich poměru.


   Hlavní je uvolnění cesty pro nástup nových světů (administrativní zjednodušení, nedeformování cen, nesankcionování jinak životaschopných technologií kvůli jejich jediné nevýhodě, často sporně argumentované...).
Stejně tak je klíčová pozitivní (zde třebas i finanční) motivace  pro nástup nových světů. Příklady raději ne, spíše nabízím námět k úvahám:

Soutěže o obec roku, certifikace výrobků, zadání diplomových prací, granty na aplikovaný výzkum, ocenění podnikatele roku v rámci obce, okresu, kraje, architektonické soutěže - to vše zanedbává energetiku, protože rezignuje na pozitivní energetickou motivaci. Třeba finanční odměna ani prestiž obce není prioritně svázána s tím, že obec je nejúspornější nebo energeticky zcela nezávislá a všichni její občané s novou výstavbou také. Kupř. ČEZ za nikoho nebude vyvíjet takové motivační iniciativy a podporovat odpojení svých klientů od sítě. Ale zájemci o výstavbu rodinného domku (a tedy zvyšující počet obyvatel obce a tím i daňové a jiné příjmy) budou zcela jistě brát v úvahu, že v rámci infrastruktury obce bude jejich rodinný dům úsporný podobně tak, jako už tam funguje nějaký další. Dosud i paní učitelka na vycházce s dětmi sice může ukazovat krásně upravenou obec, ale v žádném z dětí nezakoření podvědomí, že krásu obce dotváří i absence přívodu vysokého napětí, ani poznání o využití energii slunce, biomasy - a tyto děti budou přece řídit v budoucnu naši společnost (když si to neodnesou z dětství, na MBA jim to sice řeknou, ale to už bude pozdě).

 

luis

Máte naprostou pravdu, co se týká velké oblasti užití energie, kde je to problematické.

   O účinnosti spalovacích motorů jsem se zmínil hlavně proto, abych zdůraznil svůj názor, že ačkoliv různé principy využívání různých druhů energie mají napohled diametrálně rozdílnou účinnost (navic jedny jsou konstrukčně i provozně jednodušší oproti jiným)  o skutečném využití rozhodne teprve celková účinnost, úzká místa(zákon minima) a to, jestli uživatel platí jen užívání nebo i veškeré externality, popř. jak budou deformovány ceny. Z tohoto  názoru plyne mé přesvědčení, že pro velká města, kde žije rozhodující podíl obyvatel, bude platit jiný energetický model  (chcete-li "mix"), pro průmyslové podniky opět jiný model , pro venkov a okraje měst zase něco jiného. I podíl spalovacích motorů, hybridů, vodíkových aut či elektromobilů bude v našich zeměpisných šířkách hodně, hodně pestrý.Technologický pokrok a trh upřesní  ten správný poměr.

   S přenosem stejnosměrného proudu i s jeho transformací je to poněkud jinak. Od doby, kdy jsem montoval první krystalku, jsem byl připraven o mnoho iluzí. Kapacita vedení při přenosu střídavého proudu hraje pro určité kmitočty větší problémy než je samotný přenost ss proudu ("...Při přenosu elektrické energie ve velkém množství a na velké vzdálenosti se vyskytují při využití střídavého proudu některé technické a ekonomické problémy. Patří k nim především problémy stability chodu elektrické soustavy, velké zkratové výkony, nutnost kompenzace parametrů přenosů ap. V budoucnu se proto nedá ani vyloučit využití stejnosměrného přenosu velmi vysokého napětí, čímž by se tyto nepříznivé jevy eliminovaly. Podzemní a dokonce podmořské silové kabely už běžně stejnosměrný přenos zvládají...." , zdroj: https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/05/prenos_3.html )

   Stejně tak se ukazuje, že nutnost měnit SS proud na střídavý může za určitých předpokladů nastat  pouze u malé části finálního užití. Vždyť konečné užití elektrické energie se dá z praktického hlediska rozdělit velmi hrubě na zajištění mobility (tam určují technologie výrobci), na osvětlení na baterie(led žárovky), provoz málo náročných přístrojů na baterie (notebooky  televizory, apod.), ohřev vody a topení(provoz tepelného čerpadla)  a provoz náročných přístrojů s jednofázovým, frekvenčně řřízeným motorem či lépe elektronicky komutovaným ss motorem nebo topnou spirálou(mrazáky, vysavače, žehličky, pračky, myčky, sporáky).  

Na příkladu ostrovních domů, ale dnes sporadicky i u nově budovaných běžných rodinných domků vidíme, že pokud při omezení tepelných ztrát pokryjí ohřev a topení jiné zdroje než elektřina a pokud nejde o výrobní činnosti nebo náročné hobby (kde cirkulárku nahradí motorová pila apod.), není třeba ani vysoký příkon, ani třífázový proud. Znovu opakuji, že pro výrobní provozy nebo městské aglomerace takové  řešení v dohledné době možné není.

 

Zdeněk412

Ano, spalovací motory mají účinnost asi třetinovou, jenže elektromotory skoro 80%. Usměrňovače taky (jsou všude po Praze pro tramvaje kde rozvod je střídavy, ale trakce vždy stenosměrná) , ale měniče na střídavy proud jsou ve velkych výkonech nesmysl (ani by se neuchladily). A stejnosměrný proud se prostě nedá transformovat a tedy ani přenášet na vzdálenosti větší než pár stovek metrů, pak se ve vedení prostě ztratí .. ani v Praze nejde rozvádět pro tramvaje stejnosměrný proud, proto ty desítky usměrňovačů ..

luis

Pro pana Jiráska:
  Třikrát to vyšlo patrně proto, že to bylo důležité :-). Nic ve zlém, mně se takové věci stávájí občas také.
Způsoby přeměny (transformace)  stejnosměrného na střídavý proud, popř. naopak a účinnost těchto přeměn je velmi rozsáhlá(zde to nedokážu několika větami vysvětlit, ani v tom nejsem zběhlý),  ale dnes  už plně zvládnutá technologie a patří to k těm menším problémům. Navíc frekvenční měniče a spolu s nimi řídicí jednotky elektromotorů umožňují řízení otáček a výkonu u klasických střídavých motorů ale také u úspornějších typů (Třeba i u stejnosměrných elektromotorů nahrazuje klasickou komutaci s využitím uhlíkových kartáčů tzv. elektronická komutace kvůli vyšší účinnosti oproti střídavým motorům).
  Znalosti ze školních let jsou cenné, ale rychlejší orientaci v problematice by Vám usnadnilo, kdyby jste prolétl očima pár stránek, venovaných ostrovním domům a ostrovním elektrárnám. Amatéři i profící jsou čímani - prakticky to už zkoušejí, takže je z čeho(z průběžných výsledků) se učit. (viz též nezávazně třeba https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/20042-ostrovni-dum-s-fotovoltaikou-a-baterii ; http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=1126 ;  )ttp://www.ostrovnidum.cz/
A k účinnosti jen noticku na závěr: i spalovací motor má účinnost přeměny energie paliva v mechanickou energii jen zhruba třetinovou, další třetina jsou tepelné ztráty motoru a třetina ostatní. To nepočítáme účinnost získání, transportu a rafinace paliva. (přesto, dle mého názoru přetrvá vedle elektromobilů ještě hodně hodně dlouho).


klokan

     ,, Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,

sto ruků kopal jsem uhlí ...

                                            P. Bezruč, rozený Vašek.

,, ... v praméncích drátů nad městem plují,

v kavárnách divadlech,

nejraději nad stolem rodiny v radostná světla se rozsvěcují."

                                           Jiří Wolker.

 A dnes samozřejmě též.

,, Správná hospodyňka pro pírko přes plot skočí..."

                                                      Božená Němcová, rozená Panklová.  

 

                         

 Titulek článku se zdá být výstižný. Větší pravdivost by však  mohl mít při vypuštění z něj podstatného jména uhlí. Na základě jakého zadání tak zvaných elit NWO vlastně dochází ke zřejmé ostrakizaci uhlí a jiných fosilních paliv ? Můžeme se zřejmě nadít, že hlavně půjde o špinavé kšefty našich zhoubců, tedy světových velkokapitalistů, kdy dle jejich uvážení drancování přírody těžbou fosilí již nepřínaší a zřejmě ani v budoucnu nepřinese takové zisky jako doposud. Horníkům a naftařsko těžebním dělníkům, musí zřejmě naši kapitalističtí vydřiduši zaplatit za jimi odvedenou práci, větší obolus, než například nezletilcům v bývalém ,,Belgickém Kongu ", nahnaných naprosto zlovolně pod hrozbou smrti hladem na pro ně zničující  činnost spočívající v těžbě kamení s obsahem surovin nutných pro výrobu baterií do auto i jiných mobilů. Kapitalismu nyní vlastně odhaluje tu svoji pravou nejodpornější  všedrancující tvář, když nyní předstírá, že mu jde o chranu životního prostředí a ne o tupé jejich individuální zisky. Sice možná pochopili, že drancováním přírodních kromě ná zkracují život sobě i zlaté mládeži těmto jejich svých potomkům. Ovšem kdoví jestli něco ve své chamtivé zaslepenosti postřehnou okolnost tu, že i tento humánní základ jim též jest cizí.

   Zdálo by se tedy, že z hlediska přírodně kosmolegické budé dobré, že na naší planetě po dá se říci brzkém zániku lidstva, zůstane ještě trochu  uhlí, nafty či zemního plynu ( ten kupodivu našim kapitalistickým spasitelům včetně těch EU nevadí, protože přináší stále dobré zisky ), pro případné efektivnější využití než většinovým pouze spalováním.

zbynek-fiala

Jsem rád, pane Jirásku, že i bez potřeby dávat ve škole pozor máte potvrzení, že všichni kromě Česka jsou naprostí idioti.

Zdeněk412

Proč to vyšlo třikrát nevím.

Zdeněk412

Já jsem asi ve škole nedával pozor, ale jak se ukládá střídavý proud do baterii fakt nevím. Chápu, že z větrníků a soláru teče stenosměrný proud a ukládá se do baterií. Ale co dál, jak se dostane do střídavé sitě nechápu. Jistě může se s velkými ztrátami v měničích změnit na střídavý, ale tak velké měniče není možné vyrábět a ztráty jsou obrovské. Stejnosměrný proud prostě nejde transformovat a tak ani přenášet na větší vzdálenosti. A střídavý proud prostě není možné uložit do baterek. Je to fyzika, s tím nic neuděláme, prostě nám všichni asi jen lžou ..

Zdeněk412

Já jsem asi ve škole nedával pozor, ale jak se ukládá střídavý proud do baterii fakt nevím. Chápu, že z větrníků a soláru teče stenosměrný proud a ukládá se do baterií. Ale co dál, jak se dostane do střídavé sitě nechápu. Jistě může se s velkými ztrátami v měničích změnit na střídavý, ale tak velké měniče není možné vyrábět a ztráty jsou obrovské. Stejnosměrný proud prostě nejde transformovat a tak ani přenášet na větší vzdálenosti. A střídavý prou prostě není možné uložit do baterek. Je to fyzika, s tím nic neuděláme, prostě nám všichni asi jen lžou ..

Zdeněk412

Já jsem asi ve škole nedával pozor, ale jak se ukládá střídavý proud do baterii fakt nevím. Chápu, že z větrníků a soláru teče stenosměrný proud a ukládá se do baterií. Ale co dál, jak se dostane do střídavé sitě nechápu. Jistě může se s velkými ztrátami v měničích změnit na střídavý, ale tak velké měniče není možné vyrábět a ztráty jsou obrovské. Stejnosměrný proud prostě nejde transformovat a tak ani přenášet na větší vzdálenosti. A střídavý prou prostě není možné uložit do baterek. Je to fyzika, s tím nic neuděláme, prostě nám všichni asi jen lžou ..

Zdeněk412

Doplněk : Větrníky vyrábějí v generátorech (alternátorech) střídavý proud a ten se přivázuje k síti. Ale střídavý proud nejde uložit nijak, musí se usměrnit a potom lze uložit do baterek. Ale co dál - viz výše.

Jiří Volný st.

To tedy určitě! Haléřové položky za kWh v Kataru, tak to nás určitě potěší! Schválně se mrknu na poslední vyúčtování elekřiny od mého dodavatele, tedy ČEZu. Pokud to ovšem Zbyněk Fiala nemyslí tak, že i milion haléřů je také jenom haléřová položka.

Nikdo nepochybuje o tom, že využívat obnovitelné zdroje je správné a lepší než pálit například uhlí. Pokud by tehdy nedalo 6% eko-nadšenců svůj hlas Bursíkovi s podporou administrativních EU nařízení, tak jsme mohli mít na spoustě vhodných střech soláry a minimálně neplatili nemalé částky anonymním příjemcům, módně beneficientům, z Kajmanských ostrovů, Baham a Wall streetu, ale našim drobným solárním zemanům. 

Jiří Volný st.

Vrtá mi hlavou, proč jen ti hloupí Němci staví Nord stream 2? Vždyť emise CO2 ze zemního plynu jsou jenom dvakrát nižší než emise z uhlí. Ještě nemají plynovod dostavený a už ho začnou bourat?

Papír snese všechno. Navrhuji obcím, které mají na svém katastru hodně lesů, aby si zpracovaly odhad počtu stromů, vynásobily to spotřebou CO2 jednoho stromu a porovnaly s množstvím CO2, vypouštěným obyvateli do ovzduší. Věřím, že existují i obce, jejichž lesy pořerou desetkrát více CO2 než ho vypustí. Už dnes plní Zelený úděl na 1000%.

A co Pražáci? Ti jsou na tom fakt blbě, odhaduji tak asi 1,5%. Proto se ani Gréta do Prahy příliš nehrne.