Ladislav Žák: A už je to tady zase…

obrazek
30.1.2014 12:30
Musím říci, že jsem už v životě viděl leccos a jsem dostatečně otrlý i cynický. Přesto mne prezidentův proslov při jmenování vlády doslova zvedl ze židle, a pak jsme s manželkou jen tiše zírali.

Když jsem se trochu vzpamatoval ze šoku, vzpomněl jsem si na starý vtip, který říká, že kdo umí číst a psát, je gramotný, kdo to neumí, je negramotný - a ten, kdo umí jen jedno, je odborník. V tomto ohledu je jistě nový premiér významným kandidátem na odborníka, protože je zřejmé, že neumí psát. Prezident pasoucí po odbornících ve vládě může být jistě spokojen, byť zlé jazyky tvrdí, že se během minulé politické praxe prokázalo, že dotyčný kandidát na odborníka neumí ani počítat.

Vybavila se mi rovněž pasáž z románu Karla Poláčka, kdy cukrář Svoboda, upomínkovaný hokynářem Vendelínem Bajzou k zaplacení dluhů, odpověděl dopisem, ve kterém se ohradil kvůli nesprávnému oslovení. Mladý Péťa Bajza, který si dopis přečetl, v něm nalezl strašné hrubky a červenou tužkou pravopisné chyby podtrhl a připsal: "Vnější úprava písemné práce - Méně úhledná; Pravopis: 5.“ Dopis vrátil. Následoval konflikt mezi oběma hokynáři, ve kterém podstata věci – dluh - se stala vedlejší záležitostí.

Přiznávám bez mučení, že jsem si až do dnešního dne myslel, že podobné ceremoniály, jakým je jmenování vlády na Pražském hradě, se provádějí veřejně před televizními kamerami proto, aby se posílila vážnost České republiky a jejich ústavních činitelů, bez ohledu na politickou orientaci, nejen v očích české veřejnosti, ale i v zahraničí. Podobný názor měla i moje choť.

Měli jsme tento názor i přes to, že nám bylo při přenosu slavnostního ceremoniálu kolem vyzdvižení korunovačních klenotů jasně naznačeno, že některým ústavním činitelům je úplně jedno, co si o nich lidé doma i ve světě pomyslí.

Asi nás už měla varovat i dřívější prezidentská eskamotáž s plnicím perem, náhle nemocní nebo v cele internovaní poslanci při volbě prezidenta, koloběžka jako dopravní prostředek na Hradě nebo prostřelené prezidentské letadlo, ale naše prosté duše občanů se stále chtěly občerstvit pohledem na něco důstojného, co by se dalo spojit s Českou republikou a jejími představiteli. Něco, zač bychom se nemuseli stydět.

Nevyšlo to, byli jsme svědky toho, jak námi i Českou republikou prezident s premiérem pohrdají, jak jim důležitý státní akt posloužil jenom jako plácek k hokynářské tahanici o tom, kdo koho poníží více. Je těžké říci, jestli zvítězil pologramotný dopis nebo jeho komentování před veřejností, která - snad alespoň zčásti - očekávala cosi státnického. V každém případě zaplakala pověst a důstojnost České republiky, o kterou mělo jít především.

Bohumil Hrabal psal o „neuvěřitelném, které se stalo skutkem“, a Viktor Černomyrdin říkal, „ještě nikdy v životě to tady nebylo, a už je to tady zase…“ Nám s chotí nezbývá než říci, že to bylo hloupé, arogantní, ponižující a bylo toho dost. Je těžké být dobrým občanem státu, který dehonestují jeho ústavní činitelé v přímém přenosu. Za „bonmot“ to celé může označit skutečně jenom opravdový odborník nového střihu…

ladislav-zak
Krizový manažer. Absolvent Fakulty strojního inženýrství ČVUT Praha a Právnické fakulty Vysoké školy privatizace a podnikání v Moskvě. Další studia na MFF UK Praha, VŠST Liberec, doktorandské studium ČVUT a vědecká aspirantura na Vysoké škole privatizace a podnikání v Moskvě u profesora Vitalije Koškina.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Já jsem pana Miloše Zemana volil a volil bych ho zase (pokud by byli stejní protikandidáti, nechám si rezervu pro nějakého Mesiáše Bezchybného). Ale proti Vašemu článku v podstatě nic nemám, protože jste vzpomněl také některé eskapády Starého Veškrny i Václava Klause.

Pro odlehčení přidám jedno úsloví, kterého je autorem také pan Bohumil Hrabal. Můžete je používat, zní takto: "Už jsem viděl v životě ledacos. Převrácenej komediantskej vůz i blít koně v barvách francouzské trikolory. Ale (a tady můžete doplnit např: "takhle hloupě napsaný dopis od premiéra" nebo "takové jmenování vlády na Hradě"), to jsem ještě neviděl. Konec citátu.

Bohužel také konec legrace. Tato vláda neustále slibuje hospodářský růst. A vida, už se objevila první možnost to opravdu rozjet! Samotná  Firma Baťa (jak jste mohli zaregistrovat) hodlá přesunout výrobu obuvi z Číny do svého závodu v Dolním Němčí! Ten závod jí byl vrácen formou majetkového vyrovnání, ale postupně v něm výrobu silně snížila a přesunula do Asie. Zařízení je k dispozici, materiál také, zřejmě i odbyt.

A nyní ta pointa: NEJSOU LIDI. Copak o to, nezaměstnaných je dost a určitě i šikovných na to, aby se mohli rychle zapracovat v montovně. Ale ve velkém a na lince vymakaný kožený škrpál v rodné zemi pana Bati? Ani náhodou!  Poslední učni v obuvnictví (a můžete si místo toho doplnit řadu jiných odvětví s vysokou přidanou hodnotou) vyšli z učňovských škol před 23 lety. Letos budeme oslavovat Čtvrtstoletí Vítězství Kapitalismu (Vítězný Únor naruby) a učňovské obory byly dvou až tříleté. Dostatek lidí do montoven seženete kdekoliv od Ukrajiny na Východ. Za českou minimální mzdu budou makat i o svátcích.

Parafrázuji budovatelskou píseň z let padesátých: "Teď, když máme, co jsme chtěli...", na pracák jdem zvesela. Jestli na tom Čest práci každé (včetně rukodělné) přece jen něco nebylo ...   Už jsem viděl v životě ledacos ........ Ale takhle nepodložené vládní slibování ještě ne. Sobotka umí šáhnout do státní kasy, to už prokázal. Ale vyškolené lidi tam nenajde.