Merkelová zkrátila státní návštěvu v lidové Číně

Jednáním s nejvyššími čínskými představiteli, umělci, intelektuály a obhájci lidských práv věnuje jen šest řádek. V nich pouze konstatuje, že na pořadu byly i kritické otázky týkající se dialogu o lidských právech a ochrany duševního vlastnictví. K mezinárodním otázkám nezaujímá žádné stanovisko. Většina pak je věnována návštěvě Sečuánu a stejnojmenné provincie, kde obdivuje její ekonomický rozvoj na kterém se význačně podílí Německo. Vyzdvihuje zde, že jde o zcela speciální místo, které z rozhodnutí Teng Siao-pchinga bylo rozhodnuto před čtyřiceti léty, že z třiceti tisícové rybářské vesnice byla vybudována metropole s více jak dvaceti miliony obyvatel. Na jejím zprůmyslnění se přitom obzvláště podílely různé německé podniky, které zde zavedly světovou produkci. Šencen se tak v poslední době stal střediskem digitalizace, kde se rozvijí výzkum a uplatňování umělé inteligence. V tom vidí Merkelová velké možnosti pro kooperaci mezi oběma zeměmi a rozvíjení hospodářské spolupráce.

Problémem však je jak poukazují německé sdělovací prostředky v opatrnosti při jednání o ekonomických vztazích, kdy mnozí průmysloví manažéři mají obavu ze současných represí vedených pod heslem bojem proti korupci. Němečtí podnikatelé si stěžují, že přes všechna ujišťování chybí stabilní rámcová ujednání, protože jejich čínští partneři tápají v nejistotě, jaké by to pro ně mohlo mít důsledky. To vytváří zásadní překážku „strategickému partnerství 21.století“ o které usiluje Německo. Angela Merkelová čínského státního a stranického šéfa upozornila, že „svět se mění stále rychleji“ a na to je nutno reagovat. Proto se považuje za jistý pozitivní signál oznámení čínského vedení, že od začátku příštího měsíce se snižují podstatně cla na importovaná auta a náhradní díly což je perspektivní pro německé výrobce. Merkelová hodnotí tento krok za užitečný pro postupné otevírání čínského trhu a z toho plynoucího rozvoje vzájemných vztahů.

Tento vývoj je odrazem současné politiky státního a stranického šéfa Si Ťin-pchinga, který zahájil přestavbu Číny v moderní autokracii. Odrazilo se to i při projednávání žádosti obhájců lidských práv, aby Merkelová vyjednala pobyt v Německu vdově po nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-povi , který v loni zemřel po mnohaletém vězení. Tento spisovatel a literární kritik po vzoru naší Charty 77 se stal spoluautorem čínské Charty 08 za kterou byl odsouzen k jedenáctiletému trestu. Padesáti devítiletá Liou Sia je již osm let v domácím vězení, ale čínský premiér zaujal k této žádosti vyhýbavé stanovisko.

Jednání budou v červenci pokračovat v Německu mezivládními konzultacemi .Cílem má být najít příslušná řešení problémů jak v oblasti vzájemných ekonomických vztahů tak mezinárodní spolupráce na které bylo nyní málo času. Ta zřejmě nebudou jednoduchá, protože jak upozorňuje list Huan Šuši-bao, „Německo se bude muset vyrovnat s novými realitami a odhodit vůči Číně západní ideologické a geopolitické bariéry z let studené války“.