Migrace v minulosti a jak se bránit

hunové
11.1.2016 10:29
Zástupcům obou táborů – podprovatelům a odpůrcům multikulturalismu i na městské úrovni Kolína nebo obce Králíky, se nabízí poměrně jasný seznam argumentů, které mohou dát podnět voleným a nevoleným zástupcům lidu si konečně uvědomit, že obyčejný lid má často větší smysl pro realitu než politici, nebo samozvaní lídři, či dokonce aktivisté v zemi s největším počtem herců a podobných uměleckých profesí v Evropě, možná i ve světě, nejenom v přepočtu na obyvatele, ale aktivních i v politice. Jako každý, tak tento podnět má své kořeny v historii, evropské a tím i národní.

Co se týče Evropy je nesporné, že Evropa již v minulosti měla demografický problém. Uvádím pouze tři z mnoha příkladů. 1) Polovina 14. století a mor. V jehož následku vymřela třetina Evropy. 2) V zemích českých za doby husitských válek umřela minimálně jedna třetina obyvatel. 3) Komu to nestačí: Historie třicetileté války mluví sama za sebe. Co tím mám na mysli?

Za prvé: Argument o výmírání Evropy, který používají příznivci multikulturalismu a nekritičtí podprovatelé islámských ostrovů a ostrůvků v Evropě a české kotlině, je neudržitelný ve věcné diskusi. Za druhé: Po každém vymírání v Evropě a českých zemích došlo k zevstupu společnosti, protože právě vymírání paradoxně pomohlo chránit kulturní hodnoty. Za třetí: Problémy, které prý mají podnikatelé, nebo SRN s nedostatkem pracovních sil, se velice podobají problémům 18. století. Tenkrát musela vláda zvládnout adaptaci lidí schopných obdělávat půdu a transformovat tyto schopnosti do schopností potřebných v průmyslu a životě ve větších populačních centrech, městech. Z těchto důvodů vznikla například školní docházka a výchova v jednom kulturním prostředí.

Co se týče víry a s ní spojených problemů, situace je následující. Uvedu pouze tři téze.

První teze: Soužití zcela odlišných kultur, hodnot a systémů (rodina, klan, stát apod.) nemůže být bez konfliktu. Tento argument platí pro všechny občany, politiky a lídry, pokud chtějí posuzovat a rozhodovat bez emocí a věcně. Druhá teze: Interreligiózní problematika. Tu představují Sunnité a Šiíté, reprezentující nejenom Korán, proti kterému nic nemám, ale především nepřekonatelný rozpor zakořeněný v teokratickém systému. Tento rozpor je objektivním nebezpečím konfliktu, který představuje mnohem větší nebezpečí, než opravdoví, nebo virtuální teroristi. Nebezpečí je o to větší, že se jedná o nesmiřitelné a velké skupiny, do kterých je vstup nepovolaným (nevěřícím, policistům a podobným bezpečnostním složkám) zakázán, nebo složitý. Pro stojící mimo tyto skupiny není možné nebezpečí identifikovat a vidět. Konspirace, koupě důvěry a podobné nabídky společnosti, která se řídí bezbřehou svobodou bez jasně a konkrétně definovaných hodnot, individualismem bez základní znalosti historie, a závislostí na konzumu, nemají v těchto skupinách šanci na udržitelný úspěch. Naopak: dělají nás směšnými, dokazují naší zbabělost se aktivně bránit a provokují k testování, kam až mohou jít. Třetí teze: Vintřní konflikty mezi Sunnity a Šiíty budou objektivně eskalovat. Bude-li ČR mít ostrůvky, nebo dokonce ostrovy představitelů religiozních rozporů na svém území, musí počítat s touto skutečností. Ta představuje zjednodušeně řečeno, konflikt v budoucnu. V něm se setkají věřící a žoldnéři. Máme armádu, která může bojovat za cizí majetek, nikdy ale za národ bez hdnot. Historie dokazuje, že žoldnér málokdy vyhrál nad věřícím. Toto varování platí pro odpovědné občany, již kvůli vlastním dětem, které jsou jaké jsou.

Co se týče ČR a EU a vice verza není pochyb o tom, že jak národní, tak i evropské instituce (především parlamenty, nevládní neziskové organizace a podobné struktury) jsou nekompetentní a nemají žádnou sílu vládnout a ovlivňovat procesy, kterými jsou sami ovlivňovány. Tak jako Římskou říši rozrušili Germáni, protože říše ztratila vitalitu, sílu a možnost se bránit, tak i EU a s ní jednotlivé členské státy budou rozrušeny, překročí-li ztráta vitality, síly a ochoty se bránit bod nenávratu. Osobně si myslím, že EU tento bod již překročila. ČR má pořád ještě šanci si uvědomit, co je ve hře. EK rozhoduje o něčem a o státech, které ji jž neposlouchají. Příklad Polska, Maďarska a Slovenska potvrzuje toto zjištění. Hrozba uvalení kontroly EK nad Polskem, vyhrůžky premiéru Ficovi další veřejnosti málo známé, jsou reálné. K čemu to může vést, ponechám představě čtenářů.

Co se týče odpovědnosti každého z nás konstatuji tři skutečnosti. První skutečností je, že nejvyšší odpovědností rodičů je péče o své potomky a rodiče. Teprve potom následuje v hierarchii odpovědností, odpovědnost za obec nebo stát. Tam kde je to tradicí, odpovědnost za klan. Druhou skutečností je, že jsme doposud v žádném referendu, anketě nebo volbách nerezignovali na tuto hierarchii odpovědností. Je tomu proto, že taková rezignace by byla proti zákonům přírody a pokus politiků a aktivistů o rezignaci na tuto hierarchii by je zcela a u všech tak zesměšnil, že by Švejk měl zcela určitě a brzo novodobé pokračování. Třetí skutečností je nepopiratelná pravda, že pravda a láska ještě nikdy v historii nezvítězily nad lží a nenávistí. Není potřeba hledat v historii, stačí si připomenout posledních 25 let demokracie. Kdo se umí podívat za oceán uvidí, že ani USA migraci nezvládly. Proč by měla být ČR úspěšnější nevím. A nedovedu si takový úspěch ani představit.

Z uvedeného krátkého výčtu argumentů vyplývá, že chceme li zabránit nepokojům v generaci našich vnuků, nebo dětí, je nezbytné si uvědomit, co opravdu chceme, kdo jsme a co je smyslem našeho bytí. Jestliže si to nezačneme sami uvědomovat a definovat, protože to politici za nás stejně neudělají, výsledkem bude islamizace společnosti, růst její intensity a konenčá výhra Islámistů nad námi. To ne proto, že by islám byl lepší nebo silnější, ale proto, že jsme byli slabí a neochotní bojovat za to, co potřebujeme k našemu bytí. Jsou to především kulturní hodnoty. Obviňovat islám nemá smysl, ani teď, ani v budoucnu. Obviňování ruší dialog. Je naší občanskou povinností vyvolat dialog se všemi, kteří mají potřebu v existenci svého národa a chtějí s námi žít. Je naší povinností odhalovat tak zvané politicky korektní lhaní na všech úrovních. Diskuze nikam nevede, především v duchovně prázdné společnosti.

Vítat v Evropě, ČR a Králíkách v představitelné budoucnosti poražené vrahy a teroristy například tzv. Islámského státu na základě falešné, vynucené solidarity, a nikde nedefinovaných hodnot, by se v takovém případě rovnalo popírání historické zkušenosti a vlastizradě. Vrahové a teroristé po prohrané bitvě nemohou očekávat soucit (formou migrace, azylu, rodinného sloučení apod.) na základě křesťanských hodnot ani v ateistické zemi, za kterou se považuje ČR. Podporovat transformaci poražených do vítězů nad námi samými je proto neobhajitelné. Podporovat staré, nemocné a sirotky v nouzi je zcela něco jiného. Takovým podpůrcům, takové pomoci a takové zemi pomáhá Štěstěna. Ladislav Klíma, Frank Lloyd Wright a Karel Havlíček Borovský nám zanechali radu: “Stupeň úcty ke stáří udává stupeň ušlechtilosti a pravé ceny u všech národů a kultur.” “Stejně jako je lepší k pálení staré dřevo, k projížďce starý kůň, ke čtení stará kniha a k pití staré víno; je třeba si přát mít staré přátele.” “Jsou kupříkladu vlády, které se proti rozličným svým provinciím zcela jinak chovají, a sice tím spravedlivěji a šetrněji, čím probuzenější je národ, čím důrazněji jeví touhu po svobodě. Čím více se národ podrobuje ve všem do libovůle vlády, tím nešetrněji se s ním nakládá.” Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.