Miroslav Němec: V České republice dnes každý desátý občan živoří!

obrazek
13.11.2013 11:38
Otřesným výsledkem porevolučního „budování kapitalismu“ v České republice je ztráta řady výhod, které dělníci a ostatní pracující získali za posledních 113 let a úředně potvrzená chudoba milionu českých občanů. A to je alarmující!

Dnes, tj. 12. listopadu 2013, se pod záštitou předsedy Senátu České republiky, pana Milana Štěcha, konala v Senátu Parlamentu České republiky významná konference pod názvem „Chudoba v České republice“.

Úvodní slovo pronesl sám předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch a dále, v prvním panelu, nazvaném „Chudoba jako sociální problém v české společnosti“, byly prezentovány přednášky Martina Potůčka na téma „Chudoba a veřejná politika“, Jana Dobeše „Chudoba jako sociální problém“, Daniela Gerberyho „Hranice chudoby a lidská důstojnost“ a Libora Prudkého „Bezdomovectví, bezdomoví, anómie jako základ chudoby“. Celý tento blok moderoval bývalý předseda vlády a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla.

Ve druhém panelu, nazvaném „Regionální distribuce chudoby“, moderovaném Liborem Prudkým, byla prezentována vystoupení Ilji Hradeckého na téma „Diference bezdomovectví mezi regiony“, Tomáše Tožičky „Ostrovy bohatství v moři chudoby“, Tomáše Sirovátky „Chudoba a deprivace dětí“, Martina Šimáčka „Regiony a začleňování“ a Petra Dolínka „Bezdomovectví v Praze a nástroje samosprávy“.

Ve třetím panelu „Chudoba v práci“, který moderoval rovněž Libor Prudký, zazněla vystoupení Vladimíra Špidly „Chudoba v práci“, Ilony Švihlíkové „Makroekonomické souvislosti chudoby“, Pavla Janíčka „Některé otázky chudoby pracujících a postoj ČMKOS“ a Jaroslava Mullnera „Vliv chudoby na vzdělávací systém“.

Je třeba otevřeně říci, že byť volby pro českou levici nevyzněly zcela přesvědčivě, začíná se „blýskat“ na lepší časy, neboť to, o čem se již celá léta hovoří „v podhradí“ dnes poprvé zaznělo i na místech nejvyšších, dokonce v Senátu Parlamentu České republiky, a zde uvedené údaje může jen těžko někdo zpochybňovat. Mimo jiné, zde bylo konstatováno, že chudoba je velmi palčivým problémem současné české společnosti, který se přímo týká milionu českých občanů a je velmi závažným problémem rovněž proto, že statisíce dalších našich občanů, zejména důchodců, žen samoživitelek, dětí a dalších ohrožených skupin, se nachází jen velmi těsně nad „hranicí chudoby“ a situace se dále zhoršuje. V tomto směru vedla velmi podnětnou řeč i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která hovořila nejen o důchodcích, matkách samoživitelkách, ale i o omezení valorizace penzí, zdravotní péči a dalších problémech a tato „úsporná opatření“ Miroslava Kalouska a bývalých pravicových vlád označila jako „zjevnou amorálnost“.

Dále zde bylo konstatováno, že v současné době žije v České republice zhruba 30.000 tzv. „viditelných“ bezdomovců a dalších 100.000 tzv. „skrytých“ bezdomovců a obrovským problémem je i skutečnost, že zhruba dalších 4,5 % obyvatel České republiky, kteří řádně pracují na plný úvazek, žijí rovněž pod hranicí chudoby, neboť jim je vyplácena pouze minimální mzda, ze které mají obrovský problém zaplatit i nájem za užívaný byt, natož uživit rodinu.

Zajímavé rovněž je, že česká – již dlouhodobě účelově pravicově laděná média – nepřinesla o této významné konferenci „na nejvyšší úrovni“ doposud ani slovo. Myslím si, že jak organizátory, tak i vystupující na této konferenci, je nutno pochválit, minimálně za to, že dnes prolomili bariéru mlčení našich nejvýznamnějších institucí k těmto problémům a v zítřejším tisku uvidíme, co se tam o této významné konferenci objeví.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

Paní Zavoralová, máte samozřejmě pravdu. Zejména oceňuji Váš výrok v posledním diskusním příspěvku,,  Všechny tyto věci je dobré nezapomínat“. Zde jste dle mého názoru vlastně trefila pověstný hřebík přímo na hlavičku. Za velmi znepokojivý jev současné společnosti totiž lze právě považovat hrozící ztrátu tak zvané historické paměti u mnohého občanstva, které hlavně z důvodů existenční nejistoty, žije pouze dneškem. Lze jen doufat, že NWO cenzoři nepřistoupí i k selektování dějin. Dnešek tedy 15. Listopadu, můžeme považovat za den poukázání na nesmyslnost válek, viz. například  vzpomenutí demonstrací občanstva v USA z 15. 11. 1969 proti masakru ve Vietnamu. Lze toliko, dodat, že dne 15. 11. 1812 končila bitva u Krásného, po jejichž výsledku snad geniální válečník Napoleon Bonaparte začal po dalším bitevním debeklu, který se svými vojsky utrpěl při ústupu od Moskvy, přehodnocovat své dobyvačné priority.

 

 

libuse-zavoralova

 

 

libuse-zavoralova

A.M., A.W.: Doufám, že jsem napsala celkem jasně:" mnozí dnešní bezdomovci."  Tedy mnozí- neznamená všichni. Jinak vím z mého okolí z té doby o dvou případech lidí, kteří nepracovali a byli - v jednom případě odsouzen za příživnictví, neboť neprokázal zdroj svého příjmu. Nicméně se jednalo o stejný typ člověka, jakého bychom dnes mohli potkat sedícího na chodníku. V druhém případě to byl pokus o kriminalizaci  evangel. faráře, kterému byl státní správou odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské služby, neboť se st. správě zřejmě nezdálo dosti bezpečné jej nechat mluvit před veřejností, a do doby, než nastoupil práci v kamenolomu, (pouze tam mohl být zaměstnán) mu ze stejného důvodu hrozilo totéž. Myslím, že je vždycky pro dobro věci uvádět pravdu celou.

A.W.: Souhlasím, že nelze srovnávat životní úroveň roku 1915 a roku 1964. Ale srovnávát  životní úroveň roku 1964 u nás s tou, která byla o pár kilometrů dál za naší západní hranicí jistě jde.

Všechny tyto věci je dobré nezapomínat, nicméně problémy, které dopadly na mnoho lidí změnou systému po roce 1989 jsou  jistě velmi vážné.

heriot

Paní Zavoralová, když srovnáváte léta rok 1964 s dneškem, stran aut, televizí, ledníček, zboží v obchodech,  atd., tak jako byste srovnávala rok 1964 rok s 1915...tato srovnávání jsou totiž velice ošidná, člověk si snadno naběhne, že? :-)

Osobně bych raději uskrovnil obědy při šetření na boty, ale v teple domova, než chodil kolem popelnic a spal ve křovích, jak už to potkává desítky tisíc našich spoluobčanů.

 

 

klokan

Paní Zavoralová,nechci Vás samozřejmě brát za každé slovíčko ve Vašem jinak pěkném diskusním příspěvku, ale chtěl bych podotknout, že mnozí z Vámi zmiňovaných dnešních bezdomovců, se tehdy buď se ještě ani nenarodili, či právě navštěvovali školní škamna. Pamatuji si stejnou ČSSR jako Vy, ovšem nevzpomínám si, že by toliko nepracovat bylo tehdy trestné. V tehdejší Ústavě bylo občanům zaručeno právo na práci. Tehdejší trestní zákoník účinný od roku 1961, sice obsahoval skutkovou podstatu trestného činu příživnictví dle § 203, naplnění její subjektivní stránky, si však vyžadovalo jednak úmysl, vyhýbat se soustavně poctivé práci a současně si ještě prostředky k obživě opatřovat buď prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem.

     Argument, který uvádíte v poslední větě, si lze přečíst též v mnohých dalších diskusních příspěvcích, zejména však diskutujících, majících pravicové smyšlení. K této pravicové pravdě spočívající v bodu A, však nesmí chybět levicový bod B, že právě v kapitalistické společnosti sužované krizemi, v důsledku vzrůstající dlouhodobé nezaměstnanosti, existují  mnohem početnější skupiny lidí, kteří i když pracovat chtějí, práci si však marně hledají a na hranici chudoby se tak ocitají ne vlastní vinou . Pociťují tak mnohem vyšší majetkovou deprivaci, než bylo lze mnohým zažívat v tehdejším období vzpomínaného reálného socialismu, který však skončil již téměř před čtvrtstoletím. Jak by se dále vyvíjel, nyní můžeme toliko spekulovat.

libuse-zavoralova

Pane Moskalíku, myslím, že papiňák ještě moc nesyčí. Když jsem byla na střední škole (1964-68), musely jsme s mámou vyjít ze 700.-Kč  na měsíc. Když jsem si chtěla koupit nové boty, dva měsíce jsem nechodila na obědy. Ale věřím, že se v té době měli někteří celkem dobře i když ne o moc. Je pravda, že chudých bylo méně než dnes a nikdo nemusel bydlet na ulici. Lidé žili střídměji, na auto, televizi nebo vysavač moc lidí nemělo. Ostatně v obchodech toto zboží bylo v porovnání s dneškem velmi omezeně. Dnes jsou na tom nejhůře lidé, kteří nemají své bydlení a za nájem dají podstatnou část svého důchodu nebo příjmu. Píšu svou zkušenost na dokreslení té minulé doby socialismu. Bylo by dobré také říci, že mnozí dnešní bezdomovci by tenkrát seděli v base, protože nepracovat bylo trestné. A v každé společnosti byli, jsou a budou lidé, kteří prostě pracovat nebudou, protože se jim z nějakého důvodu pracovat nechce a volí raději sezení na chodníku.

klokan

   Zda-li zdejší mediální manipulátoři skutečně o předmětné konferenci řádně informovali, zůstává ve hvězdách. Stupňující se pauperizaci společnosti si však dotyční uvědomují a honí si v tomto ohledu svá mediální trika. Chudnoucí důchodci již neopovrhnou ani kuřecími separáty v dietních párcích. Nyní nejen jim, věhlasný nutriční reportér TV  NOVA pan Hruška, již nabízí recepty na nadívané kuřecí kůže, jako přílohu k této delikatese prý servíruje z těchto polotovarů i chutné lupínky ( po anglicky nazývané  chipsy). Nuže zvykejme si .Lépe již bylo, bude toliko hůř. Chudoba zřejmě cti netratí.Dříve platilo úsloví co Čech to muzikant. Nyní se přetransformovává na ,, Co Čech to kuchař“. Na valorizaci důchodů o 45,(slábnoucích) Kč, vyzraje naše finančně oligarchická sféra vydáním valorizované kuchařky. V době pozimně povolební se trpělivost národů v ČR, zřejmě podrobuje dalším experimentům. Papiňák však již syčí.