Na co si dát pozor v 2019 (3)

maják free
1.1.2019 12:21
Známé definice popisují maják jako budovu, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. ČLR je pro mnohé neznalé její historie, kultury, zvyků a jazyka jednou ze zrádných oblastí.

Všeobecně k majáku a bezpečnosti

Proto je nezbytné se k ní přibližovat s patřičnou opatrností, připraveností a výzbrojí, včetně znalostí, zdravé sebedůvěry a trpělivosti. Čínské pobřežní majáky v přeneseném slova smyslu, jsou podobně jako tradiční pobřežní majáky, umisťovány velmi vysoko a mají silné zdroje: tradici, zkušenost a vedení, abych jmenoval alespoň tři. Majáky, jak již pociťujeme při různých příležitostech, jsou viditelné a působící z velkých vzdáleností. Jestliže tradiční maják slouží především k orientaci při přibližování se k pobřeží, to ČLR jako maják slouží především politikům a zpolitizovaným bezpečnostním složkám jako pramen strachu, nezkušeným obchodníkům a dobrodruhům jako zdroj neúspěchu a stížností na podmínky v ČLR, a mizivé menšině vzdělaných bez moci, jako zdroj duchovně – kulturního obohacení. Majáky se dělí na sektorové, svítící do různých směrů různými barvami, a liniová světla (dva majáky stejné charakteristiky), sloužící k navigaci úzkými kanály. Politickými, kulturními, obchodními, vědeckými apod. O mnohém, co se týče majáků, se píše například v dětské knize Boj o ostrov (Arthur Ransome), nebo v příspěvku NZZ ze dne 21. 12. 2018. Ten pojednává aktuální téma v české kotlině a na pražském Hradě: hokej. (Daniel German, Wie Chinesen versuchen Schweizer Eishockey Funktionaere zu betruegen , přeloženo do češtiny: Jak se Číňané pokusili podvést švýcarské hokejové funkcionáře). Vřele doporučuji.

ČLR politika, elektrická auta, digitální síla a urychlovač

Roční konference (The annual Central Economic Work Conference), která se konala v Pekingu (18. - 21.12), o které jsem se zmiňoval v příspěvku Pod stromeček (1) definovala cestu rozvoje ČLR v roce 2019 a potvrdila, že KS ČLR bude dělat vše pro oživení a růst hospodářství různými formami stimulace (reformy, finance a legislativa). V neposlední řadě, že ČLR se bude snažit mírovým způsobem vyřešit obchodní spor s USA. Co se týče sporu, jsem skeptický z mnoha objektivních a subjektivních důvodů. Jako příklad uvedu čtyři: 1) USA se doposud nevzdali svých imperiálních ambicí v novém světovém řádu, který pomáhají stavět bouráním starého a považují ČLR jako hlavního nepřítle. 2) ČLR nemůže mít zájem splnit požadavky USA týkající se strukturálních změn v hospodářství, již kvůli udržení respektu KS a moci. 3) ČLR si může dovolit taktické ústupky s cílem získání času, který USA a EU nemají. 4) ČLR si může dovolit více nákupů zboží v USA a označit je jako dobrou vůli. Tu lze použít pro dosažení dohody s USA. Otázka však je: Potřebuje prezident Trump takovou dohodu? Schopnost prezidenta ignorovat poradce, akceptovat a prodat voličům taktický úspěch ve svůj prospěch, mnohé napovídají. Rok 2019 proto nabídne na otázku pouze částečnou odpověď, která neuklidní ani EU.

Větší šance na úspěch si mohu představit po studiu příspěvku v Caixin: Top Economic Meeting Ends With Pledges of ‘Greater’ Tax Cuts, ‘Reasonably Ample’ Liquidity :

Ještě větší šance na úspěch dávám dopravní politice, zvané New Energy Vehicle (NEV). Proč? Nestává se často, ani během několika desetiletí, aby rozhodnutí jednoho státu mělo globální následky v jednom ze strategických odvětví konkurentů, automobilovém průmyslu. Cílový prodej elektrických aut v ČLR k roku 2020 ve výši 4,6 milionů kusů a postupný zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem, ovlivnily zásadním způsobem a neuvěřitelně rychle podnikatelské strategie evropských a jiných automobilek.

Během 48 hodin po vyhlášení NEV (efektivní od dubna 2018) GM a Ford ohlásily nové iniciativy a plány výroby 20 nových modelů s elektrickým pohonem. Všichni výrobci automobilů (20) ve 20 zemích světa, zabývajících se vývojem elektrických automobilů přijaly NEV bez jakékoli kritiky. Proč? Všichni chtějí přežít. Čínský trh, technologickou úroveň čínských automobilů a v neposlední řadě, klimatické výzvy nelze ignorovat. Nabízí se otázka, na kterou automobilový průmysl nedá odpověď v roce 2019: Jakou ekologickou a zdrojovou zátěž představují elektrické baterie a jaký je poměr ceny, kvantity a kvality přírodních zdrojů ve vztahu k použitelnému produktu a jeho recyklaci nebo odstranění?

Pro doplnění informace uvádím, že ke konci září 2018 jezdilo po světě více než 4 miliony elektrických automobilů. Připomínám také, že čínské rozhodnutí NEV se inspirovalo nařízením v americké Kalifornii, zvaném Zero Emission Vehicle mandate.

Digitální síla ČLR a s ní spojené příležitosti se prosazují i v projektu OBOR, někdy zvaném Belt & Road Initiative (BRI). Po oficiálním oznámení iniciativy v roce 2013 se většina diskuzí soustřeďovala na infrastrukturu v podobě výstavby silnic, železnic, letišť a energetických zdrojů. Málokdo věřil a připouštěl si následky digitálního vývoje, digitální infrastruktury, UI, internetu věcí, blockchainu a podobných. Ve stínu uvedených žije kvalita čínských rozhodnutí, znalost historie a zkušenosti, píle a trpělivost. Dnes mohu konstatovat, že lidské zdroje, inovace a regionální model hospodářství pomalu a jistě jsou hlavním konkurentem globálního modelu a alternativou pro tvorbu zisku a pro budoucnost tzv. rozvojových a tzv. vyspělých zemí, ve kterých hodnocení člověka bude v roční uzávěrce vedeno ne jako pasiva (výdaj), ale jako aktiva.

Jedním z příkladů indikovaného trendu je vývoj čínsko – pakistánského hospodářského koridoru (China-Pakistan Economic Corridor (CPEC). CPEC představuje komplexní spolupráci mezi ČLR a Pákistánem, jejíž výsledky můžeme již dnes kvantifikovat a kvalifikovat. Stačí se podívat na zvýšení životní úrovně statisticky relevantní části obyvatel, hospodářský růst ve výši 5.8%, západem definovaný human development index a v neposlední řadě si uvědomit akvizice. Největší pakistánskou e-platformu, Daraz.pk koupila čínská společnost Alibaba. 45% podíl v Telenor Microfinance Bank , v hodnotě více než 410 milion USD, koupila společnost Ant Financial. Investice tohoto druhu indikují, že jsou zaměřeny na mladou generaci Pákistánců a na digitální business. Podobná je situace s angažmá a akvizicemi ČLR v Africe. Afriku, jak se mi jeví, jestli již neztratila, tak pomalu a jistě ztrácí EU. To nehledě na velké finanční transfery a akce s cílem zachránit vliv bývalých koloniálních mocností (Francie, Belgie) ve službách EK. USA si uvědomily význam Afriky, proto začaly konat. EU bez hlavy a ve strachu z 16+1 může proto letět nanejvýš do Marrákeše, a obyčejný člověk se může divit návštěvě dvou mladých dobrodružek v horách Atlasu ukončené vraždou, schopnosti premiéra Babiše udržovat si kontakty v zemi, kde žil a pracoval několik let za starého režimu ve zcela jiné funkci, a ignorování protokolární zvyklosti ČLR pro setkání s velvyslancem (viz foto premiéra (v pulovru) s velvyslancem (ve formálním obleku s kravatou) po jednání).

Poslední, o čemž se dnes zmíním, je urychlovač elementárních částic. Ten má již za sebou téměř 60 letitou historii. V hrubých rysech je možné se s ní seznámit ve srozumitelné formě v příspěvku Science: Physics & Fantasy, Time, Monday, Feb. 11, 1957 , ve Wikipedii, nebo v literatuře. Například Shiltsev, V. (2013). The first colliders: AdA, VEP-1 and Princeton-Stanford, archiv:1307.3116. Urychlovač s největší energií na světě (k roku 2016) pracuje v CERN pod názvem Large Hadron Collider (LHC). K dnešnímu dni existuje několik projektů urychlovačů elementárních částic ve světě. Jedním z nejperspektivnějších a ambiciózních ve srovnání s Evropou, USA a RF vzniká v ČLR. Podle projektu Pekingského Institute of High Energy Physics (IHEP), pod vedením profesora Wang Yifang, který pracoval na LHC v CERN na objevu částice zvané Higgsův boson. Boson poprvé předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs (1929), nositel Nobelovy ceny 2013. Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice ve standardním modelu částic. Hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Hmotnosti elementárních částic a rozdíly mezi elektromagnetismem a slabou interakcí jsou rozhodující v mnoha mikroskopických dějích, a tím i ve vlivu na vesmír.

Čínský, 100 km dlouhý kruhový urychlovač, bude znám jako CEPC (Circular Electron-Positron Collider). Jeho realizace přijde na cca 4.3 miliardy USD. To je nic ve srovnání s investicí do mnohem menšího CERN. V závislosti od politického přesvědčení a různých interpretací zpráv a nákladů, je investice CERN mnohem vyšší: 10 miliard USD pro LHC akcelerátor, 4 miliardy USD pro konstrukci CMS, ATLAS, ALICE a LHCb (v období 1990 – 2008), 9 miliard USD provozní náklady LHC ročně (2008 to 2017), 2 miliardy USD upgrades (2008 - 2017). Průměrná mzda 10 tisíců pracovníků CERN (z celkových 12.5 tisíc) je 150 tisíc USD ročně. CERN’ oficiální roční zpráva za rok 2012 přiznává (ale) personální výdaje ve výši 594.6 milionů USD pro 2,512 pracovníků, což odpovídá průměrnému platu 236,703 USD. Uvedené indikuje to, co se Evropa má učit, nejenom co týče projektování a investování, ale i průzračnosti a času. Čínský CEPC začne pracovat na úrovni mystických částic kolem roku 2030. Tolik ze zprávy představené začátkem listopadu 2018. Tím jsem částečně odpověděl na případnou otázku: Proč se zmiňuji o čínském urychlovači?

Odpověď doplňuji informací o unikátní charakteristice CEPC. K ní patří velikost a rozměr zařízení, specifikace projektu, investiční náklady, čas (ukončeného) projektování (6 let!) a realizace (plánovaná na 8 let!). Ale také vznik VEPC v hluboce se měnícím politicko – hospodářském prostředí. To charakterizuje absence důvěry, lineární rozvoj technologií bez praktické kontroly veřejnosti a řešení otázek etiky, vše vyžadující spolupráci, monitoring, kontrolu a informační bezpečnost. S CEPC jsou spojeny hodnoty znalostí a informace, to jest základní kameny budoucího rozvoje a konkurenceschopnosti státu s odpovídající kulturní suverenitou. Proto projekt CEPC obsahuje paradox. Jaký?

Vědci mají zájem o spolupráci, západní vlády, včetně Japonské a vládní agentury mají obavy, některé strach. Z čeho? Není to jenom konkurence. CERN má za úkol vypracovat novou Evropskou strategii fyziky elementárních částic, přičemž EU není sama schopna financovat plány CERN. USA plánují začít dělat něco podobného v roce 2020. Proto jsou CERN a CEPC pro USA konkurencí. To nemluvím již o spallation neutron source (SNS) v Dongguan, které již pracuje. První neutrony byly dodány ze SNS, kterých má být postaveno celkem 25 v různých státech světa, v roce 2006. Je to především paradox. Ten tvoří moderní výzkum a věda (s požadavkem na velké finance a spolupráci, což odporuje mimo jiné politice a udržení moci) a uvědomění si, do jaké pasti se dostal Západ s pomocí rozvoje ČLR a transferu hospodářské, finanční a politické moci ze Západu na Východ.

V závěru příspěvku se zmíním o urychlovači a výzkumu elementárních částic v RF. Ta měla VEP – 1 z dob SSSR. Perestrojka a demokracie omámila vedení institutů a AV, aby až v poslední době byly uvolněny zdroje na urychlovače, výzkum a aplikaci výsledků práce.

Znalosti a půlstoletá zkušenost, s ohledem na politickou situaci a nutnost chránit kulturní suverenitu mi dovolují očekávat, že CERN bude muset počítat s menší ruskou materiální a vědeckou podporou. Jak tomu bude v případě CEPC nevím. Mohu si ale představit, že vláda RF a ČLR budou nadále podporovat základní výzkum, že ambice západních vědců přinutí své vlády ke kompromisu a účasti v CEPC, a tím dovolí minimálně ČLR upevnit svoji kulturní suverenitu. V ní hrají důležitou roli další plány. Ty obsahují mimo jiné realizaci unikátního detektoru, schopného měřit energetické částice zvané cosmic rays. Zjednodušeně formulováno: Měření atomů fragmentů kosmického záření, tj. proudu energetických částic pocházejících z kosmu (především protonů a jádra hélia), pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Tím jsem dostal blíže k zemi. Na ní nemá cenu se vracet do minulosti, kterou nelze měnit. Na zemi se jeví výhodnější mít co dělat s jedním tzv. diktátorem nebo monarchou, než s několika demokraty. A do třetice: Stát bez kultury, ve kterém se pije bez zákusku, a jemuž vládne moc bez svědomí, umírá dříve, než je libo. Souhlasu netřeba.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.