Nejde jen o jmenování vlády, ale o účast na prosincovém jednání EU

seemann
3.12.2017 15:37
V hypotetickém závodě o povolebním sestavení vlády mezi Německem, Rakouskem a Českem je zatím první v cíli Andrej Babiš, přestože vyběhl poslední 21.října jako vítěz voleb. Oznámil, že si u prezidenta republiky vyprosil, aby jeho vláda byla jmenována tak, aby se mohl v polovině prosince účastnit již jako premiér setkání šéfů států a vlád Evropské unie.

Považuje za důležité být přítomen nabitému programu prosincového summitu , kde by se lídři měli dohodnout na zárukách, které Nizozemsku umožní jako poslední zemi EU ratifikovat asociační dohodu s Ukrajinou. Diskutovat se bude o migraci a v této souvislosti o vztazích s Tureckem či africkými státy na o posilování evropské bezpečnosti a spolupráci s NATO. Babiš přímo nenaznačil, jaké stanovisko zaujme, ale konstatoval, že v Bruselu již několikráte byl a s místní politiky se dobře zná. Již předtím prohlásil, že považuje zahraniční politiku za prvořadou v jeho kompetenci předsedy vlády. Miloš Zeman vyhověl Babišově žádosti a urychlil jmenování jeho kabinetu proti původnímu termínu.

Podobnou snahu vstoupit do Bruselu jako šéf nové rakouské vlády má Sebastian Kurz, který zvítězil ve volbách o týden dříve než Andrej Babiš. Vyjednavači lidovců a Svobodných proto finišují při projednávání příslušné koaliční smlouvy bez zjevných problémů. Spolu s šéfem FPÖ Heinz-Christianem Strachem na páteční tiskové konferenci potvrdili, že hlavní témata koaliční smlouvy týkající se bezpečnosti, pořádku a ochrany domova jsou hotovy. Mají zlepšit personální situaci u policie, digitální bezpečnost a zostřit v asylovém právu udělování státní příslušnosti. Uprchlíci mají nárok na občanství teprve po desetiletém pobytu v zemi, zatím co doposud byla o čtyři roky kratší. Cílem v imigrační politice má být především zavedením přísnějších pravidel pro udělování asylu, protože doposud bylo v Rakousku velmi vysoké a musí být proto řízeno. Především se soustředí na boj proti ilegálnímu pobytu a rovněž zkrátí zdlouhavé řízení o jeho udělení. Asylanti mají mít nároky na základní životní podmínky, ale žádné individuální ubytování. Kurzovým cílem je uzavřít celé jednání tak, aby skončilo před koncem prvního prosincového týdne . Následovat by mělo jmenování nové vlády, která by se 13.prosince představila parlamentu. Aby nedošlo případnému zdržení, které by mohlo nastat, že by jmenování mohlo zdržet nesouhlas spolkového prezidenta Alexandra van der Bellena s některými zástupci Svobodných byly kontroverzní osoby vyškrtnuty. Kurz by se tak mohl účastnit vrcholového zasedání 14. a 15.prosince Evropské unie jako nový spolkový kancléř. Pokud se mu tento záměr povede protrhne cílovou pásku společně s Babišem, s kterým se tak mohou sejít u jednoho stolu v Bruselu.

Zcela jiné situaci je Angela Merkelová, přetože startovala již o měsíc dříve s jmenováním nového kabinetu daleko zaostává. Sice zcela bezpečně má zajištěnou účast na jednání v Bruselu jako úřadující spolková kancléřka. Problémem však je, že oproti svým českým a rakouským kolegům nemá již po volbách plné pravomoci a vystupuje jako premiérka udržovací vlády. Nyní po ztroskotání pokusu o jamajskou koalici znovu škobrtla ještě před čtvrtečním jednáním se sociálními demokraty za účasti spolkového prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera o možném obnovení velké koalice. Nečekanou nepříjemnou překážkou se stalo rozhodnutí spolkového ministra zemědělství bavorského sociála Christiana Schmidta schválit na evropské úrovni používání jedovatého rakovinotvorného herbicidu glyfosátu. Od tohoto konfliktu se sociálními demokraty, kteří o tom nebyli ve vládě informování se snaží distancovat a udělila mu důtku. Sociálním demokratům se to zdá nedostatečné a navíc nejsou přesvědčeni že o tomto kroku nevěděla již dříve. Dalším problémem pak je samotné stanovisko šéfa sociální demokracie Martina Schulze, který na rozdíl do Merkelové se jasně nevyslovil zdali je ochoten znovu obnovit velkou koalici. Zatím konstatoval, že všechny možnosti zůstávají otevřeny a že se vrcholová grémia strany tento problém v pondělí projednají a dementoval přitom, že stranické vrcholové orgány již schválily zahájení jednání o velké koalici s křesťanskými stranami. Neexistuje žádný automatizmus prohlásil Schulz s tím, že konečnou odpověď dá ve čtvrtek sjezd strany. Současně oznámil, že spor o tomto problému uvnitř vedení strany byl zažehnán, že se jednoznačně vyslovil pro vstup strany do opozice po zhroucení jednání o jamajské koalici což později odvolal. Podle politologů pokud budou zahájeny nová jednání o velké koalice, nestane se tak dříve než v lednu příštího roku. Lze přitom očekávat, že jednání s mohou protáhnout až do března, kdy bude Bundestagem schválena nová spolková vláda.

V tomto směru je na tom nejlépe Sebastian Kurz. Má velkou výhodu, že pokud se mu podaří ustavit koalici, pak vzhledem k její přesvědčivé většině v parlamentu jeho vláda obdrží důvěru. Andrej Babiš však takovou jistotu nemá, že se mu na poprvé podaří ji dosáhnout i když někteří politologové jsou opačného názoru, což ukáže průběh příštích týdnů.

RICHARD SEEMANN

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.