Němečtí Zelení slaví dvě svá jubilea

zeleni nemecko logo
20.1.2020 01:01
Východoněmecké Společenství 90 spojené s o deset let staršími západoněmeckými Zelenými oslavuje jako druhá současná největší německá politická strana třicet let.

Pod heslem „Jak jsme změnili společnost, tak změnila společnost nás “ se konala v Berlíně za účasti spolkového prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera spolu s jejími veterány oslava tohoto dvojitého jubilea. Vedle legendárních osobností Joschky Fischera, Marianny Birthlerové a Hans-Christiana Ströbela, kteří zde společně vystoupili spolu se sociálním demokratem Steinmeierem, se hlavní pozornost soustředila na příští úkoly strany, která dosáhla rekordního počtu své členské základny, téměř čtvrtinové voličské podpory, která ji umožňuje mít stále rostoucí vliv na vývoj moderní německé společnosti.

Zelení vznikli sjednocením skupin usilující o zlepšení klimatu, mírového protijaderného hnutí a ženských iniciativ obou částí rozděleného Německa, které po sjednocení vytvořili jednotnou stranu Společenství 90/Zelení. V prvních celoněmeckých parlamentních volbách se jim nepodařilo dostat do Bundestagu, v roce 1998 měli již dostatek poslanců, aby mohl sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder s nimi vytvořit společnou vládu. Od jejího pádu v roce 2005 se sice neúčastnili vládnutí, ale mají koaliční podíl ve dvanácti spolkových zemích.

Během této doby strana prosadila mnoho ekologických změn jako je odstoupení od jaderných elektráren, využívání obnovitelných energií až po nynější odstoupení od spalování uhlí. V zahraniční politice pak vyrovnání se s pacifistickými představami s podporou mírových iniciativ i za použití síly. Pokud chtěli spoluvládnout, museli nejen prosazovat své zásady, ale přizpůsobit se i politické realitě na základě kompromisů se svými koaličními partnery.

Před nový vedením reprezentované dvojicí stranických šéfů Annalenou Baerbockovou s Robertem Habeckem nyní stojí úkol získat ve volbách v roce 2021 vedoucí roli a obsadit místo spolkového kancléře. Steinmaier ve svém ojedinělém projevu na shromáždění politické strany, vědom si jejich ambicí, v rámci chvály na její dosavadní politiku konstatoval, že se jim podařilo změnit Německo, aby se stalo otevřenou, lidskou a moderní zemí. Na druhé straně však prý nesmí zapomenout na to, že její rostoucí politický vliv zvyšuje její odpovědnost za další osudy Německa.

Političtí analytici kladou otázku, kdo se za poslední čtyři desetiletí vlastně změnil - Zelení nebo Německo? Docházejí k závěru, že tato strana se na svém dlouhém pochodu nepohybovala na přímé politické linii, ale na cestě vedoucí k jejímu zrání. Tak jak se přizpůsobovali společnosti, tak tato společnost začala zelenat.

Proti své konkurenci se nesoustřeďovali na personální debaty, ale především byli věrni svému programu, kterým společnost postupně ovlivňovali. Přivedli tak k životu nový styl politiky, který se nesoustřeďoval na zničení svého protivníka, ale získání širokých vrstev pro své myšlenky. Výsledek se dostavil - stále více občanů podporuje jejich pozitivně deklarovanou a ekologicky sociální politiku. Tím právě získávají stále více důvěry a je zřejmě pouze otázkou času, kdy se stane nejsilnější politickou silou.

Podle posledního Deutschlandtrendu v současné době již strana dosáhla 23 procentní podpory a spolu s křesťanskými unionistickými stranami s 27 procenty voličů by Zelení mohli vytvořit velkou koalici. Velkým povzbuzením pro možnost uzavřít s pravicovou konzervativní stranou společnou vládou se stal příklad Rakouska. Zde konzervativní křesťanská lidová strana vytvořila se středově levicovými Zelenými vládu a politický systém, který umožňuje její funkčnost na základě nepřetržitých kompromisů, aniž by museli měnit své zcela rozdílné politické programy.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.