Panáčkové na hřadu

obrazek
19.10.2013 09:23
Parlamentní volby se blíží mílovými kroky a otázka, která většinu občanů zajímá, je složení příští Poslanecké sněmovny. Již nyní je jasné, že velké parlamentní strany zažívají těžkou krizi a naopak malé politické strany z této situace těží a atrahují nové voliče. ,,revoluce" rozkvětu malých stran je vlastně pokračováním trendu z roku 2010, kdy se do sněmovny dostala pseudostrana Věci veřejné a ,,knížostrana" TOP 09.

Svůj hlavní díl na stávajícím stavu nese bezesporu sedmiletá vláda pravice, která může za hluboký politický a hospodářský rozval země. Negativní stránkou této ,,revoluce" je kromě krize standardního politického stranictví jako takového i mohutný nástup ultralaciného populismu v podání dvou samozvaných mesiášů - A. Babiše a T. Okamury. Ostatně ve společenskopolitické krizi, kterou právě zažíváme, a za niž může právě česká pravice, se ani není čemu divit. V tomto prostředí tak téměř vždy dochází k vzestupu extrémistických sil ve společnosti.

Právě zrod falešných mesiášů v čele s Babišem a Okamurou je důsledkem vládnutí pravicových vlád v letech 2006 - 2013. Frustrace širokých vrstev lidí z těchto vlád jde tak daleko, že opouští tradiční a zažitá schémata při volbě politické strany. Program je tou poslední věcí, který by je zajímal. Zato utopické a nesplnitelné závazky, které hlásají právě Babiš s Okamurou, potenciální voliče ve stávajícím společenském marasmu oslovují. Přitom ani Babišovi, ani Okamurovi přirozeně o blaho lidu nejde a nikdy nešlo. Babiš šel do politiky proto, aby jednak snížil svým firmám daně, jednak proto, aby se dostal k výhodným státním zakázkám pro své firmy, které již delší čas vykazují v celkovém součtu ztrátu v řádech několika miliard. To je jeho hlavní cíl. 

Okamura je naopak deviantní odnoží obecně uznávaného tribuna lidu a současně úpadku stávající politické třídy. Lidový křikloun vzbuzující dojem pouťového vyvolávače, jehož ambice jsou asi tak třikrát větší než M. Haška, zastává funkci senátora, po svém zvolení se chtěl ihned stát prezidentem, nyní Okamura touží být poslancem (potažmo premiérem). Okamurův program je velmi podobný programu P. Cibulky Pravý blok. Je to ve svých důsledcích program anarchického uspořádání společnosti. Okamura by všechny úředníky od zdola nahoru odvolával a vyřizoval si s nimi účty kdykoliv se mu zamane. Politický mandát daný suverénním voličem by tak neměl žádnou cenu a země by se proměnila v místo permanentního vyhlašování referend kvůli nepodstatným věcem.

Obávám se, že po volbách bude současný politický marasmus pokračovat v jiné intenzitě. Sociální demokracie místo toho, aby převzala roli přirozeného lídra na levici, si neví rady sama se sebou a není schopna určovat a reflektovat požadavky doby. Není také jasné, kam vůbec směřuje, navíc jí chybí charismatický vůdce, kterým při vší úctě B. Sobotka není. Volby tak klidně mohou dopadnou tak, že Sobotka nesestaví vládu, protože média mocně ženou do parlamentu právě A. Babiše. Existuje tak reálná obava, že se po volbách představitelé extrémistických sil sejdou na společném hřadu, odkud budou hájit nikoliv zájmy občanů, ale svých firem.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Pane Duchoslave,

možná by bylo dobře zamyslet se nad tím, proč rozval země zaviněný pravicí, nežene voliče k levici ale k Babišovi a Okamurovi. Možná za to může předchozí vláda levice, možná chování ČSSD v krajích, a v neposlední řadě uraženost bývalých předsedů a jejich zakádání nových stran.