Politologické kutilství a lži některých novinářů

Jiri-Paroubek-1403-05
10.9.2020 13:17
Někteří lidé si prostě nemůžou pomoci. Je spíše překvapivé, že se v článcích v předních českých tištěných médiích mohou prezentovat velmi vážně názory politologických kutilů a nikoliv skutečných odborníků. A tak jsem se v dnešním článku „Počítání Čín“ v Lidových novinách (LN) z pera Karla Olivy dozvěděl, tolik zvláštních dezinformací, že je to na pováženou.

Pro pana Olivu, který byl zřejmě skvělým jazykozpytcem a donedávna šéfem Ústavu pro jazyk český, jsou mezinárodní vztahy oblastí, které prostě nerozumí. Tak jako já někdy přemýšlím, jestli mám napsat na začátku nějakého slova s nebo z, tak on by měl při psaní článku pečlivě zvažovat fakta a nikoliv své dojmy.

V jeho článku jsem se dozvěděl, že „princip jedné Číny je totiž dítětem neformální dohody, na které se domluvili poloformální zástupci Čínské lidové republiky a Čínské republiky, když se v roce 1992 sešli v tehdy ještě svobodném Hongkongu“.

Nevím, zda se někdy zástupci čínské vlády sešli se zástupci Kuomintangu z Tchaj-wanu nebo ne. A není to vůbec důležité, protože princip jediné Číny byl přijat v Šanghajském protokolu, který v roce 1972 podepsali za Čínu Mao Ce-tung a za Spojené státy prezident Nixon. Na základě tohoto paktu  zmizel Tchaj-wan z OSN a z Rady bezpečnosti OSN a americká armáda z Tchaj-wanu. Křeslo v Radě bezpečnosti a v OSN místo Tchaj-wanu zaujala právoplatně Čínská lidová republika. Princip jediné Číny převzali vlastně od Američanů také J. Dienstbier a V. Havel při formulovaní zahraniční politiky demokratického Československa počátkem 90. let. Tedy, princip jediné Číny není nic, co by bylo vágně vyjádřeno, jak se domnívá K. Oliva. Je mi líto, že mu ruším jeho bludné kruhy.

Dále není pravda, že by v roce 1992 existoval ještě nějaký svobodný Hongkong. Hongkong před navrácením do Číny byl britskou kolonií, tedy územím s koloniálním statutem a v Hongkongu se nekonala žádná demokracie západoevropského či amerického typu. Především nebylo uplatněno rovné hlasovací právo obyvatel a nebyly voleny reprezentativní samosprávné orgány Hongkongu. Prostě Hongkong řídila koloniální správa a rozdíl mezi kolonií a demokratickým státem by mohl být jasný i výtečnému jazykozpytci.

V závěru se K. Oliva přimlouvá za uskutečnění politiky „dvou Čín“ a to i na úrovni Evropské unie. Ta prý „totiž strká hlavu do písku před realitou a drží se principu jedné Číny“. To už je přímo komická posedlost. Nikdo z velkých států EU, ani Německo, jehož je Čína největším obchodním partnerem, ani Francie a už vůbec ne Itálie se smlouvou o strategickém partnerství s Čínou, nemá zájem se zabývat chimérami. Mají stejný zájem jako Číňané z pevninské Číny i z Tchaj-wanu - dělat vzájemně výhodný obchod, to je vše.

Nechci radit panu šéfredaktorovi Lidových novin, ale možná, že by si mohl dovolit na svých stránkách, pokud jde o čínskou problematiku, dát prostor někomu kvalifikovanějšímu nežli je jazykozpytec. Možná politologovi, diplomatovi, bývalému vrcholnému politikovi zabývajícímu se dlouhodobě zahraniční politikou apod.

Panu Olivovi bych doporučil, aby se příště zabýval spíše problematikou tvrdých a měkkých i/y, které plně rozumí a nezabýval se galaxiálními problémy, kterým rozumí jen málo.

 

Po dlouhé odmlce, jsem si přečetl opět blábolení nešťastníka, který skončil, coby údajný redaktor, serveru Info.cz. Poměrně trapně rozebírá údajné důvody, které vedly Petra Bendu k daru pro ČSSD ve výši 1 mil. Kč na vedení volební kampaně. Blábolí cosi „o kmotrech", "návratech do starých zlatých kmotrovských časů, kdy se volební kandidátky psali právě tímhle způsobem“. Prý to z ČSSD „na severu udělalo marginální stranu“. Úplné bláboly. Možná, že by Holec mohl ve své bujné fantazii najít, kdy si v době, v níž jsem byl předsedou ČSSD či premiérem za ČSSD,  někdo KOUPIL své místo na kandidátce. Takový případ neexistuje, takže Holec evidentně lže. Pokud v závěru svého výtvoru píše, že prý „za Bendy s Paroubkem totiž začal úpadek ČSSD“. No, možná by si Holec mohl osvěžit svou málo fungující paměť pohledem na volební výsledky ČSSD v Ústeckém kraji z dob, kdy jsem byl lídrem kandidátky do poslanecké sněmovny a Benda předsedou kraje. Vyhráli jsme tam společně ve všech typech voleb (poslední volby na podzim 2010 vyhrál Benda jako předseda kraje i v komunálních volbách). Nevím, jestli tohle je zrovna „úpadek“, o němž fantazíruje Holec. V žádném případě nemá podivný novinářský šmok, jehož argumenty jsou často zcela lživé, vůbec právo na to, aby posuzoval pohnutky kohokoli k poskytnutí volebního daru politické straně na volební kampaň. A pokud podsouvá nízké pohnutky, svědčí to jen o nízkosti jeho charakteru. Ani proto totiž nemá žádné jiné, nežli zcela vykonstruované „důkazy“. Jakýsi blábol z ČSSD vyhozeného bývalého předsedy Ústeckého kraje Andrta, který svou organizaci svým politickým mistrovstvím přivedl až ke 2,9% volebních preferencí, není žádným důkazem. I to by mohl Holec vědět.

 

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.