Radim Valenčík: Těch 30 let… IV.

prehlidka havel prezident
1.11.2019 09:12
Zvolením Václava Havla prezidentem Československé socialistické republiky (jednomyslně, jak jinak, že...) došlo ke vzniku zcela nové situace. V lecčems lze Havla chápat. V Západu viděl vždy ty, kteří ho podporovali a chránili před represemi, kterými byl vystaven. V rámci disentu se věnoval kritice režimu a neměl žádnou konkrétnější vizi nastávajících změn, zejména v ekonomické oblasti. Neuvědomoval si ani rizika, která naši zemi čekají. Rovněž tak v jeho okolí bylo minimálně těch, kteří mu mohli v jeho misi pomoci. Ne nepodstatnou roli sehrála i Havlova schopnost relativizace patrná už z jeho děl, prostřednictvím které si dokázal sám sobě a části těch, kteří přistoupili na jeho vidění reality, všechno zdůvodnit. Jakékoli pochybení, jakékoli selhání, jakoukoli roli sebe sama jako figurky vtažené do cizí hry. Patrně právě proto byl vybrán tehdy se výrazně modifikujícím jádrem současné globální moci. To doznalo po rozpadu bipolárního světa značné změny, která ovšem začala už za Gorbačovovy perestrojky.

Připomeňme si první kroky Václava Havla:

- Pozvání Dalajlámy, což byl tvrdý úder proti československo-čínským obchodním vztahům. V té době jsme už mohli zanechat snění o tom, že například pracně vyvinuté a odladěné tisícimegawattové turbíny vyráběné Škodou Plzeň budeme moci vyvážet do Číny a že se obrovský potenciál Škody Plzeň využije.

- Zahájení programu likvidace většiny vojenského průmyslu, zejména na Slovensku (Martin, Bánovce nad Bebravou), což znamenalo zánik špičkového průmyslu a ztrátu míst pro desetitisíce kvalifikovaných pracovních sil. Současně to vyvolalo pochopitelnou reakci v podobě vzedmutí vlny slovenského nacionalismu, které se zmocnili někteří politici, čímž byl odstartován zánik federálního státu se všemi fatálními důsledky na oslabení pozice následnických států na mezinárodním poli a zejména v mezinárodních obchodních vztazích.

- Jednostranná omluva sudetským Němcům, která oslabením české pozice otevřela ránu permanentně destabilizující vztahy mezi námi a naším největším sousedem.

Svým způsobem bylo velké štěstí, že tyto kroky, ke kterým byl Havel zmanipulován, kdy bylo využito jeho nezkušenosti či naivity, oslabující postavení Československa, vyvolaly protireakci ze strany těch, kteří ovládli vládní pozice při řízení ekonomiky, tj. skupiny Václava Klause. Ti nemohli, a to i ze svých pragmatických pozic, reagovat jinak než zvýrazněním obrany národních ekonomických zájmů, které patrně v jejich původní ekonomické koncepci nebyly tak akcentovány.

Vznikla tak zásadní polarita, která přetrvává a patrně i graduje dodnes: Sloužit cizí moci, pokořit se, aby bylo líp, spoléhat na to, že mocní to s námi myslí dobře či přinejmenším nemá smysl jim vzdorovat, aby nebylo hůř, nebo definovat a bránit české národní zájmy, snažit se o to, abychom v naší zemi mohli sami rozhodovat o svých osudech, nenechat se vtáhnout do cizích her?

O tuto polaritu jde. Je to nejen polarita Havel-Klaus, ale i Bakala-Babiš, antizemanovci-zemanovci, "tzv. demokratická opozice"-"tzv. nedemokratické strany", mediální mainstream-alternativní media... atd. A nejenže se hrotí, ale je stále více čitelná.

Významný nový prvek do této situace vneslo to, že:

- V US vypukla "studená občanská válka" mezi legitimně zvolenou Trumpovou administrativou a nejnebezpečnější formou Deep State, jaká kdy v historii US vznikla, tj. jádrem současné globální moci.

- Ukázalo se, že celá euroreprezentace jsou figurky dosazené Deep State ochotné zapojit či spíše ochotně se zapojující do hry proti legitimně zvolené administrativě US, ale i do celé řady konfliktů a hrocení situace ve světě, které jádro současné globální moci vyvolává, a to i za cenu fatálního oslabení pozice EU či dokonce její devastace.

Není tak již možné hovořit o "Západu" jako našem vzoru a ochránci. Jednak proto, že se nejedná ani o "ochrance" ani o "vzor", jednak proto, že není vůbec jasné, co se tím "Západem" míní.

Protože současně s tím probíhá proces degenerace jádra globální moci a slábnutí jeho pozice v globálním dění, jsme svědky stále křečovitějších pokusů o destabilizaci světa, aby se překrylo to, o co jde. Návazně na tento proces probíhá i proces nárůstu duševní omezenosti slouhů, slouhů slouhů a poskoků současné globální moci, a to zejména v důsledku toho, že dlouhodobější akceptování politiky dvojího metru, která je jádrem současné moci praktikována, k neschopnosti vidět realitu vyváženě a v alternativách nutně vede. Pozorovatelným důsledkem je pokles úrovně a tím i schopnosti manipulovat s normálními lidmi prostřednictvím mediálního mainstreamu.

Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita http://radimvalencik.pise.cz/

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Tak jednomyslná první prezidentská volba Václava Havla nebyla. Pokud vím, tak bývalý ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek byl proti a nebyl jediný.