Rakouská vláda zveřejnila kontroverzní protiteroristický zákon

rakousko muslimové
17.12.2020 09:13
Spolková vláda ve středu zveřejnila první část svého protiteroristického balíčku. Lidovci a Zelení jej představili jako „nekonfesní neutrální zákon jehož součástí není zákaz politického islámu“. Obsahuje obecné trestní ustanovení proti nábožensky motivovaným extremistickým sdružením a zákaz jejich symbolů.

Lidovecký  spolkový ministr vnitra Karl Nehammer, Zelená  ministryně spravedlnosti Alma Zadicová a lidovecká ministryně pro integraci Susanne Raabová je představili jako své  společné plány.  Zdůraznili, že vládní koaliční balíček je zaměřen na všechny formy extremismu, bez ohledu na to, zda je nábožensky nebo politicky motivován.

Obsahuje nábožensky neutrální trestní ustanovení proti religiózně motivovaným extremistickým sdružením, možnost elektronického sledování a vytváření „registru teroru“. Podle Nehammera by navíc v budoucnu mohly být v souhře mezi soudnictvím a výkonnou mocí zakázány také symboly, jaké používá pravicové extremistické identitářského hnutí a tzv. Rakušanů zaměřených na  rozkol společnosti. Vláda chce přidat k zákonu o symbolech zákaz dalších pěti organizací: teroristické milice Islámský stát, Al-Káidu, Muslimské bratrstvo, Šedé vlky a  Stranu kurdských pracujících PKK.

Podle předloženého zákona „registry terorismu“ budou použity k identifikaci osob odsouzených za terorismus, například při podávání žádosti o práci v kritické infrastruktuře. Rovněž by mělo být vyloučeno legální získávání zbraní a rušeno dvojí státní občanství.

Vláda již předem projednala možnost umístění teroristů ve vazebním zařízení. Tato otázka však nebyla zatím zahrnuta do nyní představené první části balíčku. Počítá se však, že budou  elektronicky sledováni podmíněně propuštění terorističtí zločinci.

Zadicová zdůraznila, že stát  bojuje proti terorismu, ale nezanedbává základní  lidská práva. Ústavní dvůr poskytl již rámec pro vytvoření  protiteroristického nařízení, které je v souladu se základními ústavními právy. Bude zahrnovat i prodloužení zkušební doby pro pachatele terorismu, uvedla ministryně spravedlnosti. Na   účinnou prevenci a příslušná opatření s tím související  bylo poskytnuto osm milionů eur.

Nové zákony se mají  používat především k zabránění šíření islamistické ideologie a zavádění práva šaríe. Nejedná se o boj proti náboženské komunitě, ale o společný postup proti teroru a v jejich rámci bude vytvořen trestný čin zakazující „politický islám“. Ministryně pro integraci oznámila že bude ze zákona zakročeno proti extremistickým mešitám a proti jejich financování. Budou muset předložit  dokumenty o  svém financování a bude také vytvořen adresář  jejich imámů.

Druhá část protiteroristického zákona bude předložena na počátku roku 2021. Bude zahrnovat další debatu o provádění opatření vycházející z výsledku  vyšetřovací komise po vídeňském teroristickém útoku 2. listopadu. Komise by měla vyšetřovat nedostatečnost ústavní ochrany před přípravou útoku, ačkoliv  pachatel trestného činu nebyl neznámou osobou a měla by předložit průběžnou zprávu ještě do Vánoc.

Pravicově populistická strana Svobodných FPÖ  označila předložený návrh za pouhé  žonglování se zákonem. Jedinou ostrou zbraní proti politickému islámu je jeho zákaz, zdůraznil předseda parlamentního klubu Herbert Kickl.  Nabídl lidovcům, aby společně s jeho stranou  přijali účinný zákon, protože je každému jasné, že se Zelenými to nepůjde.

Opoziční liberální strana NEOS označila protiteroristický balíček za vládní manévr, kterým chce zakrýt   selhání zabránit teroristickému listopadovému vídeňskému případu. Sociální demokraté k návrhu zaujali zatím odstup až do doby, kdy bude představen v paragrafovaném znění.

Islamistické náboženské sdružení IGGÖ ostře odmítnulo  připravovaný zákon jako protiústavní a rakouská Amnesty International jej označila  zásahem do lidských práv.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.