Richard Seemann: Merkelové a Schulzovi půjde o všechno

merkel schulz
9.10.2017 09:03
Nastávající nedělní mimořádné zemské volby v Dolním Sasku, konají se v době, kdy Německo se nachází v největším politickém pohybů od založení Spolkové republiky v roce 1949. Výsledky zářijových parlamentních voleb byly signálem, že se začínají hroutit zavedené tradiční politické struktury a po prvé v poválečném Německu proniklo na půdu Bundestagu extrémně pravicové hnutí.

Stabilitu SRN po oznámení, že sociální demokracie SPD odešla do opozice v důsledku největšího poklesu voličské přízně, může teoreticky zajistit pouze tzv. jamajská koalice, složená ze čtyř politických stran, křesťanských demokratických a sociálních CDU/CSU, Spojenectví 90/Zelených a liberálních Svobodných FDP. Základním problémem je nejen v různosti jejich názorů, ale i rozpoutáním personálních půtek v křesťanských stranách po jejich milionových voličských ztrátách. Spekuluje se již nyní o postupném odcházení oslabené Angely Merkelové z politiky. Nevylučuje se, že na listopadovém sjezdu CSU by mohl být po jejím katastrofálním volebním výsledku nahrazen její dosavadní šéf Horst Seehofer Markusem Söderem. Ta nyní, jak se i potvrdilo na nedělním jednání špiček obou stran, žádá v desetibodovém programu návrat ke konzervativní politice a stanovení horní hranice vstupu imigrantů na německé území. Též Merkelová je pod tlakem vlastních straníků, jak potvrdilo její sobotní drážďanské setkání s Mladou unií - křesťanských konzervativců. Žádají rozhodný obrat doprava a zazněly i hlasy, aby ze své funkce odstoupila. To odmítla se zdůvodněním, že její funkce byla zlegalizována před čtrnácti dny vítězstvím v parlamentních volbách. Merkelová vyjádřila ochotu ke kompromisu a řešení vidí ve vytvoření jamajské koalice se Zelenými a liberály, kterou nechá potvrdit prosincovým sjezdem CDU. V nedělních večerních hodinách se jí takto podařilo dosáhnout dohodu se sesterskou CSU v jejím nejdůležitějším požadavku stanovení horní hranice pro přijímání uprchlíků. Přistoupila na horní počet 200 tisíců osob, které budou přijímány z humanitních a rodinných důvodů. Nebudou však vraceny z německých hranic, když bude dosaženo tohoto počtu, takže se nebude uplatňovat absolutní uzávěra. Tím byla odstraněna největší překážka pro jednotný postoj křesťanských stran při jednání o koalice se Zelenými a liberály.

Ty však přes nesouhlas křesťanských stran si nejprve společně chtějí vyjasnit podmínky, za kterých jsou ochotny vstoupit do jamajské koalice. Přitom požadují, aby jednání byla bezprostředně zahájena, protože očekávají že budou zdlouhavá. Předseda Svobodných Christian Lindner dokonce prohlásil, že by snad bylo proto jednoduší, kdyby sociální demokraté skončili se svými opozičními představami a obnovili velkou koalici. Merkelová to však rozhodně vyloučila a obvinila sociální demokraty z odpovědnosti za problémy především s imigranty, protože neumožnili učinit rozhodné kroky proti jejich přílivu.

Avšak i u sociální demokracie to začíná vřít a pozice Martina Schulze již není tak pevná jak se zdála. Uvnitř strany vznikly již dvě seskupení SPD plus-plus, a Fórum demokratické levice 21, žádající personální změny odchodem „starých hlav“. Schulz v nedělním „Bild am Sonntag“ rozhodně na to reagoval, že bez ohledu i na výsledky voleb v Dolním Sasku, chce být nadále šéfem strany. Na tento post bude kandidovat na prosincovém sjezdu SPD. Ale i Alternativa pro Německo se otřásá vnitřními rozpory a to ještě před tím, než necelá stovka jejich poslanců zasedla v Bundenstagu.

Nelze přitom přehlédnout , že výsledky parlamentních voleb potvrdily, že právě extremistická pravice a levice representovaná Alternativou pro Německo AfD a postkomunistické strany Levice má nejsilnější pozice ve východní části země. Dokonce v Sasku AfD získala největší počet hlasů. Tato politická odlišnost prohloubila příkopy mezi starými a novými spolkovými zeměmi po třech desítkách let kteréo uplynuly od sjednocení Německa a vláda to nebude mít jednoduché v Bundestagu.

Za této situace mají výsledky nastávajících zemských voleb v druhé největší spolkové zemí ze 16 s osmi miliony obyvatel mimořádný význam zejména pro šéfy dvou největších politických stran. Pokud volby by měly skončit v neprospěch sociální demokracie pak Schulz tak během letošního roku by prohrál již čtvrté volby za sebou. To by pozice Merkelové posílilo, i když v parlamentních volbách ztratila milion hlasů .

Podle posledních volebních předpovědích Infratestu obě strany mají 34 procentní podporu, přičemž AfD by měla posílit a straně Levice hrozí, že se do zemského sněmu nedostane. Kdyby se konaly přímé volby zemských premiéru pak dosavadní sociálně demokratický ministerský předseda Stephan Weil by jasně vedl s 45 procenty před jeho křesťansko demokratickým vyzyvatelem Bernd Althusmannem. Vítězem voleb však bude ten, kdo bude schopný získat většinu v 137 členném zemském sněmu. Pro vyvolání mimořádných voleb posledně stačilo, že z koalice složené ze sociálních demokratů a zelených přestoupila jedna její poslankyně do řad CDU. Pokud by se podařilo Althusmannovi na základě voleb vytvořit koalici, CDU by si i celostátně stabilizovala sou pozici.  

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.