Roztrhl se pytel s průzkumy

Jiri-Paroubek-1403-05
7.9.2021 21:14
První z řady aktuálních průzkumů už o víkendu zveřejnila agentura Kantar CZ. Jednalo se o určení volebního potenciálu všech významnějších kandidujících politických stran.

Podle Kantar CZ má největší volební potenciál konzervativní koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL A TOP 09, a sice v  souhrnu 31,5%. Hnutí ANO s potenciálem mírně zaostává, a to s rovnými 30%. Za hnutím ANO přicházejí Piráti a STAN s 27,5% potenciálu. Poté přicházejí jednotlivé strany. SPD s 13,5%, dále ČSSD s 10%, Přísaha R. Šlachty s 9,5% a 8% má KSČM. Za ní je se 7% potenciálu strana Zelených a s 5,5% koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků (TSS).

Agentura Kantar CZ tyto průzkumy zpracovává pro Českou televizi, aby podle nich mohly být zvány do televizních debat jednotlivé strany a volební koalice. Tedy těchto debat by se měly zúčastnit jen ty strany a koalice, které získávají v průzkumech nad 5%.

Samozřejmě, že potenciál bývá podstatně vyšším číslem, nežli volební preference té které strany či předvolební koalice.

Hnutí ANO dosahuje v průzkumech veřejného mínění většinou nad 27% volebních preferencí. Mám-li brát tedy vážně čísla volebního potenciálu hnutí ANO od Kantar CZ, pak ten je u hnutí ANO téměř vyčerpán...

Naopak strana Zelených se se svým volebním výsledkem bude nejspíš pohybovat někde tam, kde jí to přisuzují průzkumy volebních preferencí jiných agentur, tedy  kolem 1 – 2 %. Volební potenciál však strana Zelených má násobně silnější  a sice  7%.

Pokud Kantar CZ měřil dobře volební potenciál ČSSD, myslím si, že s 10% potenciálu by tato strana neměla mít problémy s volebním výsledkem. Teď jde o to, aktivizovat volební kampaň ČSSD zejména v posledních deseti až čtrnácti dnech před volbami natolik, aby tato strana využila ve volbách  zhruba dvě třetiny svého potenciálu.

Zkrátka, volební potenciál je zajímavá sonda do veřejného mínění, ale velkou relevanci v relaci k výsledku   voleb nemá. Volební preference a zejména volební výsledky budou velmi pravděpodobně naprosto jiné, než-li je volební potenciál.

Druhým průzkumem zveřejněným pro změnu  v úterý (7. 9.) jsou volební preference stran podle agentury Median. V příloze této části textu uvádím tabulku, ve které jsou přehledně uvedeny volební preference stran, změřené Medianem v červenci a srpnu.

Podle této agentury posiluje hnutí ANO své vedení. V srpnu by hnutí získalo 27% preferencí, což je o 1% více nežli činily preference hnutí minulý měsíc.

Konzervativní koalice Spolu naopak proti červencových 21,5% preferencí, ztratila půl procentního bodu.

Za koalicí Spolu v srpnu jen mírně zaostává s 20,5% koalice PirStan.

Hnutí SPD posílilo ze 7 % na 9% volebních preferencí. Naopak Přísaha zaznamenala pokles preferencí z červencových 6,5% na srpnová 4%. Tento výrazný pokles samozřejmě může mít celou řadu důvodů. Např. přecenění volebních preferencí Přísahy agenturou  v červenci. Nebo naopak promítnutí negativní reakce voličů na veřejná vystoupení nemnoha známých lídrů Přísahy. R. Šlachta je při svých veřejných vystoupeních velmi slušně řečeno nepřesvědčivý. Není ani rétor a jeho zázemí zřejmě není schopno pro něj připravit relevantní podklady, ze kterých by mohl ve veřejných vystoupeních těžit.

KSČM zůstává podle agentury Median i v srpnu „sedět“ na červencových 6% preferencí.

ČSSD by prý byla oceněna voliči ve volbách po oba měsíce na  4,5% hlasů.

Nechci ta čísla zpochybňovat, ani je klást do rozporu s průzkumem Kantar CZ a s jeho  průzkumem na téma volebního potenciálu. Ale pokud tedy by ČSSD čerpala jen 45% svého volebního potenciálu, je to přeci jen přehnaně pesimistické očekávání. To za prvé. A za druhé to ukazuje poměrně značný potenciál růstu této strany až na 6 – 7% volebního výsledku.

Chce to ovšem věnovat velkou pozornost zejména závěru volební kampaně tak, aby se propagační prostředky  a marketing strany dostaly k naprosté většině českých voličů.

Chce to zkrátka připravit takový závěr volební kampaně ČSSD, že ČSSD získá podstatně vyšší volební výsledek než kolik jí např. agentury Median či STEM predikují.

 

Porovnání volebních preferencí stran podle agentury Median v červenci a v srpnu 2021 

Třetí zajímavý průzkum přinesly v těchto dnech  také  Parlamentní listy (PL). PL převzaly od agentury Phoenix research exkluzivní průzkum veřejného mínění, který zjišťoval volební preference jednak v největších volebních krajích (Moravsko-slezský, Praha, Středočeský, Ústecký - tedy všechny největší s výjimkou  jižní Moravy) a trochu mimo pořadí velikosti i kraj Zlínský. Bylo by ovšem zajímavé vidět výsledky průzkumů také u jednoho z největších krajů republiky, Jihomoravského.

Přiznám se, že u tohoto průzkumu Phoenixu jsem původně nedohledal, kolik bylo vlastně jeho respondentů. Zkrátka, jak velké kontingenty voličů připadají na jednotlivé kraje.

Optimálně bych viděl tak 800 – 1000 respondentů na každý kraj.

Nyní se tedy podívejme na preference ve zmíněných pěti krajích.

Situace se poněkud mění v  hlavním městě, v němž by volby nyní vyhrála koalice PirStan s 23,2% hlasů.

Na druhém místě je hnutí ANO se 17,6% hlasů a za ním s malým odstupem je koalice Spolu s 16,9% preferencí.

Hnutí SPD by obdrželo 5,2%. TSS 5,1% a ČSSD by získala 3,9%. Komunisté, podle tohoto průzkumu jen 1,6%.

Levicový potenciál v Praze je přitom nejméně 25 %, ale spíše 30% hlasů. Takže v následujícím měsíci do voleb musí zejména ČSSD zabrat, aby získala hlasy potřebné k zisku alespoň jednoho volebního mandátu (alespoň 4,5% hlasů). Ale upřímně, ještě nedávno měla ČSSD v Praze v průzkumech kolem 2% hlasů. Nechci srovnávat knedlíky s bramborami, protože se jednalo o průzkumy rozdílných agentur, ale zdá se, že hlasy pro pražskou ČSSD jsou přeci jenom na vzestupu a že strana je opravdu schopna získat v Praze mandát či dokonce mandáty. Voliči oceňují to, že ministryně Maláčová sestupuje mezi ně a vede vv Praze osobní volební kampaň.

V Ústeckém kraji je vývoj volebních preferencí vcelku nepřekvapivý. Vede v něm hnutí ANO, které by získalo téměř 32% hlasů. Na druhém místě je koalice PirStan, která ovšem získává pouze 14,6% preferencí. Pokud se ovšem někdo diví tomuto rozdílu, je v zásadě dán demograficky. Hnutí ANO je na severu Čech „dědicem“ hlasů levice, tedy druhdy v kraji volebními výsledky mocných ČSSD i KSČM. Demografická struktura kraje je ovšem taková, že rozdělená pravice těžko v souhrnu překoná v kraji 30%. A tak vedle PirátoStanu s 14,6% preferencí je na třetím místě ještě koalice Spolu, která by obdržela 14,2% hlasů. Poměrně těsně za ní následuje SPD s 11,1%. Do sněmovny by rovněž pronikla KSČM s 6,2% a Přísaha s 6,1%. A prý i TSS s 5,1%. Před branou sněmovny by  zůstali sociální demokraté, kteří získali v tomto kraji pouze 3,9%. Obávám se, že toto číslo může s ohledem na skandální historii lídra kandidátky ČSSD na Ústecku ještě klesnout.

V Moravskoslezském kraji získává pomyslné vavříny hnutí ANO téměř s třetinou preferencí 32,6%. Na druhém místě je s obrovským odstupem koalice STAN a Pirátů s 12,6% a o třetí a čtvrté místo zápolí vyrovnaně pravicová koalice Spolu a hnutí SPD T. Okamury, kteří mají shodně 12,5% preferencí. Na hranici či nad hranicí 5% volitelnosti jsou čtyři další politické formace: KSČM, Přísaha, ČSSD a TSS.

Ve Středočeském kraji je podle tohoto průzkumu nejsilnější koalice STAN a Pirátů, která by získala 26,9% hlasů. Druhé se umisťuje hnutí ANO 23,2%. Na třetí místo se propracovala koalice Spolu s 17,2%. Čtvrté místo si zajistila SPD s 6,1%. A do sněmovny by se ještě ve středních Čechách dostala ČSSD a TSS údajně shodně s 5,1%. Do sněmovny by se nepropracovaly Přísaha a KSČM, které by nezískaly ani  5% hlasů.

Také na Zlínsku by se stalo vítězem hnutí ANO, které zde má 26,5% preferencí. Za ním je koalice Spolu s 22,1%. Na třetím místě jsou Piráti a STAN s 13,1%. A poměrně těsně za nimi SPD, které by získalo v tomto kraji 12,6%. Na pátém místě by zakotvila s 6,9% ČSSD a do sněmovny by na Zlínsku ještě měla šanci proniknout i TSS a Přísaha.

Slabinou tohoto průzkumu agentury Phoenix research, který proběhl v závěru srpna a na začátku září, je poměrně úzký vzorek respondentů (1066 v celé České republice). Znamená to tedy, že na jeden kraj připadá zhruba v průměru 80 respondentů. To je opravdu málo na to, abychom tento průzkum mohli považovat za něco jiného nežli za zajímavou a podnětnou sondu do veřejného mínění bez velké relevance.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

opatovice328
Já tu znovu varuji před Přísahou, já s nimi měl teď nějakou komunikaci, ale aby nedošlo k omylu na straně voličů, to není strana, která tu chce něco změnit - zlepšit, oni jsou spokojeni s tím, jak to tu funguje, to není strana změny, jak by si někdo mohl myslet. Podle Dolejše mají zřejmě dohodnutou povolební spolupráci s ANO, takže tzv. "strana mírného pokroku v mezích zákona". Bylo by nepříjemné, kdyby tato strana měla odvádět voliče SPD, SPD je strana pronárodní, což je k jejímu dobru, Přísaha je guláš ze všeho možného, i když pane Šlachtu považuji za příjemného člověka, a věřím, že i čestného, ale to kolo volebních a povolebních koalicí ho semele.
Lubodoc

Průzkumi jsou návod pro voliče,cinknutý jako karty v putyce