Ruce pryč od Venezuely

vyvadil jiří nový
31.1.2019 14:49
Když před dvěma lety kandidoval Donald Trump, zněly jako z jiného svět, že stane-li se prezidentem, nebude svrhávat cizí vlády, nebude určovat, jaký mají jiné země režim, nepovede proti nim agresivní války, jak to dělali všichni jeho předchůdci…

Poctivě řečeno, i teď, kdy zavedl proti Iránu snad nejdrakoničtější sankce a kdy stejným způsobem chce pokračovat proti Venezuele, pořád mu slouží k dobru, že na rozdíl od Bushe jr.,(válka v Iráku) Billa Clintona (humanitární bombardování Jugoslávie) či Obamy (válka v Libyi) volí o stupeň méně nebezpečnější postupy, tedy ekonomický tlak. Je to samozřejmě také jednoznačně v rozporu s mezinárodním právem, ale stále je to v podstatě na poměry USA, z hlediska její imperialistické minulosti absurdně velmi mírné.

Teď se k Trumpovi přifařili Merkelová, Macron a premiér Španělska Pedro Sánchez Pérez-Castejón, který dokonce v rámci EU byl nejvíce iniciativní. To je tedy ta viditelná část Západu, nikoliv ovšem celá. Z 28 zemí EU jdou to jenom tři a ostatní se víceméně chovají zatím neutrálně. Člověk neví, jak se zachová Polsko, stejně jako Rumunsko, kteréžto státy jsou vždy fanaticky protiruskými a proamerickými, ale vlastně je ten stav dosud dobrý. Většina zemí EU necítí potřebu podporovat jakoukoliv agresi vůči Venezuele, ani ekonomickou, ani vojenskou…

Má to logiku: Francie a Německo svou jednostrannou smlouvou o spolupráci z Cách zrušilo eurounijní jednotu a v podstatě, i když si to jistě nepřáli, fakticky zdůraznili, že zejména v zahraničních otázkách si může každý stát postupovat podle vlastních měřítek. A za to jim buďme vděční. Evropa není soubor poloanonymních státu ÚSA, které většina z nás by určitě ani neuměla vyjmenovat. Každý stát, každý národ má své názory a často diametrálně odlišné od těch, které platí už metr od jeho hranic…

Proti této západní protimadurovské frontě stojí v podstatě stejně silný val: také silný val : Východ, které dnes tvoří Rusko, Čína, Turecko a zčásti například Indie…

Západ od roku 1989 rozejel mnoho pučů, válek, ozbrojených útoků. Někdy zdánlivě v první fázi zvítězil, ale oběti nezapomínají na agresora. Sice formálně vyhrál v Iráku, ale za drastickou cenu a milióny uprchlíků se vrací jako bumerang, Afganistán svým výsledkem připomíná pro Američany, a nás jako tupé pomahače, fiasko Sovětů a naši vedoucí politici by měli přestat blábolit, že se v Afganistánu bojuje o Prahu, v Libyi Američané způsobili totální rozvrat, a pokud nastane stabilizace, bude opět za pomoci Rusů (nevím proč Babiš mluví o síle EU a setkává se s libyjským premiérem, který fakticky neznamená nic), Sýrie je jasná, tam Západ dostal od Rusů a jejich spojenců na prdel a jde o první zvrat, od roku 1989, kdy Západ řekl : Někdo musí jít, ale on neodešel a s pomocí Ruska vítězí…

Jinými slovy : válka v Iráku, humanitární bombardování Jugoslávie a sebevědomé Srbsko, které vřele vítá Putina a odmítá vstoupit do agresivního paktu NATO, Američané (i jejich pomahaši z NATO) kteří dostávají na prdel v Afganistánu, a naposledy zcela zhroucená Ukrajina, která viděla v Západu spásu a je na dně, a vlastně i Gruzie, která na radu amerických jestřábů, zejména McCaina vyvolala válečný konflikt s Ruskem a dodnes se z něho nevzpamatovala…

V konečném důsledky Západ tyto střety prohrál a vývoj přesunu ve prospěch hlavního tandemu Východu, tj. Ruska a Číny bude postupovat.

A tak Západ jako z nouze cnost se pokouší zlikvidovat vliv Ruska a Číny ve Venezuele… Je to jeho poslední šance dokázat, že není na kolenou. Tandem Rusko – Čína je totiž nepřekonatelný. Putin absorboval skvělé strategické vojenské umění a Čína v příštím roce podle agentury Bloomberg přeskočí v ekonomické výkonnosti USA. Kombinace tvrdé a měkké síly jádra dnešního Východu (a připomínám, že k němu dnes již patří i členská země NATO s 2. největší armádou Turecko a s lehkou rezervou i budoucí druhá ekonomika světa (dle agentury Bloomberg v roce 2030) Indie, když USA budou třetí.

Zatímco již před pěti lety jsem jasně prohlásil, že euromajdan změní poměr sil ve světě, ale přesně naopak, než jak si Západ myslí a ono se tak stalo, protože Rusko je supervelmoc a Ukrajina je failed state, určit, jak dopadne Venezuela není lehké.

O čem jsem přesvědčen, že se Maduro a jeho armádní stoupenci nevzdají a občanská válka zřejmě rozhodne, kdo z koho.

V zájmu vyváženého světa by neměl padnout. Když už má Západ v podbřišku Ruska Ukrajinu, bude jen dobré, bude- li mít Východ v podbřišku USA Venezuelu.

 

jiri-vyvadil
Vědět, co v politice nastane, mě baví...

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Tak dnes na návrh pana Petříčka, momentálně boihužel ministra zahraničí, uznala naše vláda Maturova oponenta prezidentem země. Tím jsme se připojili k zemím, které na dálku určují kdo může a kdo nemůže být v jiné zemi prezidentem. Naše zahraniční politika v podání ministra, potažmo celé vlády je vše jiná, jen ne v zájmu naší země!

Jiří Volný st.

O osud vlády prezidenta Madura mám velké obavy. Venezuela je příliš izolovaná a spojenci jako Rusko, Kuba, Nikaragua a další ji nemohou účinně pomoci. Čína si v takových situacích většinou zachovává určitý odstup. Opozice je silná a hospodářské problémy přivádějí do jejího tábora i chudé nespokojené. Však to známe z listopadu 1989. Měli jsme co jíst, měli jsme kde bydlet a čím jezdit, ale vidina lepšího nás přivedla do ulic. Pokud se od Madura odvrátí i ty nejchudší vrstvy, tak to bude jeho konec. A o to právě usilují jeho nepřátelé.