Rusko a Čína, vztahy na nové úrovni

xi putin
6.6.2019 13:16
Když jsem před pěti týdny byl v Pekingu na summitu Pás a stezka (Belt and Road), na závěrečném státním banketu seděli vedle sebe ve velmi družné debatě u jednoho stolu čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin. Po celou dobu, protože jsem seděl pět metrů od nich u jiného, vedlejšího stolu, jsem měl možnost vidět, že přes tlumočníka hovoří vlastně stále jen spolu.

Vůči Rusku jsou uplatňovány již více než pět let hospodářské sankce, které jistě ruskou ekonomiku zkrušily, ale nesrazily ji na kolena. Naopak, například ruskému zemědělství se daří, jako se mu nikdy předtím nedařilo. A pokud bývalý Sovětský svaz sklízel svou pšenici  především v Kanadě a ve Spojených státech, dnešní Rusko významnou část vyprodukované vlastní  pšenice vyváží. V průmyslové oblasti je to pochopitelně pro Rusko složitější. Není jednoduché si opatřit nejmodernější technologie, protože ty jsou převážně jen na Západě.

A pokud jde o Čínu, tu se nyní americký prezident Trump snaží přitlačit v obchodních jednáních kombinovaných s navyšováním cel na dovoz čínského zboží do USA, k uzavření dohody, která bude představovat (v očích Číňanů) jakýsi Pax Americana.

To je samozřejmě pro národ, jehož vůdcové se bojí vždy o ztrátu tváře, nepřijatelné. Ale pochopitelně  nejedná se jen o tyto faktory, kterými tlačí Západ, tedy především USA, ale i Evropská unie Rusko a Čínu k vzájemné, hlubší a intenzivnější spolupráci. Protože jsem v těchto dnech v Číně, mohu sledovat čínskou státní televizi v anglickém jazyce CCTV. V ní se objevila z úst čínského prezidenta Xi z počátku jeho návštěvy v Rusku formulace, ve které označuje ruského prezidenta Putina za „blízkého, intimního přítele“.

Snaha Západu vytvořit z Ruska a Číny jednotlivě mezinárodní párie vedla, ba přímo natlačila tyto dvě země k užší spolupráci a spojenectví. Ruské neomezené surovinové zdroje a čínské vyspělé technologie a neomezený potenciál pracovních sil mohou být závažným faktorem ve světové politice, pokud dojde k jejich spojení. To ale prezident Trump jistě nezamýšlel. Jeden z jeho republikánských prezidentských předchůdců, Richard Nixon, se svým ministrem zahraničních věcí Henrym Kissingerem, se naopak komunistickou Čínu, tehdy pod vedením Mao Ce-tunga, snažili začátkem 70. let minulého století získat ke strategickému spojenectví.

A povedlo se jim to, protože jak Spojené státy, oslabené neúspěšnou  vietnamskou válkou a politickou krizí Watergate, tak Čína, se cítily v ohroženi globální rozpínavostí Sovětského svazu. Tehdejší Sovětský svaz, byť byl státem s omezenými zdroji, se choval jako supervelmoc s neomezenými možnostmi, která zasahuje po celém světě. A jeho zájmy se tak často  křížily  jak s americkými, tak s čínskými zájmy. 

Donald Trump neuvažuje strategicky jako Kissinger s Nixonem, ale jako hokynář a evropští lídři mu, až na výjimky, poslušně posluhují.

V Evropě chybí silní politici typu Chiraca a Schrödera, kteří by byli schopni říci Američanům: „My máme jiný názor na věc  a jiné zájmy“. V každém případě se Rusko s Čínou posunuly do nové kvality strategické spolupráce, alespoň podle vyhlášení svých nejvyšších představitelů,  a je jen otázka co to vlastně znamená.

Jiří Paroubek

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

paysan

Pane Paroubku, o tom, že jste se setkal představiteli Číny a Ruska žádná, ale jaksi jsem si nevšiml markantní úspěšnosti "vašich snah o navázání těsnějších ekonomických, o těch dalších ani nemluvě, vztahů" s těmito velmocemi. Pravdu máte ale v tom, že pravicová vláda po vás a také vláda Sobotkova a nyní i Babišova v tomto směru silně pokulhává. Byť právě expremiér Nečas je pravidelným účastníkem podnikatelských misí do Ruska i Číny i návštěvníkem česko-ruských plesů, pořádaných Komorou pro hospodářské vztahy se zeměmi SNS. Vy ne...

jiri-paroubek

Pane Sedlacku, píšete blbostí.Za svého 16-mesicniho premierstvi jsem navštívil Rusko i Čínu a v Praze jsem se setkal s Putinem i s čínským předsedou vlády Wenem.Snazil jsem se změnit kvalitu vztahů republiky s oběma těmito státy.Neni mou vinou,že pravicová vláda v tomto mém úsilí nepokračovala. Mám na vztahy mezi státy stejný názor dnes,jako když jsem byl český premiér.Dobre vztahy v hospodářské oblasti i obecně můžeme mít se státy EU,USA i s Ruskem,Čínou i třeba s Indií nebo Brazílií....

paysan

Zajímavé, že mnozí bývalí čeští premiéři až po odchodu z funkce seznávají, jak to ve světové globální politice skutečně chodí. Když seděli na svých premiérských židlích, většinou snaživě přitakávali "věrnému spojenci" a následně, už jako prostí občané, vidí svět jinýma, realistickýma, očima.