Růst extremismu na východě Německa

antifa ge
3.7.2019 09:57
Na podzim tohoto roku proběhnou ve třech „nových“ spolkových zemí na východě Německa zemské volby. Jedná se o Brandenbursko, Sasko a Durynsko. To, co lze očekávat s jistotou, jsou ztráty, někdy i fatální ztráty obou stran, které vládnou společně na spolkové úrovni v Berlíně, tedy CDU a SPD. Z průzkumů je zřejmé, že ve všech třech zemských volbách velmi posílí strana AfD. Tedy strana v podstatě extrémně pravicově zaměřená. V Brandenbursku dokonce v průzkumech veřejného mínění vede s 21% před SPD s 18%, CDU s 17% a Zelenými rovněž se 17%. Do zemského sněmu by se v této zemi dostala s jistotou ještě strana Die Linke, tedy Levice. O účast v zemském parlamentu budou samozřejmě usilovat také liberálové, kteří jsou však podle průzkumů na hranici volitelnosti s 5% preferencí.

V Sasku je situace svým způsobem ještě obtížnější. AfD by získala dokonce 25% hlasů. Na pásce druhá je zatím CDU s 24% a s odstupem za ní jsou Zelení a Levice vždy s 16%. Teprve daleko za nimi, téměř na konci pelotonu, následují sociální demokraté se 7% (!). Opět mírně nad hranicí volitelnosti je na šestém místě s 6% preferencí liberální FDP. Z průzkumu volebních preferencí je zřejmé, že v Sasku už se nepodaří zopakovat po volbách vládní koalici CDU – SPD.

Pokud jde o Durynsko, je tam AfD sice v pozici až třetí nejsilnější strany, ale s 20%. Nejsilnější stranou v této zemi jsou podle průzkumu klerikálové s 26%, za nimi následuje Levice s 25%. Až na čtvrté pozici jsou s 11% sociální demokraté (SPD). Teprve za nimi s poměrně slabým výsledkem preferencí jsou Zelení s 8% a na šestém místě je FDP s 5%, tedy opět na hranici volitelnosti.

Je zřejmé, že ani v jedné této zemi, pokud odmyslím možnost vytvoření minoritní zemské vlády, což není pprávě německá tradice, fakticky nemůže vzniknout vládní koalice jen dvou politických stran. Pokud tedy odmyslíme možnost, že ve dvou zemích, tedy v Sasku a v Durynsku, by mohly vytvořit vládní koalici strany CDU a AfD. Tato koalice je však nepřijatelná jak pro vedení CDU v Berlíně, tak pro tři čtvrtiny stoupenců stran CDU/CSU (ve východním Německu pro 66% stoupenců). CDU by se tak velmi silně poškodila ve vztahu k voličům. Proto půjde CDU i další tradiční německé strany po podzimních zemských volbách cestou koalic se dvěma či dokonce třemi partnery mimo AfD. Příkladem takového koaličního uspořádání je spolková země Sasko – Anhaltsko, kde se po zemských volbách v roce 2016, ve kterých AfD získala 24% hlasů, vytvořila tzv. Keňa-koalice a to z CDU, SPD a Zelených, přičemž je pro CDU zejména spolupráce se Zelenými v této spolkové zemi poněkud problematická.

Zkrátka AfD je, alespoň na přechodnou dobu, nepřehlédnutelným fenoménem zejména v politice nových spolkových zemí, přičemž politická karanténa, která je na ní uvalena, pokud jde o spolupráci na vládní úrovni, od tradičních stran, by mohla vést k postupnému odlivu voličů do původních politických domovů. Tedy na východě Německa především ke stranám Levice, SPD, ale i k CDU.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.