Slovenské volby – jsou média a průzkumy férové?

nar sr
25.2.2020 08:47
V posledním více než roce byla slovenská vládní strana Smer, ale také např. vládní strana SNS, podrobena někdy až brutálnímu tlaku médií a politických oponentů. Důvody jsou zřejmé. Kromě obvyklé rivality, která se objevuje mezi politickými stranami, přibylo ještě to, že Smer vyhrál od roku 2006 všechny parlamentní volby a třikrát za tu dobu sestavoval vládu.

V roce 2012 jí sestavoval dokonce v situaci, kdy měl absolutní většinu v Národní radě Slovenské republiky, tedy v parlamentě. Tuto jeho pozici mu umožnilo grandiózní a neopakovatelné volební vítězství s výsledkem 44,4% hlasů. Ještě před čtyřmi lety dosáhl Smer v parlamentních volbách na 28,3% hlasů a mohl tak vytvořit vládní koalici se Slovenskou národní stranou (SNS) a stranou MOST-HÍD, která má převážně hlasy voličů z maďarské menšiny. Tedy Smeru se povedla kuriózní vládní spolupráce se stranou slovenských a víceméně i maďarských nacionalistů.

Viděno očima pozorovatele zvnějšku musím říci, že zejména po vraždě novináře Kuciaka, která měla od počátku kriminální pozadí, což muselo být jasné komukoliv soudnému, se rozpoutal zpolitizovaný hon na předáky Smeru. Především na tehdejšího premiéra Fica a na tehdejšího ministra vnitra Kaliňáka. Ti byli politickými soupeři pokládáni za nejsilnější figury Smeru a strůjce jeho čtyř volebních vítězství. A proto byli donuceni k odchodu ze svých funkcí.

Nahrazení Fica novým premiérem Pelegrinim se nicméně ukázalo být podařeným tahem. Pelegrini získal ve funkci premiéra vysokou popularitu a je tedy před volbami jakýmsi trumfovým esem.

Problémem je, že Smer a jeho vedoucí garnitura jsou u moci už dlouho. A vlastně jakoby nepřetržitě v posledních čtrnácti letech. Takže zájem lidí o změnu v čele vlády je do značné míry pochopitelný, byť Slovensko má ekonomicky velmi slušné výsledky a také životní úroveň lidí roste. Zejména měšťanské vrstvy obyvatel a obecně vyšší příjmové vrstvy společnosti ovšem touží po vlastní vládní garnituře. Tedy té správné, pravicové...

Zdá se – opět možná vzdálenému pozorovateli z Prahy – že se na Slovensku až příliš čaruje s průzkumy veřejného mínění. A tak v jednom z těch posledních třech závěrečných průzkumů (od tří různých garnitur), by Smer oslabil až někam k 16%. Jiná agentura, MVK ovšem Smeru dává 21,6% preferencí...

Druhou stranou v pořadí podle průzkumů jsou Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OlaNO). V jednom průzkumu zaostává tato strana dokonce zhruba jen o 1,5% za Smerem. Přitom OLaNO mělo ještě na podzim pod 6% volebních preferencí. Nicméně šéf této strany Matovič, který byl na Slovensku v posledních deseti letech vnímán spíše jako klaun, zvolil správné a účinné PR. Útočí nejostřeji ze všech na předáky Smeru. Prostě strhnul k sobě pozornost a ostatní pravostředové strany vedle něj vypadají poněkud nedynamicky.

Na třetím místě v žebříčku preferencí se umisťují nacionalističtí kotlebovci, s potenciálem nejméně desetiny voličů. Tedy alespoň podle agentur. Ještě před pár týdny ovšem Kotlebou strašili, že by snad mohl vyhrát volby. Prostě šlo o to, maximálně mobilizovat potenciál, který si přeje pravostředovou alternativu vlády ještě před volbami a samozřejmě i ve volbách. Nyní je ovšem hlavním nebezpečím pro pravici Fico a jeho Smer.

Na čtvrtém místě v preferencích je koalice neparlamentních stran (Progresivní Slovensko/Spolu). Ti by měli podle preferencí získat o něco méně než 10% hlasů. Ovšem jejich volební koalice musí získat alespoň 7% hlasů, aby se dostala do parlamentu. To však nemusí být úplně jisté. Na pátém místě se umisťuje se zhruba 9% hlasů Kiskova strana Za lidi. Za ní následují SME RODINA s 7,2%, Sloboda a solidarita (SaS) 6,1%. Poslední v protivládním komparzu stran je KDH s 5,3%.

Teprve na osmém místě bývá v průzkumech uváděna s výsledkem kolem 5% vládní SNS. Umím si ale představit, že právě u této strany může být výsledek procentuálně mnohem příznivější. Stejně tak, jako u další dnešní vládní strany MOST-HÍD, která podle průzkumu zatím těsně nedosahuje na potřebných 5% hlasů.

Zkrátka slovenské volby jsou trochu rébusem. Nicméně se zdá, že s určitou převahou by mohli ve volbách zvítězit pravostředové a liberální strany nad Smerem a jeho dosavadními koaličními spojenci. Kotleba ovšem může získat i více než 10%. Jinak řečeno, stranám pravého středu sice možná připadne úkol sestavování vlády, ale nemusí mít vůbec absolutní většinu poslanců ve slovenském parlamentě. A i když tuto většinu těchto šest stran, které spojuje jen nenávist ke Smeru (a nic jiného), se podaří vytvořit, bude velmi obtížné vůbec sestavit takovou vládu.

Ne, že bych to této politické konstelaci vysloveně přál, ale už z povahy věci vím, že se rozhádají již v prvním dni existence takové vlády. Kromě toho, potenciální šéf této vlády Matovič, nemá potřebný profil, kvalifikaci ani charisma lídra vlády.

I když se nejspíš Smeru nepodaří sestavit po volbách novou vládu, nemusí vůbec zoufat. Pokud se soustředí na opoziční politiku a bude brát svůj pobyt v opozici jako něco nevyhnutelného a nutného k ozdravení strany, může příští volby do parlamentu vyhrát opět v předchozích volebních kláních s obvyklým rozdílem.

Prostě pravice se rozloží tak, jak se jí to povedlo za vlády Radičové, neblahé paměti. Pokud by se podařilo slovenské pravici sestavit skutečně funkční vládu, byl by to zázrak hodný politického Einsteina. Zázraky se ale ve slovenské, ani v české politice příliš nedějí....

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Voľby posledných 30 rokov ukazujú, že voliči sú rozdelení do viacerých  škatúľ :

1/   1 škatuľa volí podľa sympatií, alebo nesympatií  k lídrovi , program nie je dôležitý: rozhoduje tvár, spôsob reči, vek

2/   1 škatuľa volí podľa svojho vnútorného presvedčenia : ľavičiar, pravičiar, liberál, veriaci. 

3/   1 škatuľa volí podľa momentálnej atmosféry v spoločnosti, ktorú vytvárajú médiá

4/   1 škatuľa sú platení agitátori vo farbách kohokoľvek

5/   1 škatuľa volí pod vplyvom starých krívd , pretože nie je schopná prekročiť svoj tieň

6/   1  škatuľa volí po  dôkladnom zhodnotení práce a výsledkov................prípadne podľa programu strany

Tých škatúľ je iste viac.

Prieskumy verejnej mienky sledujú najmä neistí svojím zaradením do nejakej škatuli, prevracači " kabátov ", názorom nevyhranení a mazaní všetkými farbami, leniví sledovať politickú scénu - preto dúfajú, že prieskumy verejnej mienky im napovedia, koho majú voliť. Prieskumy musia byť rozdielne, lebo všetko závisí od metodiky a okruhu ľudí, koho sa pýtajú.

Iné je, ak sú agentúry platené v prospech niekoho.

Slovenská spoločnosť je v rovnakom stave ako americká, česká, maďarská....... Je to daň za spolužitie v spoločných spolkoch, za rovnaké " vierovyznanie ", za nadšené kopírovanie nápadov a myšlienok.............

Jedine strana SMER je konzistentná - tak členmi, ako aj programom. Všetky( nad 5% preferencií ) strany sú tvorené prebehlíkmi, mnohí prebehli aj niekoľkokrát. Potom vytvorili program podľa spoločenskej objednávky - respektíve , najprv vytvorili spoločenskú objednávku a potom sa k nej prihlásili.

Na Slovensku niet strany, ktorá by nemala kostlivca v skrini, preto si nemajú čo vyčítať.

Vidieť to, to chce mať filipa a chrbtovú kosť.

Jiří Volný st.

Na všechny volební průzkumy, tedy s čestnou výjimkou mých odhadů, sedí kreslený vtip pana Marčáka z Britských listů. Přijde analytik-výzkumník za svým šéfem a hlásí: "Vládě věří 40%, poslancům 20% a naší agentuře celá 2% respondentů". 

Výsledky slovenských průzkumů známe a v sobotu nebo v neděli je porovnáme se skutečnými. Kotlebovci si například šplhli tím, že po záplavách pomáhali s opravou domu nebo domů postižených. OĽaNO založilo svou kampaň na kritice bývalého ministra financí za Smer, který si ve své pýše nechal vybudovat v garáži nerezovou podlahu za tři miliony tehdejších slovenských korun a koupil dům na francouzském pobřeží. Vrcholným kusem je oblepení zmíněného domu nálepkou:"Majetek Slovenské republiky". Uvidíme, zda to stačí na předpovídaných 16%. 

Bugárům Most-Híd má problém, protože konkurenční maďarské hnutí, údajně s vazbou na Budapešť, má pouze o necelé procento méně a tudíž se maďarské hlasy tříští. Vzpomínám si, ze na Slovensku měli 3% klauzuli pro vstup do parlamentu. Otázkou je, zda pro zvýšení nehlasovali i Bugárovi poslanci. Pokud ano, pak platí: "Kdo s čím zachází, tím také schází". Naši Lidovci a OHnutí by o tom mohli vyprávět.