Smutný konec jedné smlouvy

inf podpis
4.2.2019 14:17
Tuto sobotu vypověděly Spojené státy Smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu odpalovaných ze země (INF) z roku 1987. Spojené státy zdůvodnily svůj postup údajným porušováním této smlouvy Ruskem. Rusko odpovědělo o den později podobně, ani ono nechce smlouvu zachraňovat. Samozřejmě, že situace ve světě se od onoho roku 1987, kdy byla smlouva uzavřena, dynamicky vyvíjela. Dnes mají rakety středního doletu s dosahem mezi 500 – 5000 km i jiné státy. Nepochybně Čína, Írán, Indie, také zřejmě i Izrael, Severní Korea, a další země.

Nelze zapomenout na velkou blahodárnost této smlouvy, která znamenala, že na obou stranách bylo zničeno zhruba tři tisíce raket. Toto bylo možné konstatovat již v květnu roku 1991. A ověřovací režim této likvidace skončil ke spokojenosti obou stran a celého světa o deset let později. Dnešní argumentace obou stran, kdy Američané zdůvodňují, v čem Rusové porušují smlouvu a Rusové zase naopak, je těžko ověřitelná. V každém případě se zdá, že prezident Trump se s vypovězením této smlouvy poněkud unáhlil. Srovnal bych to s odchodem Američanů z ujednání s Íránem, které umožňuje, za účasti všech světových mocností, dohled nad zmrazením íránského jaderného programu. Podle mého názoru je lepší nějaké smluvní ujednání, tedy nějaká smlouva, nežli stav, kdy Írán vlastně může o deset let urychlit svůj jaderný program. Smlouva s Íránem totiž je „jen“ odkladem uskutečňování íránského jaderného programu. Ale i odklad má svůj význam. A hlavně tou alternativou těžko může být, zbavit se aspoň tohoto jediného nástroje na kontrolu íránského jaderného programu. A to vše vlastně Trump udělal.

Rusko a Čína a také další západní mocnosti vyjma USA, však v ujednání s Íránem zůstali. A tato smlouva Západu, Ruska a Číny s Íránem tedy funguje dál i bez Spojených států.

Nyní Trump vypověděl smlouvu INF s Ruskem a to bez náhrady. Důvodem prý je, že Rusko vyvíjí revoluční raketu středního doletu a jaksi mimo tuto smlouvu. Skutečnost je ale mnohem složitější. Spojené státy by spíše měly, spolu s Ruskem, začít působit na jiné země, které disponují raketami středního doletu a mohou disponovat také jadernými hlavicemi, umístitelnými do těchto raket. Ty země jsem výše jmenoval. Působit na jiné země tak, aby bylo možné z bilaterálního ujednání mezi dvěma státy udělat multilaterální dohodu. Vypovězení smlouvy je ve svém důsledku krokem hodným období studené války, které povede k naprosto zbytečné eskalaci napětí, a to zejména v Evropě. Ve střední a východní Evropě se tak budou objevovat (a již objevují) hlasy, které nabádají k umístění amerických vojenských základen na území středoevropských a východoevropských členských států NATO. To by ovšem snížilo bezpečnost Ruska i střední a východní Evropy, protože Rusko by se nepochybně přiklonilo k odvetným opatřením. Spojené státy by ale svoji strategickou pozici zlepšily.

Je ale otázkou, co je v českém národním zájmu. Zda se mýlit spolu se svým největším spojencem anebo se snažit o korekci jeho politiky.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.