Soudce Lynch se na Slovensku nekoná

kocner
4.9.2020 14:16
Chápu společenskou potřebu, najít na Slovensku zadavatele vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Byl to hnusný a zcela bezprecedentní čin. Na druhé straně, každý soud, který má rozhodnout o vině či nevině obžalovaných, se musí opírat především o dostatek přímých důkazů. Stále více se ukazuje, že policie, i přes ohromnou snahu jejího osmdesátičlenného týmu a přes použití víceméně nestandardních prostředků typu odposlechů, nebyla schopna dodat soudu dostatečné důkazy k tomu, aby soud mohl s čistým svědomím rozhodnout o vině Kočnera a Zsuzsové. Kočner měl být zadavatelem vraždy a Zsuzsová jako jeho partnerka mu v tom měla napomáhat. Od soudu odešel s vysokým trestem jen obžalovaný Szabó, který se sice k vraždě nepřiznal, ale byly zajištěny takové důkazy, že mu soud udělil pětadvacetiletý trest odnětí svobody.

Již letos v dubnu poslal soud do vězení na dvacet tři let také bývalého profesionálního vojáka Miroslava Marčeka, který se sám přiznal k vraždě novináře a jeho snoubenky i podnikatele Petera Molnára. Marček spolupracoval se soudem, proto byl jeho trest nižší.

Slovenský soud projevil, přes obrovský tlak, který na něj byl vykonáván většinou slovenských médií a současnou politickou reprezentací, velkou odvahu. Samozřejmě, že politické síly, které de facto celá mediální kampaň, následující po vraždě novináře Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018 vynesla vzhůru (což je současná vláda a vlastně i prezidentka), jsou zklamány verdiktem soudu. Připomínám, že po vraždě novináře a jeho snoubenky došlo před dvěma lety na Slovensku k protivládním demonstracím, které vlastně smetly vládu Róberta Fica a vedly k pádu volební podpory jeho politické strany. To, že Ficova strana Smer se stala za dlouhá léta svého vládnutí na Slovensku vlastně státostranou a řada jejích funkcionářů si ve veřejných funkcích dělala, co chtěla, o tom netřeba pochybovat. Zadavatelé kampaně proti Smeru samozřejmě potřebovali prokázat spojení Smeru s pokleslými podnikatelskými strukturami, které byly nejspíše zadavateli vraždy novináře. K tomu se náramně hodil právě Kočner. Kočnerovy aktivity svědčily o jeho rozsáhlém politickém podnikatelství. Slovenská média byla bohatě zásobována z policie odposlechy, které svědčily o jeho lumpačení. Tyto odposlechy, či spíše jejich fragmenty, měly prokázat, že Kočner měl významný vliv na prokuratuře, prostřednictvím náměstkyně ministra spravedlnosti také na tomto ministerstvu a že měl rovněž vliv na politiku Smeru. Horko těžko se hledaly Kočnerovy vazby také na předsedu Smeru Fica. Kočner jako brizantní politický podnikatel ovšem nejspíš pronikal do všech politických subjektů na Slovensku nebo víceméně do všech významných subjektů. V minulosti měl ostatně blízko i k Mečiarovi. Prostě, byl to lump, ale soud vyhodnotil, že neexistují přímé důkazy o tom, že by zadával vraždy.

Jinak řečeno, celá soudní akce a jí předcházející policejní příprava včetně úniků odposlechů, měla soud přimět k vynesení tvrdých rozsudků vůči Kočnerovi a jeho partnerce, které by potvrdily legitimitu protificovských demonstrací, k nimž došlo ke dvěma lety. Je pochopitelné, že lidé, kteří se nechali v kampani proti Smeru využít, si budou těžko připouštět, že byli zneužiti. Přitom jsou ještě hecováni neomalenými výroky slovenského premiéra Matoviče na adresu soudu a jeho rozhodnutí.

Zvláštní kapitolou soudního procesu byla účast rodičů zavražděných mladých lid při procesu. Osobně dokážu jen zčásti pochopit oprávněnou bolest rodičů nad ztrátou krásných a talentovaných dětí. Jen zčásti proto, že jsem naštěstí nic takového nezažil a doufám, že nezažiju. Ale ať chtějí nebo nechtějí, měli být tito strašlivě osobně zranění lidé použiti rovněž k nátlaku na soud. Prostě jistá část slovenské politické elity, jejíž vzestup se datuje za poslední dva roky a jistá část slovenské veřejnosti, která ve volbách začátkem roku hlasovala pro „změnu“ slovenských politických poměrů, manipulovala nebo byla zmanipulována.

Připomeňme si také, že jako vedlejší větev ve slovenských médiích probíhalo prověřování tzv. italské stopy. Tvrdilo se, že část slovenské politiky a politiků (pochopitelně ze Smeru) je de facto propojena na kalábrijskou mafii. Toto propojení mělo proběhnout přes krásnou přítelkyni Róberta Fica, která měla být v jedné z firem údajně napojených na mafii, dříve zaměstnávána. Prostě všechno se hodilo k útokům na SMĚR a Róberta Fica. Italská stopa vyvanula už dávno. Některá slovenská média ale budou jistě hecovat část slovenské veřejnosti tak, aby uvěřila, že mafie ovládla dokonce i soud, který byl vždy považován za vrchol kvality slovenské justice.

Pro část slovenské politické elity, která je soustředěná v nynější slovenské vládě, bude pokračování kampaně proti virtuální mafii přijatelnější, než přiznat, že Kočner je sice lump, ale není organizátorem vražd.

Jiří Paroubek

 

 

Foto: M. Kočner na záběru televite TA3

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Ku všetkému treba dvoch, troch......... Kočner by nebol taký " mocný ", keby nenašiel partnerov vo svojom biznise. A biznis sa nedá robiť bez súhlasu a podpory  vlády, bez zákonov parlamentu, bez spolupráce zahraničia - a bez lobbingu. Lobbing je dokonca schválená metóda podpory entity.

Pripomeňme si počiatky podnikania v bankovníctve, v priemysle.... začiatky sú písané krvou, zneužívaním detskej práce, streľbou do robotníkov, križiackymi výpravami....  Dnes sú mnohí váženými osobnosťami. 

Podnikanie v súčasnosti už nemá " detské choroby  minulosti ". Avšak začiatky podnikania po sametovej revolúcii sa inak nelíšia od minulosti ( vyberanie výpalného, hrubokrká ochranka podnikateľa, černákove upratovanie, Papáyovci.....) Dlho sa schválne neprijímali potrebné zákony , len aby sa vytvorila domáca kapitalistická vrstva. Dodnes chýba zákon o preukazovaní majetku ( predseda vlády prepísal firmu na manželku...) Dodnes sa obchádzajú daňové a odvodové povinnosti.....atď

Kočner je produktom budovania kapitalizmu. Okrem neho sú ešte stovky takých.

30 rokov nikomu veľmi neprekážali metódy budovania trhového hospodárstva. Tých pár kritických hlasov zaniklo v nadšení nad slobodou, slepote a hluchote pred rozkrádaním a reštitúciami ..... 

 Tu vložím link českého autora, ktorého slová plne podpisujem.

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/09/04/hilsneriada-po-slovensku-aneb-kocner-a-zsuzsova-jsou-nevinni/#more-965845