Špatné rozhodnutí amerického prezidenta

trump zed narku
20.11.2019 16:26
Pokud ve světě v příštím roce dojde k ekonomické recesi, bude to především zásluhou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Světové burzy se v posledních dnech zmítají mezi růstem a poklesem v závislosti na tom, jak se často protichůdně prostřednictvím svého twitterového účtu i jinde vyjadřuje americký prezident. Poté, co jsou finanční trhy Trumpem nadopovány nějakou příznivou informací o vývoji americko – čínských obchodních rozhovorů, tak během pár dní či desítek hodin přichází většinou z téhož zdroje informace skeptická... Jako kdyby Trump hrál na burze a hrál tu na pokles, tu na růst akcií.

Vyhrožování nárůstem cel na dovoz evropských automobilů už je u Trumpa jakýmsi folklorem... Ve svých důsledcích ovšem bude znamenat, bude-li skutečně uplatněno, tvrdý direkt německé ekonomice a v důsledku toho také ekonomice české. Ta je s tou německou spjata mnoha a mnoha vazbami a vlastně třetina českého zahraničního obchodu je právě s Německem. Přitom je každému jasné, že stavění celních bariér, protekcionismus všeho druhu, ve svých důsledcích poškodí všechny. Dokonce i iniciátory těchto rozhodnutí.

Čína usilovně hledá pro své zboží nová odbytiště mimo Spojené státy. V tom spočívá význam a smysl projektu Pás a stezka (Belt and Road). Čína v posledních letech přenáší také  těžiště  svých investic a své zahraničně-obchodní výměny do Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

 D. Trump na počátku svého prezidentství opustil již dojednanou  dohodu o úzké hospodářské  spolupráci s klíčovými zeměmi Tichomoří. A vydal tak bez boje tichomořský bazén Číně a její rychle se rozvíjející ekonomice. Byla to opět jedna z mnoha strategických chyb Donalda Trumpa. Číňané jen využívají prostor, který jim Trump chybným rozhodnutím  poskytl.

Rozhodnutí Trumpovy administrativy tlumočené ministrem zahraničí Pompeem,   týkající se údajné „legalizace výstavby izraelských osad“ na palestinském území je zcela skandální svým cynismem. Vrcholně nechutnou je také ta část Pompeova vyjádření, kde říká, že si uspořádání vzájemný vztahů musí Palestinci s Izraelci dojednat sami. Otázka zní, jak může plnohodnotně jednat o urovnání  jedna,  neozbrojená  strana sporu, pokud ta druhá na ní míří revolverem.

Izraelci se od začátku okupace arabských území v roce 1967 snaží změnit na všech plnohodnotných územích (tedy na Golanech, ve východním Jeruzalémě a na západním břehu Jordánu)  demografický vývoj. Na Golanech ho změnili  prakticky okamžitě, když v červnu 1967 zabrali toto syrské území. Dříve než přišli vojáci OSN, bylo vyhnáno z většiny území Golan arabské obyvatelstvo a okupovaná oblast byla časem  osazena izraelskými osadníky. Pokud jde o východní Jeruzalém, díky politice budování izraelských sídlišť v této části města se podařilo Izraeli změnit demografickou strukturu této části města, takže již dnes v ní převažuje  izraelské obyvatelstvo nad arabským. A podobný cíl má izraelská vláda i na západním břehu Jordánu, tedy na území, které by mělo být jádrem nového, samostatného Palestinského státu. Ze všech významných světových mocností, jen Trumpovy Spojené státy akceptují okupaci těchto území Izraele a snaží se legalizovat budování izraelských osad, které jsou pod přímou ochranou izraelské armády, nepodléhají palestinské autonomii. Předchozí Obamova administrativa měla na řešení palestinsko-izraelského sporu zcela jiný, realističtější pohled. Stejně tak Evropská unie, OSN, ale také Rusko a Čína. Spojené státy se nyní  pokoušejí o naprosto svérázný výklad mezinárodního práva, který má ve svých důsledcích jen podpořit v obtížné politické situaci odcházejícího premiéra Netanjahua, jenž  bojuje o politické přežití. Podle izraelské ústavy totiž, pokud se nepodaří po volbách tři  pokusy o sestavení vlády (Netanjahu už jeden pokus vyčerpal a dnes končí lhůta druhého  pro Gance), bude to ve svých důsledcích znamenat, že velmi pravděpodobně nevyjde ani třetí pokus o sestavení  vlády. A potom dojde k opakování parlamentních voleb. Po celou tu dobu se Izrael bude zmítat v politické krizi.

Netanjahu v tuto chvíli bojuje o své politické přežití, vlastně o holý život. Pokud bude premiérem někdo jiný nežli on, dojde s pravděpodobností hraničící s jistotou k zahájení jeho trestního stíhání pro korupci. I tato ostudná okolnost musí být Trumpovi jasná. Netanjahu se pod tlakem událostí dostává do stále militantnější pozice. Doufejme, že izraelská veřejnost si ve své většině toho bude vědoma a v případných dalších  volbách se bude správně orientovat. 

Trumpovy Spojené státy jen potvrdily, že se zajímají jen o vlastní, často zcela sobecké zájmy a když je potřeba, tak kašlou z vysoka i na mezinárodní právo. Je to opravdu velmi smutný vývoj a velmi smutný úpadek politiky této země.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.