Trump obrátil s koronáčem

Těsně před koncem prvních dvou týdnů, kdy byly ve Spojených státech uzavřeny školy, většina podniků a prakticky zrušeny všechny veřejné akce, v Bílém domě došli k názoru, že to bude ještě chvíli trvat. Prezident Donald Trump ustoupil od optimistických prohlášení o brzkém konci ochromujících opatření, už snad o Velikonocích, a vyzval Američany, aby nadále zůstávali doma, vyhýbali se barům a restauracím, neshromažďovali se ve větším počtu než deseti osob a vydrželi s tím další měsíc, a možná až do června.

Počet potvrzených případů ve Spojených státech na interaktivní mapě, kterou udržuje Informační centrum pro koronavirus v nemocnici Jonse Hopkinse, byl v neděli blízko 150 tisícům, prakticky dvojnásobku toho, co potkalo mnohem větší Čínu, a počet mrtvých se pohyboval u 2,5 tisíce, z toho třetina v městě New York. V samotném státě New York, který sahá až k jezeru Ontario, už zemřelo přes tisíc lidí. Zatímco epidemie má ke kulminaci stále daleko, zdravotnické zásoby v samotném nejlidnatějším městě podle starosty Billa de Blasio vydrží nanejvýš týden. Do toho nezahrnuje ventilátory, těch chybí už teď „několik stovek“, nemluvě o vyčerpaném zdravotnickém personálu.

https://www.nytimes.com/2020/03/29/nyregion/coronavirus-new-york-update.html

Také Andrew Cuomo, guvernér státu New York, prodloužil o dalších 14 dní nařízení, aby lidé zůstali doma s výjimkou nejnezbytnějších služeb. Vyzval také k odstranění „umělé zdi“ mezi veřejnými a soukromými nemocnicemi a k úzké spolupráci celého systému. Na federální úrovni jsou však zavedena pouze doporučení, která nyní prezident Trump prodloužil do 30. dubna. Zároveň výrazně odsunul svůj optimismus, kdy z toho Američané budou venku. „Snad 1. černa. Stane se spousta velkých věcí.“

Samozřejmě, že se čeká na pokroky medicinské praxe i zlepšení zásobování nejnutnějšími zařízeními. Prezidenta vystrašila největší autorita epidemiologického boje, dr. Anthony Fauci, který nyní působí v Bílém domě jako klíčový poradce krizového štábu. Ten vyslovil v televizi obavu, že počet mrtvých může dosáhnout sta nebo dvou set tisíc.

Pohled na mapu zaznamenávající postup epidemie ukazuje, že centrem nákazy je nyní New York, ale rychle narůstají počty případů po celém východním pobřeží a posouvají se hluboko do vnitrozemí. Naději vzbuzuje vývoj ve státě Washington na západním pobřeží, kde nákaza začínala. Zdá se, že omezující opatření pro pohyb osob se tam vyplatila, šíření viru podle některých statistických modelů zpomaluje. Spoléhat se na to nedá, proto jediný závěr, který z toho úřady dovozují, je ten, že politika sociální distance bude pokračovat. Za úspěch je považován fakt, že nemocnice se tam vyhnuly zahlcení.

Nicméně, stát Washington je výjimka. Co platno, že Spojené státy jsou považovány za zemi s nejvyspělejším zdravotnictvím na světě? Taky na něj dávají asi 17 procent HDP, dvakrát větší podíl než vyspělá Evropa. Proto se mělo za to, že si s epidemii poradí mnohem snadněji než asijské země. Teď se ukazuje, že strukturální slabiny amerického modelu doléhají na všechny. Lékařská péče je tam nákladná nejen z makroekonomického hlediska, spousta lidí si nemůže dovolit ani léčbu, ani karanténu a týdny bez příjmů. Úplně bez zdravotního pojištění je 27,5 milionu Američanů, to je 8,5 procenta z celé populace, a toto procento nepojištěných loni znovu začalo růst. Je to však méně než roku 2010, kdy bylo bez pojištění 46,5 milionu občanů.

Povinné pojištění podle Obamacare zdražilo zdravotní péči těm lépe situovaným, a nejen to, i rozpočtům. Prezident Barack Obama svůj zákon prosadil jen díky obrovským kompromisům s pojišťovnami a farmaceutickým průmyslem. Mezi těmi, kdo už pojištění měli, byl proto tento zákon velice nepopulární, a tak Donald Trump snadno našel podporu pro snahu jej zrušit. Jenže lidé mimo zdravotnický systém teď budou prodlužovat období, kdy je společnost epidemií totálně zablokována. Škody, které to napáchá v ekonomice, bude třeba rovněž přičíst k nákladům uvedeného modelu zdravotnické péče.

Prezident Trump se pokoušel přenést přes slabiny systému pokusem o prosazení mimořádné výroby potřebného vybavení, zejména ventilátorů. Přišel s tím pozdě a nevěděl si rady s pravomocemi, které na sebe vzal. Nedokázal přesně říci, kolik čeho požaduje. To bylo pochopitelné, na jedné straně burcoval proti smrtelnému ohrožení, a na druhé straně chrlil optimistické předpovědi, že nebezpečí brzy samo pomine.

Jak shrnují New York Times, o nedostatku ventilátorů se mluvilo už v lednu, ve chvíli, kdy v zemi počínala panika, že USA se epidemii nevyhnou. Kdyby dal prezident podnět tenkrát, bylo jich za měsíc dost. Jenže pak se do toho vložil Trumpův zeť Jared Kushner a Bílý dům začal soupeřit s ministerstvem zdravotnictví a s agenturou pro mimořádné situace FAMA, kolik toho bude třeba, kdo to zaplatí a kdo bude organizovat dodávky dílů napříč tuctu cizích zemí. Jeden ventilátor může mít 700 až 1500 komponent.

V pátek prezident Trump podnikl pokus o postup v podmínkách „válečného stavu“ (podle zákona Defence Production Act z časů korejské války), kdy prezident může podnikům určitou produkci nařídit. Tím si to rozházel s automobilkami, které se do toho zapojovaly dobrovolně. Ventilátory přitom nebudou chybět jen v New Yorku, ale o pár dní později dojdou také v New Orleansu a na dalších místech. A společné projekty GM a Ventec nebo Forda a Metronic moc nezmůžou ani zvláštním nasazením, soupeří o subdodávky ze stejných zdrojů.

Trumpovo manévrování je pochopitelně ovlivněno úvahami o podzimních volbách. Jako soupeře by měl podle dosavadního průběhu demokratických primárek bývalého viceprezidenta Joe Bidena. Jenže ten nyní trpí syndromem „bývalého“, zprávy si všímají jen aktivních politiků. Tady má senátor Bernie Sanders výhodu, že se někde mihne. Senát hrál klíčovou roli při přípravě historicky největšího záchranného balíčku pro ekonomiku v rozsahu dvou bilionů dolar. Sanders dostal nejlepší příležitost po výhradách dvou republikánských senátorů, kteří rozhořčeně protestovali proti zvyšování podpory v nezaměstnanosti pro nejchudší.

„Musel bych být proti návrhu, kdyby tito dva s ním byli spokojeni,“ reagoval na to demokratický socialista.