Trump se vrátil k hrozbám Číně

Fiala Zbyněk
7.5.2019 08:01
Americká obchodní válka s Čínou se vrací. Prezident Donald Trump pohrozil okamžitým zvýšením cel čínských dovozů z 10 na 25 procent a následným zatížením stejnou sazbou i těch, kterých se to zatím netýkalo. Prý se mu zatím politika nátlaku osvědčila, ekonomika roste, nezaměstnanost klesla. Teď, dál ho to moc nezajímá.

Za americko-čínskou obchodní válkou vidíme několik motivů. Ty, které se tváří strategicky, a proto taky u amerických soudů prochází jejich argumentace národní bezpečností, vyjadřují obavu ze ztráty ekonomické dominance. Americké stratégy rozčiluje čínský program Made in China 2025, což je fakticky program státní podpory pro rozvoj klíčových technologií pro novou průmyslovou revoluci. Je tam všechno futuristické včetně nových materiálů, internetu věcí, robotiky nebo umělé inteligence. Je to prostě útok na americké technologické prvenství. A je nejspíš reálný, proto Američané tak tvrdě prosazují omezení trhu a diktují, co mají Číňané nakupovat.

Avšak sám Trump není vizionář a nezajímá ho rok 2025, kdy už nebude ve funkci. Zajímá ho rok 2020, kdy půjde o druhý termín v Bílém domě, a k tomu potřebuje současné voliče. Některé ekonomické analýzy ho přesvědčují, že dosavadní nátlak na Čínu funguje. Nezaměstnanost klesla, mzdy vzrostly, to mohou voliči v průmyslových státech ocenit. V každém případě, pro USA najednou přestává být zajímavá volná tržní soutěž, prosazovaná všude tam, kde měli převahu. Převaha se otřásá, a tak jsou od Číňanů – ale i od EU – vyžadovány jednostranné ústupky. Jinak...

V čínském případě to „jinak“ znamená bezprostřední hrozbu, že čínští vývozci začnou v USA platit 25procentní clo ze zboží za 200 miliard dolarů, a potom i z dalšího zboží za 325 miliard dolarů. Tedy i z toho, které zatím stálo stranou této válečné vřavy. Trump už to oznámil na twitteru. Číňané mohou mít odpověď v podobě odvetných patření, jaká už postihla například americkou sóju, na oněch prvních 200 miliard dolarů. Na další porci však ČLR odpovědět nemůže, protože dál už žádný americký vývoz není.

Věcné analýzy ukazují, že ohrožení amerického prvenství nemusí být univerzální. Třeba předstih Silicon Valley v mikroelektronice je založen na kultuře, která se rozvíjí už půlstoletí, to není snadné dohonit. Jenže Číňané mají výhodu velkých čísel. Nejen pro potřeby rychlejšího vývoje umělé inteligence, která je o to lepší, o kolik víc přechroupala konkrétních příkladů. Když vyjdeme z průměrného rozložení talentů v populaci, je zřejmé, že čtyřikrát větší počet obyvatel může obsahovat čtyřikrát víc špičkových mozků. A pak je tu také pracovitost a nasazení, které bývá u mladších dohánějících větší než u starších spokojených.

Spojené státy se chovají k Číně značně arogantně, ale čínští spotřebitelé to zatím příliš nevnímají. Je to spíš opačně, mladá generace projevuje vyslovený hlad po americkém zboží jako symbolu těch, kdo jdou s módou a mohou si to dovolit. Platí to pro luxus z celého světa. Určitá vrstva je nesmírně bohatá a pro ně je určeno zboží až s urážlivými cenami, jako jsou hodinky za 61 tisíc junáků, to je nějakých čtvrt milionu korun. Ve výlohách autosalonů na hlavní pekingské třídě můžete obdivovat Austin Martin nebo Lotus (který koupila čínská automobilka Geely).

Číňané rádi kupují z dovozu i běžné věci, takže vláda nemá problém slíbit zahraničním výrobcům určité velké objemy prodeje na čínském trhu. Čím dál víc se to však odehrává napřímo po internetu, kde má nejrozvinutější služby platforma Alibaba. Festivalem obchodu na Alibabě bývá svátek osamělých 11.11. (podle těch jedniček v datu), a tam loni prošla za jediný den rekordní miliarda zakázek.

Ale jak už jsme řekli, lidé kolem Trumpa chtějí víc, chtějí změnu čínského systému. Čínští vyjednavači se pokoušeli nabízet kompromisy v podobě postupného snižování státní pomoci nebo rostoucího důrazu na ochranu intelektuálního vlastnictví. To se zdálo Američanům málo. Možná ani s žádnou dohodou nepočítají. Chtějí prostě důvod pro omezení čínské konkurence.

Jenže většina Trumpových voličů pochází z vnitrozemí. A ve vnitrozemí je důležité zemědělství, které bylo postiženo odvetnými čínskými cly na sóju. Američtí farmáři ve státě Iowa pěstují 30 procent sóji na export a jsou zděšeni tím, jak jsou z čínských trhů vytlačováni brazilskou konkurencí. Čína slíbila obnovu nákupu americké sóji jako součást své vyjednávací pozice. Proto prý americké banky zadluženým farmářům stále ještě půjčují. Kdyby však jednání s Čínou padlo, bude to prý katastrofa.

Rozčílení farmáři Iowy a dalších států na Středozápadě představují dolní konec přidané hodnoty, kde rozhoduje jen množství. Nahradit je může kdokoliv, kdo dokáže vyprodukovat potřebné objemy a vejde se do ceny nafouknuté o cla. Ale tento hodnotový řetězec má i svůj druhý konec. Tam najdeme třeba nešťastného Elona Muska, který se pokouší vyhrát závody v zavádění samořiditelných aut. Má šanci prosadit na trhu své standardy. Rozhodující utkání na hřišti hostí je však ohroženo.

Muskovy závody v Šanghaji měly spustit produkci Tesel letos na podzim a všechno zatím nasvědčovalo tomu, že se to podaří. Je to pár dní, co tam Musk představil svého Autopilota 3.0. Inteligence vozu běhá ve speciálním procesoru, který byl navržen jen pro tento účel. Bude doplňovat funkce původního „mozku“ Autopilot ECU, jak už se to děje u nových Tesel vyráběných v Americe. Zvláštností elektronického modulu pro plné autonomní řízení (FSB) je však to, že byl vyroben v Šanghaji ve společnosti Quanta Computer. A ta zase spolupracuje s americkými dodavateli.

https://techcrunch.com/2019/05/03/trumps-tariffs-could-knock-teslas-autopilot-off-course/

Musk žádal Bílý dům, aby jeho Teslu z čínské obchodní války vynechal. „Je to, jako kdybych se přihlásil na olympijské finále v olověných botách,“ komentoval svoji situaci. Nepomohlo mu to, výjimku nedostal. Teď váhá, jak postupovat dál. Bojí se, že nebude moci využít svůj předstih ve vývoji autonomního řízení, který je dán nasbíráním dat z nasazení většího počtu zkušebních vozů v Americe na delších a různorodějších trasách, než má konkurence.

A ta konkurence je zrovna v Číně docela silná, protože další rozvoj automobilismu starého střihu je v ucpaných čínských městech naprosto nemožný. Viděl jsem to v Pekingu, kde řidič našeho mikrobusu, vytrénovaný prací pro reportéry velkého deníku, zkoušel objíždět zácpy kdejakou myší dírou, pomalu přes dvorky domovních bloků, a přesto stál i tam. Není divu, že prodej aut v Číně klesá, protože tady už by se vozy daly leda vršit.

Podle zprávy z lednové výstavy autonomní dopravy v jihočínském Wuzhenu v provincii Če-ťinag jezdí nyní v ČLR na veřejných silnicích 101 zkušebních aut se systémy autonomního řízení. Přesněji, mají k dispozici tento počet poznávacích značek, takže aut může být víc, pokud se budou střídat. Auta vyvinulo 32 společností. Je příznačné, že nejsilnější postavení tam má největší internetový vyhledávač Baidu, který dostal 50 značek. Je to podobné jako v Americe, kde se prosazuje Google.

V Šanghaji zkouší autonomní auta také státní SAIC Motor a ambiciózní startup Nio Auto, který už uplatnil 3000 patentů. To je přímá konkurence Tesly, aspoň šéf William Li se tak sám rád představuje. V jakési elektrické formuli 1 jezdí jeho EP9, „nejrychlejší elektrické auto světa“, ale praktičtější je zaváděný model ES6 pro běžný silniční provoz s dojezdem 510 kilometrů. Zvládli také koncept výměny baterií, zvyšující dojezd starších modelů.

Nio zároveň buduje síť inteligentních rychlonabíječek a nabízí aplikaci, kdy vás mobil přivede k nejbližší nabíječce kdekoliv v Číně, nejlépe k dřevěnému kavárenskému Nio Housu. Jen ty prachy mu zatím moc nejdou, jen za loňský rok měl ztrátu přes 3 miliardy dolarů. Ovšem, kdyby Tesla vyměkla, dá se to na uvolněném trhu dohnat.

Další konkurence Tesly – spíše nepřímá, přes zákaznické dopravní služby elektrických aut – vzniká v blízkém přístavním městě Ningbo, kde působí nejprodávanější čínská značka Geely ve společném podniku s Volvo a Daimler.

Loni bylo v Číně prodáno 984 tisíc elektrických aut, o polovinu víc než před rokem. Tempo odbytu v průběhu roku rostlo a nyní zdvojnásobilo čísla ze stejného období loňského roku, přestože prodej automobilů se spalovacími motory ve světě i doma klesá. Nejprodávanější značkou v Číně vůbec, nejen z těch čínských, je Volkswagen. Ten chce letos nabídnout 14 modelů s novým pohonem a roku 2028 chce v Číně prodávat 11,6 milionů elektrických aut, polovinu své světové produkce.

Jenže takový Nio už zná spoustu svých potenciálních zákazníků jménem. Jeho mobilní aplikace sloužící i jako sociální síť používá 800 tisíc Číňanů. Tohle je trik, který posiluje postavení i dalších nových výrobců jako je Byton nebo WM, soudí Automotive News Europe. Dodává, že investoři do tohoto oboru vidí v Číně ideální arénu pro rozvoj. Výrobci tam mohou spoléhat nejen na obrovský potenciální trh, ale také na soustavnou podporu na státní i provinční úrovni.

https://europe.autonews.com/automakers/chinas-nio-has-industry-watching

Trumpovy pokusy tento model rozbít nemají šanci. Funguje prostě lépe a určitě se dokáže přizpůsobit i tak drastickým změnám na trhu, jako by bylo případné uzavření možnosti vyvážet do USA. Svět se totiž v posledních letech trochu přeskupil, když místo Američany vysněného transpacifického obchodního bloku vzniká spíše blok euroasijský a africký jako neformální největší ekonomické seskupení světa. Tady asi vyhrožování nepomůže.

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.