Tvrdošíjnost, nepružnost a rigidita Senátu a Andreje Babiše

Jiri-Paroubek-1403-05
17.12.2020 16:38
Premiér Babiš prožívá nejnepříjemnější dny své, zatím převážně velmi úspěšné politické kariéry.

Kde nic, tu nic, před osmi lety sdělil veřejnosti záměr, ustavit nové politické hnutí, opírající se o mohutný ekonomický potenciál A. Babiše a Agrofertu. Postupně, v polovině roku 2013 A. Babiš svůj projekt berlusconizoval: nakoupil klíčové vydavatelství MAFRA s jeho deníky, zejména pak s nejčtenějším českým  deníkem, MF Dnes. A přistoupil ještě k dalším akvizicím, především nejposlouchanějšího českého rádia Impuls. Vytvořil tak mediální koncern, který představuje zhruba polovinu české mediální scény (ta druhá polovina je proti němu více nebo méně nepřátelská). Od samého počátku tak Andrej Babiš byl v ohromném konfliktu zájmů.  A byl svým způsobem nekalou konkurencí politické scény plné nepružných politických stran s tunami másla na hlavě. Zahájil pro voliče atraktivní tažení proti korupci s mottem: „Všeci kradnú!“. Vše, co udělal, provázel úspěch.

Hned v prvním volebním období účasti jeho hnutí ve sněmovně, v letech 2013 – 2017, obsadil A. Babiš jako juniorní partner vlády se sociální demokracií klíčovou pozici ministra financí. Díky skvělému marketingovému zázemí, dokázal během pár let vytvořit ve zdrcující části levicových voličů přesvědčení, že on je tím činitelem, který jim prospěl a nikoliv ČSSD a Sobotka, coby premiér, kteří nesli rozhodující míru odpovědnosti vlády. Jinak řečeno, A. Babiš se stal přítelem lidu. Prostě své hlavní koaliční partnery a přitom politické soupeře úplně marketingově převálcoval.

Po sněmovních volbách na podzim roku 2017, ve kterých jeho hnutí rozhodným způsobem vyhrálo (přesněji: stalo se nejsilnější stranou v zemi), musel dlouho hledat koaličního partnera. Nikdo s ním nechtěl jít do vlády. Už vůbec ne strany pravice. Za určitých okolností a podmínek byla ochotna se „obětovat“ SPD.  Nakonec A. Babiš vytvořil menšinovou vládu se sociální demokracií. Pro A. Babiše byla ČSSD partnerem typu „Franta z nouze dobrej“. A pro ČSSD, po katastrofě ve volbách do sněmovny na podzim roku 2017, to bylo také určité východisko. Sněmovní klub ČSSD o počtu patnácti členů je složen vesměs z lidí, kteří nemají zkušenosti s opoziční prací anebo se pro ni prostě nehodí. Byla to zkrátka příležitost, aby strana byla vidět a aby se vytvořila její nová politická elita po Sobotkově a Chovancově neúspěšném vedení.

Do poloviny tohoto roku si A. Babiš jako premiér vedl velmi dobře. Řídil vládu vcelku s přehledem, i když „klid na práci“ narušovaly některé kauzy týkající se jeho konfliktu zájmů, případně „Čapí hnízdo“.

Bohužel, v posledních čtyřech měsících premiér Babiš dělá chybu za chybou. Tím nemyslím nějaké uřeknutí anebo prostě běžný komunikační omyl. Jakoby jeho kroky řídili jen marketingoví odborníci. Takhle ale vykonávat funkci premiéra nelze.

Svým váháním na konci srpna, kdy mohl zakročit na základě modelů budoucího vývoje počtu nemocných koronavirem a hrozící druhé vlny pandemie, přispěl k vytvoření „opravdu vysoké“ druhé vlny pandemie.

Pak se vrhnul do dobrodružství typu snížení sazby daně z příjmu FO na vlastně rovnou daň 15%. Tuto rovnou daň prohlasoval s ODS, která si tak naplnila svůj obstarožní ekonomický program. Společně tyto dvě strany, s přispěním SPD, zvýšily strukturální deficit státu pro příští roky každoročně o 100 mld. Kč. A to aniž by řekli, kde se tato daňová ztráta dožene. Přitom obě tyto strany mluví o tom, že chtějí zvyšovat úroveň veřejných služeb. Obě tyto strany ale destruují příjmy státního rozpočtu o obří sumu a současně navyšují razantně zbrojní výdaje na nákup zbraňového šrotu.

Třetí olbřímí chybou A. Babiše je neschopnost zajistit podporu schválení státního rozpočtu. Země je na pokraji rozpočtového provizoria. Což nemusí mít vážné ekonomické důsledky, ale přinese to reputační újmu republice.

Trvat rigidně na udržení navržené výše rozpočtu v kapitole ministerstva obrany, když komunisté navrhují poměrně elegantní východisko, které by znamenalo snížit rozpočet tohoto ministerstva o 10 mld. Kč a tyto prostředky převést do rozpočtové rezervy státu s tím, že je bude možné eventuálně použít ve prospěch Armády ČR v souvislosti s jejím angažmá při řešení koronavirové krize. To je neslýchaná nepružnost a zaťatost, která může vést k pádu vlády a destrukci celého vládnutí. Ale k témuž může vést také hlasování o novele státního rozpočtu, snižující jeho příjmy v tomto a příštích letech o 100 mld. Kč, kterou nechce pro změnu podpořit ze zcela pochopitelných důvodů vládní sociální demokracie.

A. Babiš jako vyjednavač zcela selhal. V politice je vždy něco za něco. Když chci od někoho politickou podporu, bude to mít nějakou cenu. A to se snaží předseda KSČM Filip, A. Babišovi sdělit. Je to pochopitelné a legitimní a podle mého názoru zcela přijatelné řešení, které nabízí odcházející předseda komunistů.

Je důležité, třeba z prestižních důvodů, mít schválen státní rozpočet. Posílí to pozice celé vlády, obou koaličních stran, ministerského předsedy a zamezí to dalším útokům opozice.

Prostě kapitolu státního rozpočtu je třeba rychle uzavřít a přejít k tématům běžného dne. Pokud to A. Babiš, a jen a jen A. Babiš neudělá, bude dál oslabovat svou vládu a posilovat opozici.

No a Senát, to je také podařená parta. Nezapomněl udělat usnesení, že by z tendru na dostavbu bloku JE Dukovany měli být vyřazeni uchazeči o zakázku z Ruska a z Číny. Tedy ti, kdo mají největší zkušenosti s výstavbou jaderných reaktorů a jsou schopni nabídnout nejpříznivější cenu. Pokud by vláda byla zcela ekonomicky negramotná, tak by Senátu vyhověla. Ve svých důsledcích by to po výstavbě nového bloku znamenalo dražší elektrickou energii pro české domácnosti a podnikatelský sektor.

Kromě toho nevím, jaké reálné bezpečnostní riziko by po akceptování výstavby firmou z jednoho nebo druhého státu přineslo. Pokud jde o tyče s jaderným palivem, tak jejich dodávky jsou rovněž v zájmu dodavatele jaderné technologie a pokud někdo nabídne levnější než např. Rusové, tak se může dát zakázka jemu. Takže nechápu, jaké bezpečnostní riziko vlastně hrozí. Snad jen to, že by údajně americká firma Westinghouse, nedostala zakázku, která ostatně, s ohledem na velikost, není pro tuto firmu zas tak rozhodující.

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

jiri-vyvadil

Tak Babiš si zase tak špatně nevede Podle Phoenix research dominuje s 26%. Druzí Piráti mají o 10% méně tedy 16% a ODS třetí 9%. Ale hlavně. K tématu článku o snížení rozpočtu na armádu o 10 milard: Ministryně financí návrh komunistů podpořila a řekla, že je reálný. Kdo se kategoricky postavil proti byla ČSSD. Takže abychom byli objektivní.