V Bělorusku zřejmě Majdan nehrozí

majdan 14
25.8.2020 14:11
Tak, jak vidím v Bělorusku věci z dálky, tak se mi zdá, že již nehrozí opakování ukrajinského scénáře, jak jej známe z Kyjeva a Ukrajiny v roce 2014.

Po volbě A. Lukašenka prezidentem došlo v Bělorusku k erupci nespokojenosti s touto volbou. Lukašenko byl již po šesté zvolen prezidentem státu.  Zdá se ale, možná je to stářím či erozí jeho osobnosti, že ztrácí soudnost. To, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly spravedlivé z mnoha důvodů, je zřejmé každému nezávislému pozorovateli. Lukašenkova státní moc nepřipustila kandidaturu některých nadějných kandidátů na prezidentský úřad. To, že kandidáti v prezidentských volbách neměli rovné šance a zejména stejný přístup do médií, musí být také každému jasné. V tomhle ale Bělorusko není jedinou zemí, kde to takto funguje. Konec konců i prezidentský kandidát opozice v Polsku si – a myslím, že zcela oprávněně – stěžoval na nerovný přístup do médií obou hlavních kandidátů před volbami. V Bělorusku je pochopitelně celá věc omezeného přístupu do médií pro opoziční představitele ještě dramatičtější. Tentokrát se voleb neúčastnili ani zahraniční pozorovatelé. I to byla od Lukašenka hloupost.

V počátcích koronavirové epidemie vystupoval prezident Lukašenko podobně chlapácky a diletantsky jako prezidenti Trump a Bolsonaro u mnohem větších zemí, tedy USA a Brazílie. To, že se COVID-19 v Bělorusku nerozšířil tak tragickým způsobem jako právě v USA a v Brazílii, je možná dáno tím, že v zemi v době sovětského zdravotnictví došlo k proočkování naprosté většiny obyvatelstva a tento systém povinného očkování v Bělorusku zřejmě přetrvává. Nicméně,  Bělorusové od svého autoritativního vládce očekávali přeci jen daleko rozumnější postoj k pandemii a ochranu svých životů a zdraví.

Třetí faktor, který hraje proti Lukašenkovi, je v průměru chabý hospodářský růst státu v posledních letech. Pryč jsou doby z počátku tohoto milénia, kdy Bělorusko zaznamenávalo celkem pravidelně nadprůměrně vysoká tempa hospodářského růstu, téměř na úrovni Číny.

V Bělorusku se v rámci někdejšího sovětského prostoru soustřeďuje poměrně velmi kvalifikovaná pracovní síla, jež ovšem pracuje za v mezinárodním srovnání velmi nízké platy a která dokáže finalizovat dodávky levných surovin z Ruska (zj. ropa a plyn) do vysoce kvalitních produktu chemického průmyslu. A ty jsou vyváženy na Západ za světové ceny.

 V průběhu tohoto roku se Lukašenko dostal do sporu s Ruskem, které má zájem urychlit vyrovnání cen dodávek plynu a ropy do Běloruska ze současné zvýhodněné úrovně na úroveň světových cen. Rusko má přitom zájem na bližší spolupráci s Běloruskem, což by ovšem znamenalo především potlačení ega  Lukašenka. Dokud ale Lukašenko bude moci, tak se větší integraci s Ruskem bude bránit. Chce být jediný alfa samec...

Záběry z demonstrací z Minsku většinou ukazují hezké mladé lidi, dobře oblečené, v pozadí s upravenými parky či hezkými obytnými a jinými budovami....

Velká většina Bělorusů nechce jít ukrajinskou cestou rozbití úzkého vztahu s Ruskem a nestability. Na shromážděních se také prakticky nevyskytují vlajky Evropské unie. I to je jeden z důležitých charakteristických rysů současné situace. Pokud Rusko neudělá závažnou politickou chybu, např. ve formě vojenské intervence do Běloruska, nedojde k narušení úzkého vztahu obou bratrských národů. Vypadá to, že Rusko je si toho plně vědomo. V Kremlu spíše musejí přemýšlet o tom, kdo nahradí současného prezidenta Lukašenka. Nebude to jednoduché, najít takovou osobu, protože vedle autoritáře prakticky nikdo jiný neměl šanci vyrůst.

Predikce vývoje v Bělorusku není zase až tak složitá. Po euforii významné části občanů, následující po zfalšované prezidentské volbě, došlo k určitému vystřízlivění. Je jasné, že společnost v Bělorusku chce změnu. Na druhé straně je zřejmé, že státní moc je stále silná a dokáže pragmaticky reagovat na vzniklou situaci. Policie již nezasahuje přehnaně tvrdě proti demonstrantům. Na druhé straně je vyvíjen ve státních podnicích, které tvoří převažující část ekonomiky státu,   často existenční tlak na zaměstnance tak, aby se utlumilo stávkové hnutí a demonstrace.

Co bude ovšem rozhodující, jak jsem řekl jednomu velvyslanci, který se o můj názor zajímal v minulém týdnu, to bude, zda se opozici podaří zorganizovat generální stávku v zemi, které se zúčastní naprostá většina zaměstnanců. To by byla paralela s vývojem v Československu v listopadu 1989. Teprve generální stávka zhruba deset dní po střetu policie s demonstranty na Národní třídě, ukázala komunistické státní moci, jak slabá je její podpora mezi občany. Na generální stávku to ovšem v Bělorusku v tuhle chvíli nevypadá. Možná, že je to tím, že už ten správný moment pro zorganizování generální stávky minul. Kromě toho, nebyli žádní viditelní vůdci lidového hnutí, za kterými by masy šly a kteří by stávku iniciovali.

Rovněž reakce Západu je velmi střízlivá. Prezident Trump reagoval sice bouřlivě, ale v situaci, kdy státní moc v USA čelí sama demonstracím, o nichž se už u nás mnoho nepíše (policie včera v USA opět postřelila Afroameričana před zraky jeho tří synů),  dále nepokračoval.

Kancléřka Merkelová má svých starostí dost a nerada se pouští do zahraničních dobrodružství. Prezident Francie Macron usiluje dlouhodobě o sblížení s Ruskem, takže se mu žádný potenciální konflikt s touto zemí nehodí.

Zkrátka, nejlepší vývoj v Bělorusku by byl asi ten, kdyby se objevil nějaký nový vládce, který by byl schopen postupně Bělorusko demokratizovat a získat širokou podporu lidí a  neoslabit tradiční vazby s Ruskem. A přitom udržet s Ruskem relativně rovnocenný vztah.

 

Ilustrační foto: V roce 2014 proběhl na Ukrajině státní převrat. Většina Bělorusů si takový vývoj ve své zemi nepřeje.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Toto dávám záměrně stranou. Protože jsem nedostal na svůj příspěvek ze 17/8/2020 konkrétní odpověď a znovu se objevuje termín "zfalšované volby", tak jeho část opakuji:sd

Uvědomte si, že ten (mně také) nesympatický prezident získal 80 osumdesát procent odevzdaných hlasů. Aby zvítězil někdo jiný, musel by získat několikanásobek dosud pro něj vykazáných hlasů. MŮŽETE MI  ŘÍCI, JAKÝM ZPŮSOBEM K TOMU PODVODU DOŠLO ???

SDĚLTE MI PROSÍM, CO BYLO UČINĚNO /KDE A KÝM/, ABY BYLO DOSAŽENO ZCELA JINÉHO VÝSLEDKU ??? 

Beru jenom technicky možné "zásahy", pokud chcete reagovat, nechte politické řeči stranou. 

Děkuji.

antoninsebek

Docela dlouho jsem uvažoval, jestli mám zveřejnit jeden ze svých názorů. Je to na téma: "Jak se ve vlastním zájmu má (měla) zachovat vedoucí partaj (diktátorského či komunistického typu), aby se ještě o něco déle udržela u moci?"

Ať si říká kdo chce co chce, v ČSFR byla docela dobrá ekonomická úroveň. Neumím si představit, že vedení KSČM tehdy nevědělo, že se chystá velký studentský průvod, který bude směřovat na nejviditelnější místo, to jest na Václavák v Matičce Praze. 

Nikdo se zatím nepochlubil, kdo rozhodl o tom, že se studentský dav bude násilně zastavovat a potom tlouct pendreky. Možná, že se někdo ztotožní se mnou v tom, že nepodstatnou roli v tom sehrál "zavražděný" student. Nakonec se z něj vyklubal příslusníík starého policejního  režimu, že? 

TAKŽE: co to otočit, a to zcela obráceně: 1/Nikdo nebude studentům bránit (bylo to PŘESNĚ PADESÁT LET PO NACISTICKÉM ZÁSAHU...!!!) v pochodu do centra Prahy.  2/Mezi studenty "se vloudí" nadějní MLADÍ příslušníci policejních jednotek a ti budou studentům dávat připíjet alkoholem a také krmit drogami. A používat trefná, docela populární hesla a provokace.

Co by se bylo stalo? Rozjaření studenti by rozmlátili několik oken, něco by nakradli v prodejnách a zmrzačili například nějakou babičku, která  je okřikla. Druhý den by SEMKNUTÁ VEŘEJNOST takovouto "oslavu" odmítla. Odnesl by to nějaký velitel policejních sborů - za to že nezasláhl. A VÝSLEDEK? Socialismus komunistického typu by se tady nějaký ten pátek či nějaké roky udržel. Pochopitelně, že by se umožnil vznik několika dalších partají, nejlépe s kontrolovaným vedením. 

Kdyby toto nedávno někdo vysvětlil prezidentovi Lukašenkovi a ten by podobně postupoval, byla by jenom jedna demonstrace proti němu.

Ale musel bych mu to vysvětlovat řadu týdnů. Ve volbách by sice nezískal 80 procent, ale více než 65 procent. ANO: NEZFALŠOVANÝCH VOLEB. Vsaďte se {#emotions_dlg.embarassed}

Radši končím - jenom s dotazem: Nezaregistrovali jste náhodou v posledních řádově dvou letech ostrý útok policie proti demonstrujícím - a to v zemích Evropské unie? Moc se už na to nevzpomíná, ani ve svobodných mediích. Proč asi? To máme takovou demougrácii?