Vakcín bude víc než sto

vakcinace covid
19.1.2021 17:20
V tuto chvíli se ve světě očkuje celkem deseti vakcínami, vesměs v nouzovém režimu. Výběr však bude mnohem bohatší. Do fáze klinických zkoušek už dospělo 68 vakcín proti koronaviru SARS-Cov-19, z toho 20 je v konečné třetí fázi. Za nimi se rozcvičuje dalších 90 vakcín, které jsou zatím zkoušeny jen na zvířatech.

Dá se to zvládnout, říká hlavní virologický expert americké vlády Anthony Faucii o záměru nastupujícího prezidenta Joe Bidena očkovat 100 milionů osob za sto dní. Biden už Fauciho požádal, aby pokračoval v práci pro novou administrativu a ujal se onoho obřího očkovacího úkolu. Problém však spočívá nejen v tom, jak zajistit dostatečné množství vakcín a doktorů, ale taky jak dosáhnout toho, aby lidé měli o očkování zájem.

Opakuje se situace z počátku pandemie, kdy lidé slyšeli od expertů, že roušky jim moc nepomůžou. Tvrdilo se to hlavně proto, aby lidé nevzali obchody útokem a nepotřebnější roušky zbyly pro lékaře a další osoby v první linii. Potom – když už byl roušek dostatek – se doporučení expertů změnila. To neposílilo důvěru v to, co se sděluje shora, například, že vakcína pomůže a je bezpečná.

Zneklidňují taky tvrzení, která se objevují ve veřejných diskusích, že očkování nemůže poskytnout stoprocentně spolehlivou ochranu, nebo že i očkovaní mohou přenášet nákazu. A že po očkování musíme nadále dodržovat pravidla chování, která nás chránila předtím, píší New York Times v komentáři, jehož úkolem je vakcíny „lépe prodat“. Přiznávají, že na těchto tvrzeních je „zrnko pravdy“, ale ve svém celku jsou zavádějící. Zaniká to klíčové, je to nástroj, který vám může zachránit život.

O vakcínách Pfizer-BioNTech a Moderna, které jsou zatím v USA schváleny a které se používají i v ČR, autor David Leonhardt píše, že jde o nejlepší očkovací látky, jaké kdy byly vytvořeny. Po druhé dávce by měly zajistit 95 procentní účinnost. Pro zbylých pět procent, kteří koronáče přesto chytí, se Covid-19 změní v obyčejnou chřipku. Vyvrací také obavu, že očkovaní mohou přesto přenášet nákazu. Nicméně nevylučuje alergickou reakci. A jak řešit šíření nové varianty koronaviru? Čistota, roušky, distancování, s tím budeme muset i po očkování nějaký čas vydržet.

Přehled o vývoji a fungování vakcín nabízí zvláštní rubrika NYT na adrese https://www.nytimes.com/interactive/2020/science/coronavirus-vaccine-tracker.html .

Začíná genetickými vakcínami, kam patří Pfizer-BionNTech a Moderna, které obsahují pouze část genetického kódu viru. Jedná se o předpis bílkoviny z hrotu viru v „koruně“, kterým konoráč proniká buněčnou membránou. Tato genetická informace (messingerRNA) rozjede proces, který naučí náš imunitní systém poznat vetřelce a vytvářet protilátky. Tato vakcína tedy nepracuje s celým virem, což je nepochybně výhoda. Vlastní genetickou informaci vakcíny lze relativně snadno obměnit, takže jde o základ univerzálního nástroje proti různým virovým infekcím. Nejtěžší bylo přijít na způsob, jak prodloužit životnost mRNA v prostředí živého organismu. Nakonec byla obalena zvláštním tukem, nanočásticemi lipidů, ale přesto ji lze uchovávat jen při hlubokém zmrazení.

Vakcína funguje tak, že pronikne do buňky a začne uvolňovat genetickou informaci, takže buňka sama začne vyrábět bílkovinu hrotů z koruny koronaviru. Některé hroty proniknou z buňky a jsou odhaleny imunitním systémem, který je začne ničit. Také když se buňka s náloží hrotů rozpadne, dostávají se hroty do oběhu a v těle roste citlivost na přítomnost nepřítele. To odstraňuje hlavní riziko Covidu, že imunitní systém může reagovat se zpožděním, až když koronavirus pronikne do plic. Pak už náš imunitní systém nemusí stačit na velkou dávku virů množících se v optimálním prostředí.

Vakcíny s nosičem (vektorové) používají část genetické výbavy viru, třeba pro onen hrot z koruny, ale vpraví jej do DNA běžného adenoviru, který způsobuje sezónní nachlazení. Kombinovaný tým Oxfordské univerzity a AstraZeneca, jehož vakcína už se používá v Británii, použil modifikovaný šimpanzí adenovirus. Pronikne do lidské buňky, ale nemůže se tam množit. Toto řešení trochu usnadňuje výrobu, protože DNA je stabilnější než mRNA a chrání ji odolný obal adenoviru, takže není potřeba zmražení a stačí obyčejná lednička. Genetický mechanismus je tu trochu odlišný, adenovirus se nemůže replikovat celý, ale je schopen předat genetickou informaci onoho hrotu, takže se replikuje jeho mRNA.

Vakcíny na bázi adenoviru se používají celá desetiletí a k minulým úspěchům patří vývoj vakcíny proti Ebole, HIV nebo Zika, které jsou také v klinických zkouškách. Na to navázal tým Johnson&Johnson, ale jeho vakcína proti koronaviru na bázi modifikovaného adenoviru AD26 ještě čeká na schválení. Trochu obměněný postup požívá ruská vakcína Sputnik V, masově nasazená v Rusku, která spočívá ve dvou dávkách, ale každá s jiným adenovirem. První je rovněž s AD26, ale druhá je s AD5. Předchází tak obavě, že účinnost druhé dávky by mohla být snížena, kdyby v těle už vznikla imunita na použitý nosič. Proto je nosič v druhé dávce obměněn.

https://www.nytimes.com/interactive/2021/health/gamaleya-covid-19-vaccine.html

Tento postup zaujal i tým Oxford-AstraZeneca a začal vyjednávat s týmem ruského Institutu Gamaleja (tvůrci Sputniku V) o tom, že by pro druhou dávku použili jejich obměněný nosič.

https://www.cnbc.com/2020/12/11/coronavirus-astrazeneca-to-work-on-vaccine-with-russias-gamaleya.html

Velice nadějná má být také vakcína od marylandské společnosti Novavax, alespoň podle prvních výsledků klinických testů, zahájených na sklonku minulého roku. Genetická informace o proteinu hrotu z koruny SARS-Cov-2 je vložena do odlišného viru (baculovirus), kterým se pak infikují noční můry. V buňkách motýlka se vytváří protein, který je pak z těchto buněk sklízen a přetvářen do nanočástic. Tyto nanočástice mohou vyvolat imunitní reakci, ale nemohou se replikovat nebo způsobit onemocnění Covidem.

Nejběžnější očkovací látka na bázi inaktivovaných virů byla vyvinuta pro čínskou Sinopharm. Tam už je tato vakcína schválena. Nejprve je třeba virus namnožit v tancích s buněčnou kulturou opičích ledvin. Pak jsou viry chemicky inaktivovány, takže se znemožní jejich replikace. Avšak klíčový protein z hrotu koruny zůstane nedotčen. K očkovací látce se přimíchává adjuvant, sloučenina na bázi hliníku, která povzbuzuje imunitní reakci. Takhle vznikla v 50 letech minulého století vakcína proti obrně. Podobný postup zvolila i další čínská společnost Sinovac. V Číně byly vyvinuty i další vakcíny, jedna z nich, vyvíjená na pekingské univerzitě Čching-hua a nyní na začátku klinických zkoušek, je variantou AstraZeneca.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

souhlas, stavebnice, to je to slovo, které jsem měl použít místo "mnoho věcí se nemusí vyvíjet znovu od píky".

Ale když si vzpomenu na své dětství, každá stavebnice měla omezené možnosti. (Dnešní generace to vidí jinak, vnoučata jsou z Minecraftu schopny si udělat i náhražku za mne. Rpzdíl mezi Minecraftem a Merkurem je hlavně v tom, že omezené možnosti Merkuru jsou fyzicky plně funkční, zatímco neomezené výtvory Minecraftu jsou pouze virtuální)

zbynek-fiala

Pfizer údajně zabírá i na mutace. Navíc se jedná fakticky o stavebnici, kterou lze snadněji přizpůsobit novým potřebám. Říká se, zatím.

luis

Užitečná informace.

Vloni na podzim jsem myslel, že vakcín může být více a sám pro sebe jsem soudil, že v principu je jedno, jestli budou 3 nebo 8, důležité je, že je nějaký výběr a konkurence. Dnešní počet bych netipoval nikdy, už vůbec bych neodhadnul ani zdaleka rychlost vývoje. Stále si však myslím, že v principu se nic nemění. Bude tu jistě výběr. V regionu (myšleno Evropa či Čína či USA) jistě bude znát i pozitivní vliv konkurence několika srovnatelných nabídek. V globálním světě však souběžně v různých teritoriích může být uplatněno více vakcín, aniž by si přímo konkurovaly. Potřeba (účinně živená) je totiž tak enormní, že není opět zásadní, jestli v rámci světa bude k dispozici vakcín 30 nebo 60. V tomto smyslu jsou možná důležitější kapacity. Některé je třeba vybudovat na zelené louce, jiné už dnes vykupují ty firmy, které jsou nejvíce vepředu od těch, které se s vývojem a schvalováním opozdily. A také je třeba brát v úvahu, kolik dnešních vakcínových závodníků opustí z různých důvodů peleton. Podstatné bude, aby i při menším počtu závodníků jejich celkový přínos byl dostatečný.

[ V této souvislosti jsem si vzpomněl, že právě dnes  jsem zaslechl z televize - opravdu náhodou - pár slov premiéra Babiše, že (jen přibližně takto:) "...firma Pfizer zkrátí dodávky... vůbec to nechápu... špatně se snimi jedná... vycházíme jen z informací, které máme..." Docela jsem se zasmál. Premiéra udivuje standardní postup, který vláda toleruje třeba i u soutěžení zakázek (totiž že ten, který vysoutěží zakázku, teprve pak shání kapacity a miliony subdodavatelů, které nepustil "k lizu", a teprve, když je jisté, že už to nikdo nesebere a ostatní vyklidí pole, tak přijde řeč na zpoždění, problémy v dodávkách, navýšení ceny a změkčování podmínek.) V daném případě vakcín je to ausgerenchet stejné. Prostě firma má garanci, že urvala trh na úkor jiných a to je její perspektiva. V daném případě je ona v lepší strategické pozici. proč by se nechala svazovat svými původními závazky.Pokud to premiér netuší nebo jen naoko tvrdí, že jej to překvapuje, není divu. Přece vychází jen z informací, které má.]

Ještě k počtu vakcin, jen tak na okraj. Co je nadějné, je fakt, že se akceptují zrychlené postupy mimo vlastní fázi vývoje. A také vlastní vývoj se dnes řídí jinými pravidly než v minulosti. Prostě mnoho věcí se nemusí vyvíjet znovu od píky, ale staví se na dosaženém a často jde jen o rychlou aplikaci známého principu a rychlého dovedení k cíli. Také znalosti (a jejich sdílení) mají větší úroveň (prošly filtrem reálného uplatnění). Tyto poslední předpoklady rychlého pokroku budou životně důležité, až nové mutace viru vymažou dosavadních více než sto vakcín a bude třeba rychle nabídnout další. Nicméně v hloubi duše jsem přesvědčen, že mutace - ale může to být i řada jiných vlivů - nám naznačí:

Holenkové, sto nebo dvě stovky vakcín je vcelku jedno. Všechno špatně, zpátky na stromy. Uděláme si závod na čas. Já budu mutovat a  vy budete vyvíjet vakcíny. Já mám ekonomiku uzavřenou a vy otevřenou. Kdo bude rychlejší a levnější? Nebo raději zahoďte staré strategie a staré vakcíny (nejdřív najděte někoho, kdo to ochotně zaplatí) a zkuste to ještě jednou, tentokrát naostro!